S kamerou na cestách: Z Kraví hory jsme zkoušeli dohlédnout až do Třeboně

Na úvod jsme stanuli kousek za Horní Stropnicí a nechali se okouzlit pohledem na siluetu zalesněných novohradských vrchů. Pod jedním z nich (Kraví horou, kam se rovněž vypravíme) jsou nápadné věže barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Dobré Vodě. Do dálky volají a zvou, necháme se tedy inspirovat a přicházíme blíž.

Kostel z počátku 18. století momentálně prochází obnovou, svědčilo o tom i nahlédnutí do jeho interiérů, ovšem zvenčí to znát není. Exteriéry zářily v ostrém podzimním slunci a vypadaly naprosto dokonale. Navíc – jak známo – pod schodištěm kostela vyvěrá chladivý pramen lahodné vody, takže tu velice často postávají lidé s plastovými lahvemi, aby si dobré vody (nebo Dobré Vody?) užili i doma. Stáli zde i v čase naší návštěvy.

Zařadili jsme se k nim, osvěžili a vzápětí dorazili k sousedům do Hojné Vody. Bývalé poutní místo a lázně za zastávku rozhodně stojí (určitě při návštěvě nepřehlédnete 15 metrů vysokou kamennou renesanční zvonici, k níž kdysi patřil i kostel sv. Anny – zbořen byl v 60. letech minulého století), ale náš hlavní cíl byl jiný. Nacházel se necelý kilometr nad Hojnou Vodou. Začali jsme krátký a nepříliš strmý výstup na již v úvodu zmíněnou Kraví horu.

Kopec je to hustě porostlý lesem, což ale neznamená, že je tu návštěvník ochuzen o daleké výhledy. Úplně těsně vedle nejvyšší kóty Kraví hory (953 m. n. m.) totiž stojí rozhledna. V roce 2001 se v ni proměnila bývalá hláska. Objekt dnes slouží především telekomunikačním účelům – ale i turistům.

Návštěvník vystoupá po ocelových schodech o 32 metrů výš a ocitne se nad vrcholy i těch nejvyšších stromů. Z jedné strany vidí jednu z novohradských velehor, Vysokou (1034 m. n. m.), z druhé nedozírnou dálavu, na jejímž povrchu identifikuje nedalekou Horní Stropnici a o něco dál Nové Hrady (k poznání je zejména vysoká věž kostela sv. Petra a Pavla, ale i hrad). Ve směru na sever se před ním rozkládá svého druhu pevninské moře, dokonale rovná krajina Třeboňské pánve. Inspirace na další cestu - ale nepředbíhejme.

Nabídka Kraví hory totiž ještě vyčerpána není, protože při okružní trase z Hojné Vody přes vrchol zpět do Hojné Vody vede návštěvníky zelená turistická značka mimořádně krásnými partiemi. Mohou za ně nejen lesy, ale zejména vrcholová skaliska. Na nejvyšším místě a pod ním se místy prochází vysloveně skalním městem a mezi velice pozoruhodnými skalními útvary, mj. kolem deset metrů vysoké Napoleonovy hlavy.

Zůstáváme v jižních Čechách, ovšem z vrchů a zvlněné krajiny Novohradských hor sjíždíme do avizované ploché Třeboňské pánve, kde se zastavíme přímo v rybníkářské metropoli.

Na dohled malého moře (rybníka Rožmberského) a v těsném sousedství rybníka Svět má své místo Třeboň. Hned těsně u rybníka je k vidění zámecký areál a jeho perla, renesanční zámek, který těsně přiléhá k historickému centru – rozkládá se na jeho jihozápadní straně. Náměstí po rekonstrukčních zásazích vysloveně září, ostatně Třeboň se řadí k vůbec nejkrásnějším městům Česka. Slova popisující vzhled a přívlastky zdůrazňující jeho přednosti by šlo dál vršit a množit, ale chce to vidět na vlastní oči. Snad alespoň trochu poslouží záběry naší kamery.

Jim, ale zejména všem návštěvníkům ve vstřebávání dojmů velice pomáhá jedno místo - díky němu se vzneseme až vysoko nad náměstí a střechy domů, na úroveň těch nejvyšších třeboňských věží. Na město se lze totiž podívat z 31 metrů vysoké věže Staré radnice, dominantního objektu na náměstí v historickém centru, a ocenit další z mnoha přitažlivých podob Třeboně.

Do oka vám určitě padne barokní Mariánský sloup, renesanční hotel Bílý koníček, kostelní věže, rozlehlé okolí města – a to vše vás přiměje, abyste sestoupili z věže, a prošli se čtyřmi městskými branami, vypravili se do zámku, zavítali na hráz rybníka Svět, vydali se ke Schwarzenberské hrobce, ale třeba i k lázeňským areálům. Těch možností je tu opravdu hodně. Tipů je tu prostě na celou plejádu výletů. Tak si je užijte.