Hlavní obsah

Slávu a prosperitu přinesla Poděbradům minerální voda

Město ve středních Čechách známé hlavně jako sídlo pánů z Kunštátu a Poděbrad, jejichž čelný představitel Jiřík se stal v rozháraných revolučních dobách husitským králem, je vítanou cílovou destinací nejen pro návštěvníky známých lázní. Pojďme se o tom přesvědčit.

Foto: Vratislav Konečný

Poděbradský zámek se vstupním portálem

Článek

Tento a další výlety najdete na Mapy.cz. Nebo si v mapě snadno naplánujete vlastní.

Město vzniklo jako osada s názvem „pode brody“. Za Přemysla Otakara II. tu zbudovali kamenný hrad střežící strategický brod. Poděbrady byly povýšeny na město roku 1472 a obdržely čestná práva a městský znak. Dřívější význam osady na Labi upadl poté, co se nedaleký Nymburk stal královským městem. To byl ale hluboký středověk.

Foto: Vratislav Konečný

Výletní loď Král Jiří se blíží soutoku Labe s Cidlinou.

Chtěli vodovod, našli minerálku

Poděbrady jsou jako město zmiňovány v roce 1472. Za třicetileté války byly téměř vylidněné, osídlení poškodil mohutný požár roku 1681. Velký boom města odstartoval v roce 1905 nálezem pramene vody s vysokým obsahem minerálů na druhém hradním nádvoří.

Jakmile se potvrdilo, že voda má příznivé účinky na lidský organismus, město spojené železnicí s metropolí se začalo bouřlivě rozvíjet. Další prameny byly nalezeny v jiných částech města, což nakonec dalo podnět ke vzniku lázní.

Foto: Vratislav Konečný

Jeden z pramenů Poděbradky

Stavět se začalo v roce 1908, výstavba pokračovala poměrně rychle, k tomu přibyla i vilová zástavba. Minerální prameny nebyly náhodným nálezem, majitel poděbradského panství, kníže Filip Arnošt Hohenlohe, chtěl vybudovat vodovod a do města pozval německé proutkaře, aby jej vybudovali. Po nálezu, kdy vytryskl z téměř stometrové hloubky pramen, přišlo zklamání, voda byla natolik minerální, že se nedala pro normální život používat.

Kníže ale založil malé lázně, kde se základem balneoterapie stal silný pramen alkalicko-zemité kyselky s velkým obsahem magnézia a vápníku, bohatý na kysličník uhličitý. Pod Poděbradskem se nachází, v hloubce 90 až 160 metrů, obří jezero minerálky.

Foto: Vratislav Konečný

U pramene Boček

V současnosti jsou Poděbrady vyhledávaným lázeňským městem. Motto Na srdce jsou Poděbrady vešlo do obecného povědomí. Svou nížinnou polohou a solidním zázemím jsou vyhledávány i jako cíl cyklistů, přes město vede Labská  stezka. Centrem balneoterapie jsou takzvané Letní lázně, které byly vybudovány přestavbou nejstarší lázeňské budovy v roce 1911 až 1932.

Foto: Vratislav Konečný

Vodotrysky na kolonádě

Kolonáda profesora Libenského byla postavena v letech 1937 až 1938. Malé lázničky ale byly v Poděbradech již v 17. století. Profesor Václav Libenský založil kardiovaskulární ústav v roce 1925, jeho metody daly vzniknout podobným ústavům po celé  Evropě.

Záleží na složení vody

Lázeňskou indikací jsou nemoci srdce a krevního oběhu, vysoký krevní tlak, nemoci látkové výměny, nemoci pohybového aparátu, diabetes, nemoci kožní. Účinnost minerálky závisí na výši hladiny oxidu siřičitého, využívá se hlavně při vanových koupelích.

Funkčních pramenů je osm. Při návštěvě města se lázeňský život prolíná  s historickými památkami, takže při pobytu se rozhodně nebudete nudit.

Foto: Vratislav Konečný

Vpravo ostrov sloužící jako rekreační zóna, za ním zámek s přístavištěm lodí.

Od zámku k havířskému kostelu

Výchozím bodem je náměstí s jezdeckou sochou krále Jiřího od Bohuslava Schnircha, která patří k vrcholným dílům české monumentální plastiky 19. století. V druhé části náměstí pak mariánský sloup, vztyčený v roce 1765 na památku obětem moru zuřícímu ve městě v roce 1714. Zámek stojící na břehu Labe je zčásti muzeum, ve větší míře ho využívá Ústav jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů Karlovy univerzity.

Hrad, zprvu dřevěný, založil v 11. století neznámý šlechtic, poté byl nahrazen kamenným vodním hradem, říká se, že se tu narodil Jiří z Kunštátu a Poděbrad. Stal se královským hradem, postupně upravovaným na zámek.

Foto: Vratislav Konečný

Zámecká expozice věnovaná B. Schnirchovi

V muzeu je expozice věnovaná hlavně Jiřímu z Poděbrad a jeho mírovým snahám o sjednocení Evropy. Najdete tu také lapidárium, zčásti se výstava věnuje sochaři Schnirchovi. Na nádvoří je vyveden pramen, který tu při pobytu za pomocí proutku objevil jeden z hostů, hrabě Büllov.

Havířský kostel

Od zámku se můžete vydat přes most do části zvané Obora, kde najdete i kostelík Nanebevzetí Panny Marie postavený na památku popravených kutnohorských havířů. Původně tu na “stínadlech“ stál kostelík dřevěný, pobořen byl od Švédů,  nynější stavba je mnohem mladší.

Foto: Vratislav Konečný

Zvonička u kostelíka vystaveného na památku popravených kutnohorských havířů

Na tomto místě bylo neprávem sťato 10 kutnohorských havířů, kteří se vzbouřili proti okrádání panskými úředníky. Historie je to delší, dozvíte se ji na místě. Vedle kostelíka stojí dřevěná zvonice. Nedaleko se nachází jezdecký klub.

Rozhodně stojí za to navštívit stejnojmennou restauraci Obora, vaří tu výtečně a personál je velmi milý.

Na druhé straně silnice je velká rekreační zóna Jezero Poděbrady, to vzniklo zatopením štěrkovny. Vyhledávaný golf se hraje ve východní části města. Plnírna minerálky Poděbradka stojí na severozápadní straně města.

Lázeňské centrum

Vydáme se do nitra města, do oblasti věnované lázeňství. Rozsáhlý upravený park je protnut několika stezkami, v centru stojí hala s pramenem a před ní vodotrysková fontána. Než k nim dojdeme, mineme po pravé ruce architektonický skvost Josefa Fanty (Hlavní nádraží v Praze aj.).

Foto: Vratislav Konečný

Vila rodiny Obereignerovy

Je jím Obereignerova vila, romantická stavba s prvky neorenesance postavená v roce 1898 na místě stodoly pro rodinu Obereignerovu. Poděbradským se velmi nelíbila, proto majitel nechal do průčelí umístit nápis „Komu se nelíbí za moje na mým, nechť sobě postaví lépěji na svým“. Objekt je veřejnosti nepřístupný.

Další vilou je Kouřimka, kde se točí Ordinace v růžové zahradě. Na kolonádě uvidíte proslulé květinové hodiny, řadu skulptur, levá část oblasti je rámována až k nádraží lázeňskými domy, penzióny.

Foto: Vratislav Konečný

Vila Kouřimka

Významnou církevní památkou je kostel Povýšení svatého Kříže.

K soutoku Labe s Cidlinou

Od přístaviště pod zámkem vyjíždí v sezóně oblíbená motorová loď Král Jiří proti proudu k soutoku Labe s Cidlinou. Propluje zdymadlem, které je architektonickou technickou památkou, kolem ostrova sloužícího jako odpočinková zóna s miniaturní zoo, jsou tu kozy a ovce.

Foto: Vratislav Konečný

Král Jíří míří do komory zdymadla.

Stezkou vedoucí přes zdymadlo se dostaneme na druhý břeh, odtud to není daleko ke zmiňovanému areálu Jezero Poděbrady. Zdymadlo spolu s elektrárnou slouží od roku 1923, je jednou z nejstarších staveb na Labi. Zahrálo si spolu s dalšími poděbradskými objekty ve filmu Hrdinný kapitán Korkorán s Vlastou Burianem.

K soutoku také vede cyklostezka, velmi frekventovaná, táhne se až ke slavníkovskému hradišti v Libici. U soutoku loď staví, najdete zde restauraci Cidlina, daleko více návštěvníků ale mají nedaleké stánky s občerstvením a specialitami na grilu. Plavidlo Blanice jezdí po proudu do Nymburka, Ostré a Hrabalova Kerska.

Foto: Vratislav Konečný

Cyklostezka vede na Libice.

Další možností, jak poznat Poděbrady, je svezení se ve vyhlídkovém vláčku.

Město je známé kulturními i sportovními akcemi, na kolonádě se pořádají koncerty, známé jsou Jiříkovské slavnosti nebo Národní šampionát mažoretek.

Doporučujeme také pořad Výleťák na Stream.cz, díl Pňovským luhem až k soutoku Labe a Cidliny.

Tento a další výlety najdete na Mapy.cz. Nebo si v mapě snadno naplánujete vlastní.

Související témata:

Výběr článků

Načítám