Skvostný litomyšlský zámek zdobí na fasádě osm tisíc sgrafitových psaníček

V Litomyšli zanechali svou nesmazatelnou stopu přední osobnosti českého národa – Bedřich Smetana, který se tu narodil, Alois Jirásek, Božena Němcová, Tereza Nováková, Magdalena Dobromila Rettigová, August Sedláček a samozřejmě mystik Josef Váchal.

Abyste si město vychutnali i s jeho gastronomickými nabídkami, počítejte s dvoudenní návštěvou.

Na počátcích tu stávalo u řeky Loučná hradiště Hrutov, střežilo zemskou bránu na obchodní trstěnické stezce. Pak sem přišli premonstráti a osídlili návrší, pod ním vznikla osada. Na město ji povýšil roku 1259 Přemysl Otakar II.

Po roce 1344 zanikl klášter a vznikla opevněná biskupská rezidence, i město bylo obklopeno hradbami. Husité se tu ohněm i mečem vyřádili v roce 1425, poté město přešlo z církevních do světských rukou. Přišli Kostkové z Postupic, po nich bohatí Pernštejnové.

K překrásnému renesančnímu zámku, který nechal zbudovat v letech 1568 až 1581 mocný, a hlavně bohatý Vratislav z Pernštejna, se stoupá na mírné návrší od Smetanova náměstí.

Skvostná stavba sice tvoří monolit, ale je také blízce spjata s dalším skvostem, piaristickým proboštským chrámem Nalezení svatého Kříže. K němu přináleží v nedávné době rekonstruované zahrady se sousoším Olbrama Zoubka, který měl k městu také blízký vztah.

Zámek pro Pernštejna postavili italští stavitelé, Vratislav nechal sídlo zbudovat pro svou manželku. Popsat tuto neobyčejně vzdušnou a rozsáhlou stavbu by byl jen neživý popis, to musíte vidět, pak podlehnete zámeckému kouzlu.

Po Pernštejnech sem přišli Trauttmansdorffové (1649-1753) a Waldstein-Wartenbergové. Ti byli s převzatým majetkem spokojeni, neprováděli zásadní úpravy.

Roku 1775 přišel požár, tehdy se změnily interiéry a o několik let později vzniklo v přízemí západního křídla divadlo. Zachovaly se dekorace Josefa Platzera, který zhotovil kulisy pro Mozartova Dona Giovanniho v Praze. Waldsteinové ale měli dluhy, kam se podívali, proto v roce 1855 prodali zámek posledním majitelům, Thurn-Taxisům. Těm ho zabral stát, v jehož správě je dodnes.

Sgrafity vyzdobil zámek Ital nazývaný Čechy Šimon Vlach (na plášti objektu se nachází zhruba 8000 psaníček). Byla považována za nejkrásnější v monarchii. Ve sklepení najdete sochy Olbrama Zoubka, ve 2. patře se nachází městská obrazárna.

K prohlídce se nabízejí dva okruhy, v základním uvidíte zámek za života Waldsteinů. Druhý, nově instalovaný, připomíná poslední majitele, rod Thurn-Taxis.

„Projdete se v hostinských a soukromých pokojích manželského páru Alberta Maria Thurn-Taxise a jeho manželky kněžny Margarety Rakouské. Zámek vlastnili 60 let, od roku 1885 do roku 1945. K vidění je císařská ložnice a pracovna, i předpokoj doprovodu. Panovník na Litomyšl zavítal v září 1899, s císařem Františkem Josefem I. přijel i arcivévoda František Ferdinand d´Este. Matka zámeckého pána princezna Helena Bavorská známá jako Néné, se měla stát císařovou chotí. Ale panovník se v Bad Ischlu zamiloval do její sestry Alžběty (Sissi). Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby si vzal pragmatickou Helenu? Interiéry zámku se letos hodně změnily, takže představujeme, jako i na jiných památkách, poslední majitele. Zajímavostí je i jejich monopol na poštovní služby včetně dopravy. Od jejich jména se odvozuje název taxislužba,“ zve na prohlídku kastelán Petr Weiss.

„Prohlídku okruhu končíme návštěvou domácí kaple svaté Moniky a sv. Michaela,“ dodává Weiss.

Naproti zámku stojí bývalý pivovar, nyní Evropské školicí centrum. Zde se 2. března roku 1824 narodil Bedřich Smetana. Smetanovské hudební slavnosti každoročně lákají do města davy návštěvníků.

Smetanovo jméno nese i protáhlé náměstí plné historických domů s nádherným renesančním domem U Rytíře.

Na přítomnost Josefa Váchala upozorňuje ulice zdobená sgrafity z roku 1998 s výjevy z dřevorytů podle jeho Krvavého románu. Museum Váchala najdeme v Portmoneu. Pro úředníka, milovníka umění, amatérského tiskaře Josefa Portmana ho Váchal vyzdobil až bizarně působící směsicí podivuhodných výjevů a symbolů. Je to tu plné ďáblů, duchů a potvor rozličných. Váchal ve svém díle vycházel z kramářských písní a lidových „krvavých“ románů.

Litomyšl má ještě řadu dalších pozoruhodných staveb. Vládne přirozeným kouzlem města, do kterého se budete chtít vrátit, protože máte pocit, že vám ještě něco uniklo. Vtáhne vás do sebe a nepustí.