Článek
Právě sem, na severozápad od Litoměřic, máme dnes namířeno. Abychom ocenili pohled do hlubin, kudy teče Labe, jehož tok zde střeží nejen příkré stěny v těsném sousedství, ale zpovzdálí i nápadné vrchy Českého středohoří (například Lovoš).
Nabídka ovšem bude bohatší. V samotném úvodu se od řeky vzdálíme zhruba čtyři kilometry a navštívíme obec Kamýk. Přilákala nás sem čedičová skála rostoucí přímo nad vsí a na ní zřícenina hradu. Jeho aktivní historie nebyla dlouhá – na počátku 14. století byl postaven, o tři staletí později definitivně opuštěn – ale to nic nevypovídá o jeho turistické přitažlivosti. V dokonalém slunečním nasvícení působí i jeho zbytky poměrně majestátně a hrdě, navíc od hradu se otevírají nádherné výhledy.
K zajímavostem obce Kamýk patří, že v roce 1860 zde krátce po své svatbě pobýval Bedřich Smetana – připomíná to pamětní deska a místnost.
Na řadě je vycházka k přírodní rezervaci Kalvárie. Právě tak se jmenuje místo, kde se nachází jedna z mimořádných vyhlídek na labský tok.
Od Kamýku na turistu čeká velice příjemná, zhruba tříkilometrová trasa s minimálním převýšením kolem vrchu Strážiště. Zhruba ve třetině cesty je putující vyzván k malé zastávce, k níž ho přiměje kaple Panny Marie stojící napůl skrytá mezi stromy. A pak se jde dál lesní cestou, občas doplněnou průzory do okolní kopcovité krajiny.
Poprvé na rezervaci Kalvárii upozorní informační tabule, jež v ten samý okamžik sdělí, že na stejnojmennou vyhlídku zbývá posledních sto metrů. Následuje chvíle mírného stoupání a pak již člověk spatří vyvýšené místo se třemi dřevěnými kříži poprvé připomínanými v 16. století (v roce 1587). Za nimi – či spíše pod nimi – tuší Labe. Tuší správně.
Na české poměry mohutná stříbrolesklá stuha se nachází zhruba 140 metrů pod pozorovatelem. Labe tu své vody vede kaňonovitým údolím zvaným Porta Bohemica (Česká brána). Právě z Kalvárie je na údolí jeden z nejlepších výhledů.
Varhošť se nachází zhruba o čtyři sta metrů výše než Kalvárie (639 m. n. m.), Jméno označuje vrch, rozhlednu na něm stojící – a zároveň i cílovou stanici této cesty s kamerou. Právě jsme zaparkovali ve Varhošťském sedle, odkud je to vzhůru na kopec zhruba kilometr (od Kalvárie je to sem zhruba deset kilometrů vzdušnou čarou na severovýchod).
Od roku 1972 zde stojí 14 metrů vysoká ocelová rozhledna, která nahradila dřevěnou předchůdkyni z roku 1927.
Na rozhlednu právě míří docela početný dav. Kromě češtiny je bohatě zastoupena angličtina, výhledy tak za chvíli ocení klientela ryze mezinárodní. A opravdu je co ocenit.
Vyhlídka z vrcholové plošiny je impozantní. Kruhovému výhledu dominuje zelenomodré vlnobití krajiny Českého středohoří, ale vidět je i mnohem dál – až na Krušné hory. A občas také na Labe. Přesněji na osm úseků toku české veleřeky.