Hlavní obsah

Sněžka - kousek Arktidy uprostřed Evropy

Novinky, Martin Slunečko

Sněžka (1602 m. n. m.) je nejvyšší horou Čech a Slezska a také nejvyšším vrcholem Střední Evropy na sever od Alp. Je také naší nejchladnější horou, průměrná teplota vrcholků Krkonoš kolísá mezi 0 °C až +1 °C a sněhová pokrývka zde leží přes 180 dní v roce. To částečně odpovídá klimatickým poměrům střední hornaté části Norska a Švédska.

Článek

V ledových dobách se k severnímu úpatí Krkonoš přiblížil mohutný Skandinávský ledovec, samotné Krkonoše ale nepřekonal a horská údolí se vyplnila údolními ledovci alpského typu. Překvapí fakt, že větší ledovce vznikly na “sněhem lépe vyživované“ jižní straně Krkonoš, zatímco na severní, drsnější, dnes polské straně, se menší ledovce více zahloubily a vytvořily morénové hráze s ledovcovými jezery.

Foto: Profimedia.cz

S ústupem posledního výrazného zalednění Evropy zhruba před dvanácti tisíci lety se nejvyšší hřebeny Krkonoš staly izolovaným ostrovem arkto-alpínské tundry. Dodnes se s pamětníky dávných dob ledových setkáme na hřebenových rašeliništích, alpínských vrcholech a v ledovcových karech. Právě ve skalnatých jamách v závěrech údolí najdeme nejbohatší a nejvzácnější krkonošské galerie rostlin, dodnes se jim tady říká Krakonošovy zahrádky.

Krkonoše od nepaměti vyhledávali hledači drahých kamenů, především Vlachové a v jejich stopách putovali horníci. Obří důl se stal jedním z cílů prospektorů a už v šestnáctém století byly na úbočí Sněžky otevřeny sloje, kde se těžily železné, měděné a arzénové rudy.

V nedaleké Peci pod Sněžkou několik staletí fungovala „ jedová arzeniková pec“. Arzenikové produkty se dodávaly až do severní Itálie, kde se s nimi barvilo sklo a vyvážely se také do Hamburku, kde se staly součástí nátěru lodí.

Mnohdy se v dolech těžilo metodou sázení ohněm: na čelbě se zapálilo dřevo a rozpálená skála se pak polévala vodou. Při této technologii vznikaly ve štolách jedovaté plyny, které měly na svědomí životy mnoha horníků a zřejmě přispěly ke vzniku pověstí o záhadných bytostech žijících v podzemí.

V padesátých letech 20. století se do podzemí Sněžky vrátili geologové a hledali tady především wolframové rudy. Naštěstí pro Sněžku byly zásoby wolframu tak malé, že těžba nebyla zahájena. Z této doby pod Sněžkou zůstalo téměř sedm kilometrů důlních chodeb.

Albeřickým speleologům se před sedmi lety podařilo zpřístupnit původní středověký důl Kovárna v Obřím dole a v letošním roce byla otevřena druhá trasa, která vede do štoly Mezipatra v padesátimetrové hloubce. Nová, dvouhodinová trasa do nitra Sněžky je určena pro fyzicky zdatné návštěvníky.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám