Článek
Zhruba sto kilometrů od Prahy a deset od Blatné se nachází obec Lnáře. Vyjdeme-li z úvodní charakteristiky, na Lnáře a okolí se hodí stoprocentně. Krajina je rybníky poseta důkladně – ty nejstarší pocházejí již z časů Karla IV. – a zámek je tu rovněž. Hned v sousedství jednoho z rybníků.
Zámek ve Lnářích mají barokní. V roce 1666 byl založen Alešem Vratislavem z Mitrovic v těsném sousedství renesanční tvrze. Od října do dubna je možné jeho interiéry – mj. nabízejí prohlídky freskových sálů či kaple sv. Josefa, k vidění je tu i Muzeum kočky – navštívit po domluvě, hlásalo sdělení na vstupních vratech.
Jelikož při cestě po Blatensku jsme do Lnářů zavítali bez ohlášení, spokojili jsme se s prohlídkou exteriérů. Sluncem krásně nasvícený zámek i anglický park s romantickými stavbami (nápadná je tu například mešita) byl příjemným návrhem cestu do Lnářů ještě někdy v budoucnu zopakovat.
Po deseti kilometrech jízdy jsme v Blatné. Už zdálky vidíme, jak se nad ostrovem v Zámeckém rybníku tyčí charakteristická věž zdejšího zámku.
Dříve než do zámeckých interiérů vkročíme s kamerou, porozhlédneme se po okolí. I samo město nabízí zajímavé památky – jmenujme alespoň kostel Nanebevzetí Panny Marie a Mariánský sloup na náměstí.
Vysoce přitažlivé je nejbližší okolí zámku. Po úpravách v 19. století se bývalá obora proměnila v anglický park (rozkládá se na ploše 42 hektarů). Jsou tu chováni daňci – ti se sice našemu objektivu vyhnuli, ale zážitek tím výrazně neochudili.
Procházka nabízí krásné vyhlídky na zámek, ale i putování v příšeří pod prastarými stromy. Působivá je i kombinace parkových a vodních ploch, cesty tu vedou přes mostky a potůčky. Aby ne – nacházíme se v místě, které je společně s hradem Švihovem a zámkem Červenou Lhotou jedním z nejzachovalejších vodních panských sídel na území České republiky.
V parku se dříve nacházela i řada staveb – v současnosti tu zůstal empírový dům, v němž žije rodina Hildprandtů. Těm byl na počátku 90. let minulého století zámek vrácen. Zmíněný rod blatenský zámek získal v roce 1798.
Z exteriérů míříme do interiérů zámku kdysi renesančního, od poloviny 19. století v inovované podobě po novogotické přestavbě. Na samém počátku tu ovšem stál vodní hrad Bavorů ze Strakonic, který vznikl podobně jako město v první polovině 13. století.
V rámci malé ochutnávky se uvnitř zámku zastavíme mj. v loveckém salónu a tzv. Zelené světnici ve věži. V jednom z pokojů si všimneme podobizny Jana Evangelisty Purkyně – jeho fotografie se tu nenachází náhodou. V mládí na blatenském zámku působil jako vychovatel dvou dětí Františka Hildprandta – ten ho pak podporoval při studiích.
Obvyklá návštěvnická sezóna na zámku v Blatné sice začne až v dubnu, ale ani v tyto dny zde není návštěva zcela vyloučená – pokud se zájemci domluví se správou zámku. Zámecký park je přístupný celoročně.
Pětadvacet kilometrů severozápadně od Písku leží město Mirovice. V turistickém povědomí sice není zapsáno tak výrazně jako naše dnešní předchozí zastávka, ale minout je by byla škoda.
Dominantou je kostel sv. Klimenta se zvonicí a farou. Opanoval návrší nad řekou Skalicí a působí jednoznačně majestátně. Při pohledu od řeky, kdy se do záběru ještě pohodlně vejde i zdejší kamenný most, se obzvláště jedná o přitažlivou „krajinomalbu“.
Nedalekému náměstí od roku 1717 vévodí mariánský sloup, za zmínku ještě určitě stojí hřbitovní kaple Nejsvětějšího Srdce Páně z roku 1816.
PŘÍŠTĚ opustíme krajinu pod sněhem a vydáme se za sluncem. Naší cílovou stanicí bude ostrov Kréta, kde se nejen ohřejeme, ale především se porozhlédneme po dvou lokalitách. Na jihu se podíváme do okolí letoviska Plakias – zajímat nás bude stará krétská vesnice na vysokém návrší i soutěska pod ní. Na severu se vydáme do města Rethymno, kam turisty láká zejména Benátská pevnost. |