Hlavní obsah

Specialita jižní Moravy: Oskeruše zkracují dlouhé nosy, ale i léčí střevní potíže

Novinky, Světlana Tvrdíková

Sice jižní Moravu proslavila hlavně vinná réva, ale pojďme se podívat na mnohem méně známý, ale neméně zajímavý poklad kraje. Jmenuje se oskeruše, přesně jeřáb oskeruše a nejvíc doma je na Slovácku. Tyhle stromy dorůstají do hodně velkých rozměrů a soupeře těžko hledají i v dlouhověkosti.

Článek

Tak například oskeruše, které se říká Adamcova, je dokonce největším ovocným stromem u nás a pamatuje už kolem čtyř stovek let. Najdete ji nedaleko Tvarožné Lhoty na Strážnicku, kde mají oskeruše dokonce muzeum a  taky naučnou stezku. Do třetice je jim tam věnováno hned několik slavností, kde se ochutnávají dobroty z nich nebo s nimi, jako kompoty, marmelády, moučníky nebo pálenka.

Děti oskeruše znají především z pohádky Tři veteráni, kdy princezna musela sníst oskeruši, aby se jí nos zkrátil do původní podoby.

Plody se ovšem dají použít nejen v kuchyni. Naše babičky a nejspíš už i babičky jejich babiček přisuzovaly tomuto ovoci léčivé účinky. Nejvíc pomáhá na potíže s trávením, hrst oskeruší prý dokáže stejné zázraky jako třeba endiaron.

V Lomnici nad Popelkou si sladí život suchary

Ke gastronomickým legendám Libereckého kraje patří sladké Lomnické suchary. Takže jsme se vydali zjistit recepturu a zapátrat po jejich historii. Autora neobvyklé pochoutky jsme neodhalili, ale dozvěděli jsme se, že k velké slávě, a to i v zámoří, jí pomohla rodina Jínů.

Michal Jína své podnikání rozjel v roce 1810, s manželkou pekli po domácku a distribuci svěřili nůšnicím. Tak se říkalo ženám, které v krosnách na zádech roznášely suchary po okolí. A prý i do ciziny. Ve velkém se výroba rozjela o pár desítek let později, Michalovi potomci Antonín a Josef dokonce ve městě postavili  každý svou továrnu. Jenže začali válčit o to, kdo bude v názvu uvádět, že jeho výroba je nejstarší a nakonec skončili u soudu. U Josefa Jíny se suchary učil péct i otec dnešního výrobce Ladislava Kodejšky.

V jeho knize receptů jsme se dočetli, že se lomnická specialita vyráběla s mnoha příchutěmi, mandlemi nebo pomerančovou kůrou. A měla dokonce i verzi nazývanou dělnická. Tedy hodně levnou, bez všech nákladných surovin.

Při našem ochutnávání severu Čech a jihu Moravy vám prozradíme v pořadu Toulavá kamera také další zajímavosti a nabídneme i další dobroty, které můžete při cestách vyzkoušet.

Související články

Výběr článků

Načítám