Hlavní obsah

S kamerou na cestách: Velhartice lákají zámeckou i hradní prohlídkou

Novinky, Miroslav Šára

Velhartické impozantní hradní zříceniny zvolna přecházející do podoby zámku (a naopak) jsou sice hlavním cílem této cesty na západ Čech, ale výpravu zahájíme jinde. Úvod patří městu Sušice a výraznému vrchu nad ním.

Foto: Miroslav Šára, Novinky

Velhartice

Článek

Procházka sušickým historickým jádrem (je chráněno coby památková zóna) je zážitkem velice příjemným. Oko okamžitě pohladí gotické a renesanční domy - zejména ty, jež zdobí ornamentální sgrafita. Za jižní stranou náměstí pozornost upoutá věž kostela sv. Václava – a pokud se člověk v uvedeném směru vydá, dojde k původně gotickému, po požáru v roce 1707 baroknímu a od konce 19. století regotizovanému svatostánku.

To již zbývá jen pomyslných pár kroků k řece Otavě, která – respektive její zlatonosné nánosy – přispěla k nejstaršímu osídlení. Hned za řekou turistu zaujme další sakrální stavba – kapucínský klášter s kostelem sv. Felixe. Současná budova pochází z poloviny 17. století.

Rozhledna na Svatoboru

Podobu Sušice dotváří také blízké okolí – v této souvislosti alespoň zmiňme dva vrchy. Na jednom je i z centra města dobře viditelná raně barokní kaple Anděla strážce, na druhý – vyšší a s rozhlednou – se nyní vydáme.

Tím vrchem je Svatobor (845 m. n. m.), na jehož nejvyšším místě stojí horská chata, rozhledna a retranslační televizní věž. Ze tří uvedených objektů nás nejvíce zajímá rozhledna. Postavena byla v roce 1935 (čili o rok dříve než chata) a vysoká je 31 metrů.

Z rozhledny je k mání dokonalý kruhový výhled. Za dobré viditelnosti je vidět mj. hrad Rabí, hřeben s šumavským vrchem Pancíř či hrad Kašperk. Vidět může být i Velký Javor.

Sušice a SvatoborVideo: Miroslav Šára, Novinky

Zhruba v polovině cesty mezi městy Sušice a Klatovy, na skalním ostrohu obtékaném říčkou Ostružnou, stojí od přelomu 13. a 14. století hrad Velhartice.

Objekt je to pozoruhodný, svou podobou i ojedinělý. Jednou z jeho dominant jsou zříceniny starého gotického paláce Rajského domu. Ty jsou s protější věží Putnou propojeny mohutným kamenným mostem se čtyřmi lomenými oblouky.

Od roku 1627 se hrad navíc rozrostl o pozdně renesanční zámecký palác – po svém staviteli se mu říká Huertovo křídlo (Martin de Hoeff Huerta získal hrad za třicetileté války). A právě v této části prohlídku Velhartic zahájíme.

Nabídka zahrnuje prohlídku zámeckých renesančních interiérů – návštěvníci vstupují do zázemí šlechtické rodiny žijící v polovině 17. století (do rodinných místností, herny, lovecké chodby, tanečního sálu), aby se seznámili s běžným i společenským životem na venkovském sídle.

Velhartice AVideo: Miroslav Šára, Novinky

Opustili jsme zámecké interiéry a zvolna se vzdalujeme od objektu s bělostným arkádovým průčelím. Zvolna a krátce, protože už po pár krocích vstupujeme do hradu. Založen byl pány z Velhartic, k nimž mimo jiné patřil i známý Bušek z Velhartic, komorník a přítel Karla IV.

Na řadě je palác Rajského domu, který stojí na nejvyšším místě hradní skály, respektive jeho působivé interiéry. Cesta do obranné věže Putna vede po 32 metrů dlouhém, tři metry širokém a deset metrů vysokém kamenném mostě. Díky své výšce je tato část hradní prohlídkové trasy i svého druhu rozhlednou.

Hradní okruh představuje nejen architekturu velhartického sídla, ale seznamuje s celkovou historií a vývojem tohoto pozoruhodného objektu.

Velhartice BVideo: Miroslav Šára, Novinky

PŘÍŠTĚ se vypravíme na Šumavu. Navštívíme Mařský vrch nedaleko Vimperka, zastavíme se u Chalupské slati a projdeme se podél části toku Modravského potoka.
Související témata:

Výběr článků

Načítám