Rozhledny i benzinová pumpa. Nadšenec přináší tipy na zajímavou českou architekturu

Ondřej Filgas pochází z Valašských Příkaz, necelých 30 kilometrů východně od Zlína. Spolu s rodinou cestoval mladý nadšenec za zajímavými stavbami, třeba do Archeoparku Pavlov v Jihomoravském kraji. Že by mohl předávat tipy dál, to rozhodla jedna na první pohled nenápadná stavba.

Stojí za ní Ondřejův strýc Jiří Janošík. „Rozhodl se zrušit všechny své billboardy a za ušetřené peníze postavil pozorovatelnu. Je to dřevěný rám, kterým se dá pozorovat krajina, takové okno do přírody,“ vysvětluje Filgas. Stavba stála kousek od jeho domu, sám tam často rád vyrážel s kamarády.

Navrhl ji významný architekt Zdeněk Fránek, tak proč na toto dílo a další podobné neupozornit i ostatní? Spolu se dvěma přáteli, bratrancem Jakubem Janošíkem a Šimonem Švirákem, tak začal pracovat na novém projektu.

„Nejdříve jsme přišli s názvem Rare Towns, tedy Vzácná města. Pak jsme ovšem zjistili, že celá řada zajímavých staveb se nachází v přírodě. Vznikl tak název Rare Places a logo, kde hraje hlavní roli křížek. Je stejný, jakým piráti značili zakopaný poklad – my se snažíme upozorňovat na poklady v architektuře,“ vysvětluje Filgas.

Projekt začal v roce 2020 na stránkách rareplaces.cz, od té doby se zde nashromáždilo téměř dvě stě tipů na zajímavé stavby v České republice i na Slovensku. Trojice se brzy rozhodla, že by chtěla vydat také papírového průvodce.

„Spustili jsme kampaň na stránkách hithit.com, tam si lidé mohli knížku kromě jiného předobjednat. Vybrali jsme přes 200 tisíc korun,“ počítá autor projektu. Výsledkem byla letos vydaná knížka Rare Places s podtitulem „136 výletů za nevšední architekturou“. „Vytiskli jsme pár tisíc kusů a už chystáme dotisk,“ říká Filgas spokojeně.

Společně procházíme knihu, kde nemůže chybět zmíněná pozorovatelna Durch nedaleko Valašských Příkaz nebo Archeopark Pavlov, stavby, které mladého nadšence ovlivnily. Spolu jsme se potkali na pražské náplavce před tzv. kobkami s obřími okny, jež vznikly jako součást nedávné revitalizace náplavky v podání architekta Petra Jandy a jeho studia brainwork.

„Sám autor mi tu popisoval důmyslné řešení,“ říká milovník architektury s tím, že výdechy vzduchotechniky jsou zde schované do kamenných schodů. Pražské kobky se v knize také objevily, stejně jako veřejné toalety v Uhříněvsi. „Ty má na svědomí Atelier.., skvěle zapadají do svého okolí a tvoří je tři navzájem se prolínající kruhy,“ upozorňuje Filgas na vizuálně poutavou stavbu.

Ve Zlíně ho zase zaujalo Kongresové centrum od Evy Jiřičné. „Ve stejném městě doporučuji i Památník Tomáše Bati,“ říká náš doprovod. Stavbu navrhl architekt František Lýdie Gahura, otevřena byla v roce 1933 a nedávno, mezi lety 2016 a 2019, proběhla její rozsáhlá obnova. Uvnitř dnes najdete i repliku letounu Junkers F 13, v němž Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul.

Velké poklady se ovšem neskrývají jen ve velkých městech, objevíte je i na docela nenápadných místech.

Ondřeje Filgase přitahují také rozhledny. Například tu s názvem Bára najdete na hřbetu vrchu Hůra na Chrudimsku. Otevřena byla v červnu roku 2008, ale čtyři dny poté ji zničila větrná vichřice. Znovu se tak otevírala v září následujícího roku, tentokrát ovšem už s vylepšenou konstrukcí. Ta má odolat větru o rychlosti až 200 kilometrů v hodině.

„Jejím autorem je slavný architekt Martin Rajniš, s jeho studiem Huť architektury máme velmi dobré vztahy,“ říká Filgas. Fotografie mu často poskytují sami architekti, případně profesionální fotografové jako Jakub Skokan a Martin Tůma, dvojice působící pod značkou BoysPlayNice, a agentura LINKA. Většina tvůrců vyjde mladému nadšenci ráda vstříc. „Všechny peníze, které mi projekt vydělá, dávám zase zpět do něj,“ vysvětluje svůj přístup.

Důležité pro něj také je, aby byla doporučovaná stavba vizuálně poutavá. To nepochybně platí o další rozhledně, tentokrát ve Velkém Meziříčí na Vysočině na Fajtově kopci. Dílo architekta Václava Hlaváčka má totiž podobu šroubovice DNA.

Člověka až překvapí, jak vizuálně odlišné mohou české rozhledny být, přestože třeba pocházejí od stejných tvůrců. Rozhledna Růženka v obci Růžová v Ústeckém kraji od studia Mjölk je betonová stavba vysoká šest a půl metru, která do svého okolí nabízí kruhový rozhled. Na zdech v interiéru si návštěvníci mohou přečíst jména všech, kteří na vybudování rozhledny přispěli.

Od stejných tvůrců je na první pohled zcela odlišná dřevěná rozhledna Vokurka v Heřmanicích na Liberecku. Ta je vysoká téměř 24 metrů a autoři na ni lákají poeticky: „Dotkni se nebe a přehlídni stromy, krajina zapomnění větrem je ošlehaná. Něžná kráska vystoupí ze tmy od stínu uhelných mraků odpoutaná“.

Ondřej Filgas si rád všímá také uměleckých děl, ať už zasazených do města, či krajiny. „Na znojemském náměstí Republiky mě zaujal Pomník telefonních budek od Maxima Velčovského,“ říká o díle, které zvoní dvakrát denně a stojí nedaleko místa, kde už překážela skutečná (a v dnešní době nepotřebná) telefonní budka.

Na louce nedaleko vsi Hrachov mezi Příbramí a Sedlčany zase stojí za návštěvu Jukebox umělce Krištofa Kintery. Ten měl původně stát na Islandu, nakonec ovšem procestoval Slovensko, Švýcarsko a Velkou Británii a své stálé místo našel zde v Česku. Na výběr je sto skladeb včetně poezie.

„Dávám tipy na stavby a díla, která ve vás vyvolají nějakou emoci,“ říká k tomu Filgas. Nemusí to být vždy pocit zcela pozitivní, to ovšem k originálním počinům už patří.

Milovník architektury nepřehlíží ani stavby, které mají především sloužit, i tak ovšem mohou být působivé. Je to případ parkovacího domu Jana Gayera v Hradci Králové, kam se vejde 284 aut, přitom působí díky svislým modřínovým lamelám příjemně a vzdušně.

Se stavbami se leckdy pojí i zajímavý příběh. To je případ čerpací stanice GAS Matúškovo na Slovensku v Trnavském kraji. Navrhlo ji studio SAD a tvoří ji tři „houby“, které řidiče ukryjí před deštěm na cestě od stojanu do kiosku. „V pražské Libni poté vznikla čerpací stanice, která vypadala totožně. Věc se dokonce řešila soudně,“ vypráví Filgas. Na pražské benzince se poté objevil nápis, že se architekti originálu“ na této stavbě nijak nepodíleli a žádnou licenci také neudělili.

Podobné příběhy chce 17letý zakladatel projektu Rare Places sbírat i dál. Že by se ovšem vydal na studium architektury, o tom neuvažuje. „Chci si zachovat svůj laický pohled, kterým se dívám do zákulisí. To mě baví,“ uzavírá Ondřej Filgas.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Kniha: Rare Places - Ondřej Filgas a kol.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Archeopark Pavlov, Památník Tomáše Bati