Sázavské břehy nedaleko Třebsína skrývají trojlístek vodopádů

Možná by jim více slušelo označení „vodopádky“, ovšem už dvoumetrové přepady vody v tuzemsku k vodopádům jednoznačně řadíme. Jak říká jeden můj známý: „Stačí, když je vyšší než průměrně rostlý chlap.“ Což potoky se svými „skoky“ krátce před splynutím se Sázavou splňují.

Na trasu jsem vyrazil z osady Rakousy nedaleko Třebsína, a po modré se vydal kolem desítek chat k Sázavě. Jakmile se modré turistické značení proměnilo v červené, již bylo řeku velice dobře slyšet. V místech, kde z levého břehu příchozí hledí na Žampach, část obce Kamenný Přívoz, nad břehem pravým, se o zvukovou kulisu pilně snaží jez.

Pokračoval jsem krátce ve směru na Hostěradice, a vstoupil do úzké rokle, v níž jsou k vidění vodopády nazvané podle blízké obce. Hostěradické vodopády tvoří několik kaskád, nejvyšší stupeň má téměř tři metry, dolní, pár desítek metrů před soutokem bezejmenného potoka se Sázavou, bezmála dva a půl. Vodou pochopitelně neoplývají, nicméně je jí tolik, aby představě vodopádu vyhovovaly. Neznačenou cestičkou se k nim lze pohodlně dostat a obdivovat je i z maximální blízkosti.

Další cesta vedla zpět po červené po Posázavské stezce západním směrem. Za zastávku rozhodně stojí Žampašská vyhlídka – zaujme tu pohled na kamenný, bezmála 42 metrů vysoký viadukt (jen o metr nižší než Nuselský most v Praze). Dílo bylo zrovna skvěle nasvícené sluncem a v bujné jarní zeleni vysloveně zářilo. Hezký moment.

To již nebyla daleko další padající voda, konkrétně Ovčínské vodopády (v podstatě téměř přímo pod osadou Rakousy v dalším z četných terénních zářezů). Opět několik kaskád, ty nejvýraznější se výškově pohybují od půldruhého metru ke třem metrům. I zde je možné sestoupit k vodnímu toku, navíc jsou kaskády dobře pozorovatelné z turistické, červeně značené stezky.

Do třetice všeho dobrého – pod Třebsínem, částí obce Krňany, je poblíž prudkého pravotočivého zákrutu turistické stezky k vidění Třebsínský vodopád.

Stejnojmenný potok činí svůj nevyšší skok zhruba sto metrů před soutokem se Sázavou – na výšku měří necelé tři metry. Opět i zde je možné spěchající vodu pozorovat z turistické stezky, případně sestoupit dolů mezi balvany, jimiž se potok statečně prodírá.

(Lépe než další slova poslouží video, záběry přibližují Hostěradické vodopády a vodopád pod Třebsínem. A nejen to.)

V okolí je toho k vidění mnohem víc. Ve směru dál po červené severozápadním směrem se nabízejí dvě vyhlídky – Raisova (z té ovšem toho moc vidět není, bujná vegetace se rozhodla nebrat na zvídavé turisty přemrštěné ohledy) a Klimentova. Z té je naopak velice dokonalý výhled na říční zákrut a jeho přírodně malebné bezprostřední okolí.

Navíc cesta dál ve směru k Pikovicím a pod vrch Medník odhaluje další a další strmá skaliska, na něž tu a tam dovedný stavitel odvážně posadil chatu.

Za zmínku stojí i již zmíněný Třebsín. Krátce před vstupem mezi domy vás na zelené turistické značce přivítá vodník Třeb, figurka, kolem níž visí desítky hrnečků. A o pár set metrů dál si rozhodně povšimnete třebsínské zvoničky pocházející z druhé poloviny 18. stoletá – u ní se lze navíc občerstvit v místní restauraci.