Článek
Univerzální český génius Jára Cimrman, jemuž na hodnotě nikterak neubírá skutečnost, že je fiktivní postavou stvořenou Zdeňkem Svěrákem a Jiřím Šebánkem, poprvé oblažil svět svou přítomností v roce 1966. Stalo se tak v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka, kde vystupoval jako řidič parního válce a sochař. V témže roce bylo založeno Divadlo Járy Cimrmana, které uvádí hry Cimrmanovi přisuzované a zabývá se jeho fiktivním životem a dílem celkově.
Dvakrát ztracený a znovunalezený nákres
Přestože se měl Cimrman narodit ve Vídni, od počátku se cítil být Čechem. Je znám jako jeden z největších světových básníků, cestovatelů, dramatiků, filozofů, hudebníků, kriminalistů, učitelů, vědců a vynálezců. A právě jedním z jeho unikátních vynálezů byl i projekt nejnižší rozhledny na světě, který se ztratil, po letech našel a posléze opětovně ztratil, jak se dočtete přímo u rozhledny v Nouzově.
Náhoda tomu chtěla, že nákres dřevěné rozhledny byl znovu nalezen, a roku 2005 byla na počest českého velikána zbudována rodinou Rudolfa Farského staršího. V roce 2015 pak byla i za podpory přátel Járy Cimrmana zrekonstruována a návštěvníky svým upraveným zázemím těší dodnes.
Jedna z nejkrásnějších rozhleden Českého ráje připomíná zbytečnou smrt mladého šlechtice
Že byla rozhledna postavena právě v Nouzově u Semil, má svůj důvod, ve zdejším kraji se měl totiž Cimrman dlouhodobě zdržovat. „Například v zimě roku 1902 byl na jeho popud postaven ve Vysokém nad Jizerou rodičovským sdružením obecné školy obrovský sněhulák,“ píše s v legendě u rozhledny.
Utajený strach z výšek
Cimrman podle nich také pomáhal s návrhy a stavbou slavné Eiffelovky, stejně jako Petřínské rozhledny, kvůli svému dobře utajovanému strachu z výšek si však pohled z nich nikdy neužil, a proto přišel s návrhem vlastní rozhledny, na níž závrať nehrozí. Na rozhlednu se totiž nestoupá, ale naopak se na ni o krok klesá.
Jára Cimrman je v malebné přírodní lokalitě Nouzova, kam se stoupá do pořádného kopce a jen tak náhodou tam nezabloudíte, všudypřítomný. Návštěvníky zdraví už na parkovišti, u něhož jsou do čerstvě posekané trávy zvěčněny jeho iniciály JC.
A po pár krocích je jasné, že tohle opravdu není ledajaká rozhledna. Byla postavena v 528,9 m. n. m. podle původního Cimrmanova nákresu, jenž je k nahlédnutí. Po sestupu o jeden krok se návštěvníkovi otevře krásný výhled do čtyř směrů.
Neoficiální největší Čech měl připravené i plastické mapy výhledů z rozhledny, ty však byly kvůli použité mědi ukradeny. Jejich kopie jsou vystaveny u příslušných směrů, takže výhled z rozhledny je i díky jeho popisům dokonalý. Legenda u jedné světové strany však nesedí, pravděpodobně se jednalo o jeden z Cimrmanových vtipů - kdo jej chce odhalit, musí se za ním vypravit do Nouzova.
Uprostřed rozhledny se nachází Cimrmanův zásadní vynález - Dalekohled na pohled někam jinam. Jeho genialitu lze opět plně docenit pouze při osobní návštěvě. Dalším vystaveným vynálezem je telefonní budka s klikou ovládaným telefonem, jež má nevšední sekundární využití a je za tímto účelem propojena s napevno přidělaným kolem na opačné straně expozice.
Cimrman do Nouzova umístil i střed jemu známého světa.
Za zmínku stojí i skutečnost, že Cimrman do Nouzova umístil i střed pro něj tehdy známého světa. Pověsil tu také na hřebík své brusle.
Exponátem vskutku královským je pak rostlinný „játy“. Snad každý milovník cimrmanovského humoru zná onen příběh, jak geniální vynálezce na svých cestách potkal neznámého samotářského tvora, jehož pojmenoval „játy“, což Angličané později zkomolili na „yetti“.
Celá příhoda je detailně popsána ve Svěrákově divadelní hře Dobytí severního pólu. Nouzovský „játy“ je samorost, který je z jedné strany on, z druhé ona, prostě „játy z říše flóry“.
Upomínkové předměty k rozhledně a její návštěvní kniha s četnými vzkazy spokojených turistů se nacházejí u půvabné zelené chalupy poblíž příjezdové cesty k rozhledně. Ne že by upomínky byly až tak potřeba, na návštěvu Cimrmanovy nejnižší rozhledny na světě zaručeně jen tak nezapomenete. A s jinou si ji rozhodně nespletete.