Hlavní obsah

Sochařskou výzdobu Valdštejnské zahrady vyplenily hordy Švédů

Pod Pražským hradem, aby ho panovník viděl, nechal zbudovat Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, vévoda frýdlantský, meklenburský a zaháňský, k tomu kníže a hrabě, generalissimus císařských vojsk, jakožto generál Oceánského a Baltského moře etc., mohutný komplex. Skvostný palác se zahradami a jízdárnou demonstrovaly bohatství nejvýznamnějšího šlechtice té doby.

Foto: Vratislav Konečný

Sala terrena navazuje na Valdštejnský palác, nyní zde sídlí Senát Parlamentu České republiky.

Článek

Sice v podhradí, ale všem na očích stojí nejznamenitější pražské šlechtické sídlo. Zahradu doplňuje množství soch nizozemského sochaře Adriana de Vriese. Ve Valdštejnské zahradě se nacházejí kopie soch, pořízené v letech 1910-1913, originály ve švédské metropoli povětšinou zdobí královský palác v Drottningholmu.

Ty odvezla v roce 1648 švédská vojska, když vyrabovala zbytek rudolfinské sbírky, část zmizela v předchozích bojích. Švédové uzmuli mimo jiné i Codex gigas (Ďáblovu bibli). Ukradené předměty dopravovali po řece k moři a poté do Švédska.

Foto: Vratislav Konečný

Herkules bojuje s lernskou hydrou.

Z chudé tvrze k hvězdné slávě

Albrecht z Valdštejna (1583-1634) pocházel z chudého rodu, po brzkém skonu rodičů osiřel. Coby mladík se špatně učil, pral se a zlobil. Neměl přátele, kamarády. Přesto se vyšvihl na vrchol možné slávy.

Dostal se tam zvolna, ale velmi cíleně, i sňatky s bohatými šlechtičnami. Rychle postupoval na poli válečném, za stavovského povstání velmi pomohl císaři, ten se mu odvděčil.

Foto: Vratislav Konečný

Prostranství před sala terrenou

Valdštejn se stal frýdlantským vévodou, začíná budovat jičínské dominium. Přijde válka a císař na ni nemá prostředky. Valdštejn se nabídne s finanční pomocí i vycvičením armády. Přijato, schváleno. Nebyl vojenským géniem, ale výtečným manažerem, jehož soukromá armáda držela císařovu moc.

Hned po bitvě na Bílé hoře mladý Albrecht začal kupovat pozemky pod pražským Hradem. A nejen zde, kupoval pod cenou celá panství, která s obrovským ziskem zase prodával.

Foto: Vratislav Konečný

Giardino secreto, Tajná zahrada s obří grottou navazuje na velkou voliéru.

Ovlivněn italskou kulturou

Valdštejn měl náklonnost ke všemu italskému, na stavby svých rezidencí si najímal italské architekty. Malostranský Valdštejnský palác navrhl Andrea Spezza, sala terrenu Giovanni Battista Pieroni, její fresky představují převážně výjevy z trojské války.

Foto: Vratislav Konečný

Sousoší Láokoón s hadem

Stavba paláce, na základech bývalého sídla Trčků z Lípy, byla z velké části hotova v roce 1630, pracovalo se převážně na interiérech. V té době měl vévoda dost času se věnovat civilním záležitostem, ale už se u něho začaly objevovat sílící příznaky syfilidy. Nemoc si uhnal asi v Uhrách při vojenských eskapádách. Paláce si moc neužil.

Jednoho z nejmocnějších lidí té doby zavraždili po předchozích intrikách v Chebu v únoru roku 1634. Na obrovský majetek se ihned vrhli kořistníci zejména ze zahraniční šlechty, kterým byl císař zavázán.

Foto: Vratislav Konečný

Fresky s výjevy trojské války v sala terenně

Mimořádné sídlo mimořádného velmože

Valdštejnský palác, nyní sídlo Senátu ČR, je monumentální stavba, s mimořádnou zahradou. Poprvé se v Praze objevila i budova jízdárny. Původní vzhled zahrady se v průběhu staletí mírně měnil, objekt má dvě části o rozloze 1,7 hektaru.

Velký bazén u jízdárny zdobí de Vriesovo sousoší Herkula bojujícího s lernskou hydrou. Další Herkules s kentaurem Nessem a Déianeirou stojí v menší fontáně. V roce 1816 tu předváděl svoji paroloďku Josef Božek. V bazénu uvidíte množství ryb, na březích se promenují pávi, i v bílé variantě.

Foto: Vratislav Konečný

Zpestření pro návštěvníky, bílý páv

Skvosty nizozemského sochaře

Nizozemec Adrian de Vries byl dvorním sochařem Rudolfa II. Pracoval i pro jiné zákazníky, po panovníkově smrti zůstal v Praze. Zatímco císař Matyáš Habsburský u něho neobjednal žádnou sochu, Valdštejn zadal velkolepé dílo. V zahradě řada soch zdobila cestu k Venušině fontáně.

Kde původně stály, není známo. Jedinou sochou, která není de Vriesovým dílem, je Venuše s Amorem v kašně před sala terrenou. Zhotovil ji Němec Benedikt Wurzelbauer pro Popela z Lobkowicz, v zahradě stála od roku 1630.

V době výstavby vévodova paláce začal stavět na Malostranském náměstí své sídlo i další zbohatlík, Karel I. z Lichtenštejna. Jeho zakázka se realizovala jen z části, zemřel zadavatel a zanedlouho po něm i de Vries, který je pochován v kostele sv. Tomáše na Malé Straně.

Foto: Vratislav Konečný

Průzor zahradou k malostranským kostelům

Široká západní zahrada se opírá spolu se sala terrenou a obří stěnou s umělými krápníky a voliérou o Valdštejnský palác, užší s velkým bazénem na jihu o jízdárnu. Krápníková stěna je černá, při pozorném prohlížení uvidíte zakomponované divé tváře, hady, žáby a jiné příšernosti.

Vše je propojeno několika řadami stromoví. Zahrada je průchozí. Vstup je nenápadnou brankou v Letenské ulici, projdete kolem sala terreny do nádvoří Senátu a ven na Valdštejnské náměstí.

V létě se v zahradě konají různé kulturní akce, převážně koncerty. Jedinečná oáza klidu v ruchu metropole je volně přístupná.

Magickou rudolfínskou Prahou vás při výbuchu provede slovutný magistr Kelley

Tipy na výlety
Související témata:

Výběr článků

Načítám