Článek
Zámek si necháme až na finále této cesty s kamerou, nejprve kolem Ještědu vyrážíme na severozápad, do malebné obce pod svahy Ještědského hřbetu, do Kryštofova Údolí.
Říčka Rokytka se tu prodírá poměrně hlubokým údolím - její vody vesnici poprvé spatřily v 16. století, kdy obec založili uhlíři a horníci. Do poloviny 18. století se tu těžilo stříbro a olovo. Což už je dnes jen dávná vzpomínka a historický zápis.
V současnosti se jedná o místo zaslíbené rekreaci i turistům. K vidění je tu toho víc než dost a to v tuto chvíli nepočítám nádhernou kopcovitou krajinu, která se nad Kryštofovým Údolím zdvihá ze všech stran.
Do oka zde padnou přinejmenším dva objekty. Na obec z návrší od konce 17. století hledí ranně barokní dřevěný kostel sv. Kryštofa. Krásná stavba nad říčkou i okolními budovami v sobě ukrývá 15 maleb ze života Krista. Od října do května otevírá kostel své brány vždy v poslední neděli v měsíci od 15.00 do 15.30.
Apoštolové místo trafostanice
Při pohledu od kostela se oči pozorovatele určitě zastaví na objektu, který ještě před pár lety byl „neviditelný“, zato dnes připomíná malou světlou věž nebo něco na ten způsob. Kdysi se jednalo o nevzhlednou trafostanici, od září roku 2007 se začala měnit na orloj. A proměnila. Orloj je osazen 22 postavami, na jižní stěně jsou sluneční hodiny, nechybí procesí dvanácti apoštolů.
Orlojů je sice v Česku víc – kromě nejznámějšího Staroměstského v Praze jsou orloje např. v Olomouci, Litoměřicích a dalších městech, ovšem i tak se jedná o dílo velice originální. A výtvarně krásné. Návštěvníci zde vždy rádi postojí a pokochají se pohledem.
Cestou k Sychrovu stojí za zastávku nedaleká Novina. Od roku 1900 se nad ní klene 198 metrů dlouhý a 30 metrů vysoký viadukt. Technickou památku, která se stáčí do zatáčky, nese 14 podpěrných sloupů.
Válcová Bretaňská věž už nás zdraví a zároveň úspěšně naviguje. Právě jsme dorazili k sychrovskému zámku.
Jeho romantická novogotická podoba pochází z poloviny 19. století, dějiny objektu jsou ale pochopitelně starší. Počátkem mu bylo 15. století, kdy tu stála tvrz. O století později byl na jejím místě vybudován panský kamenný dům a v závěru 17. století nepříliš velký barokní zámek.
O půlstoletí později koupili panství Valdštejnové, jenže jejich hlavním sídlem bylo Mnichovo Hradiště, takže Sychrov přestal být sídlem vrchnosti. Změnu přinesl až rok 1820 – majitelem zámku a panství se stal kníže Karel Alain Gabriel Rohan. Do hry na zhruba jeden a čtvrt století vstoupil rod pocházející z Bretaně. Rod starobylý, protože nejstarší zmínka o něm pochází již z roku 951. Rod vlivný, zařadil se mezi deset nejvlivnějších šlechtických rodů ve Francii. Rod, jehož hlavním sídlem se stal právě Sychrov – a tím pádem bylo nutné odstartovat řadu úprav a přestaveb.
Unikát nejen pro krále
Opustíme historii a vkročíme do současnosti. Konkrétněji řečeno - vydáváme se do interiérů dvou prohlídkových okruhů tohoto státního zámku. Na úvod jsme nahlédli do zámecké kaple Nanebevzetí Panny Marie. Určitě tu návštěvníky zaujmou nádherné sklomalby a další výzdoba - a také varhany, na které tu mj. hrával i Antonín Dvořák.
Mimořádný zážitek skýtá i procházka schodišťovou halou, jíž kromě mramorového schodiště vévodí socha významného rohanského předka - Jindřicha II., vévody z Rohanů a prince z Leonu, který byl bratrancem francouzského krále Jindřicha IV.
Následuje celá plejáda interiérů, apartmánů, loveckých pokojů, jídelen, ložnic, návštěvníci zavítají i do rohanské portrétní galerie... Určitě více než letmou zmínku věnujme klasickému královskému apartmá. „Sychrovský zámek je má jako jediný v Česku,“ upozornil kastelán Miloš Kadlec. Přichystáno bylo, jak jinak, pro nejvýznamnější hosty. Tvoří je předpokoj, ložnice, orientální salon a královský salon. Ten zdobí portréty francouzských panovníků. Mimo jiné na vás hledí Ludvík XIV. a jeho otec Ludvík XIII.
Interiérovou perlou novogotického zámku je bezesporu rovněž knihovna - obsahuje přes sedm tisíc svazků. Ke skvostům patří především list z antifonáře s iniciálou Ukřižování z druhé poloviny 15. století.
Skvostů je v sychrovském zámku pochopitelně mnohem víc, není v silách těchto řádků je všechny zmínit. Objekt se dvěma výraznými věžemi – válcovou Bretaňskou a hranolovou Normandskou – a rozsáhlým anglickým parkem je dobrým tipem na turistickou návštěvu. Tu si lze naplánovat i v samém závěru roku. V listopadu a prosinci tu mají otevřeno denně (s výjimkou pondělků) od 10 do 14 hodin.