S kamerou na cestách: Na zámek do Veltrus za kočáry i památkou vracející se do života

Veltruský zámek, stavba z dvacátých let 18. století, je obklopena rozsáhlým anglickým parkem - rozkládá se na 298 hektarech a vznikl v letech 1764 až 1785. Když jsme se jím na konci září s kamerou blížili k hlavnímu objektu, míjeli jsme brigádníky, kteří správě zámku pomáhají s úpravami parku. Osm let po ničivé povodni je toho ještě dost na práci, i když návštěvník na první pohled v parku nic znepokojivého nezaregistruje.

„V loňském roce jsme se rozhodli, že se musíme znovuotevřít pro návštěvníky. Že už je čas,“ řekl Novinkám zámecký kastelán Pavel Ecler. Čas určitě zralý byl. Svědčí o tom nabídka pro návštěvníky, která sice ještě není v klasické podobě, přesto je až překvapivě bohatá.

„Vnitřní prostory zámku ještě nejsou vyzdobené tak, jak byli turisté zvyklí,“ podotkl Ecler. Což ovšem neznamená, že by snad jejich prohlídka byla méně zajímavá. Je jen jiná než obvykle.

Název této expozice - Jak se opravuje památka - hovoří za všechny komentáře. Návštěvník se při procházce zámeckými interiéry seznamuje s dějinami posledních osmi let. V úvodu se mj. vrací do časů povodňových, aby dál na trase získával informace o tom, jak se z této pohromy zámek dostal a dál dostává (na opravu ještě čeká hlavní schodiště, prostor pod centrální kupolí je zcela vyplněn lešením).

Výstava o práci geodetů, statiků, architektů a restaurátorů v budově, která právě prochází celkovou rekonstrukcí, je počinem mimořádným. Už jen proto, že dává nahlédnout za oponu a pochopit, co vše se skrývá za navracením jedné památky zpět do života.

První část z veltruské nabídky máme za sebou, pokračujme dál. Další možností je vstoupit do skleníků u zámku - v čase naší návštěvy už ale bylo po sezóně, na ně se podíváme až někdy příště.

Lepší počasí, než jaké bylo na konci září (akutně hrozil déšť a na samém konci prohlídky se skutečně ujal několikadenní vlády nad světem), je vhodné pro zdejší cykloprohlídky. Zájemci vyfasují na zámku kola a s průvodcem se vydají po rozlehlém parku - čeká je zhruba devítikilometrová trasa s řadou zastávek.

My se ale v tuto chvíli půjdeme prostřednictvím objektivu podívat na další výstavu v interiérech. Věnuje se fenoménu šlechtického lovectví a myslivosti od 18. do  20. století. Potěší nejen myslivce, ale i obdivovatele řemeslné práce puškařů a milovníky starých grafik s loveckou tématikou. K vidění je i vycpaná medvědí rodinka, která se na zámek vrátila poprvé od povodní v roce 2002.

Třetí část našeho nahlédnutí do nabídky veltruského zámku bude svým způsobem zlatým hřebem. Vzdalujeme se od zámku a v areálu míříme ke stodole, která prý po povodni byla v mimořádně žalostném stavu. A ještě řadu let poté. „Ale už ve chvílích, kdy ještě byla plná bahna, mi svitlo, co by zde mělo být,“ zavzpomínal Ecler.

Jsou zde vystavené historické kočáry. Osm let trvající výstava představující skvosty soukromého sběratele Milana Štěpána, který se věnuje restaurování starých a poškozených vozů, je skutečně expozicí mimořádnou. Už sama barokní stodola - její vnitřní prostory - připomíná cosi na způsob selské katedrály. Nádherný, skoro až velebný prostor.

V hlavní roli jsou tu ovšem kočáry. Expozice dává nahlédnout na exempláře takřka všeho druhu z přelomu 19. a 20. století.