Romantický hrad jen kousek za hranicemi. Stopy na něm zanechal i největší Čech

Leží jen pár kilometrů za naší hranicí, i přesto ho řada českých turistů příliš nezná. Lázeňské městečko Oybin (Ojbín) se přitom chlubí zachovalou středověkou zříceninou po staletí spojenou s českou historií.

Dostat se sem navíc můžete velmi stylově – parním vlakem z nedaleké Žitavy (Zittau) po úzkokolejné dráze, kterými je saská spolková země proslulá. A komu se nechce šlapat pěšky do kopce k hradnímu areálu, vyveze ho tam během několika minut silniční vláček zvaný Horský express.

Pak už stačí vystoupat schody a ocitnete se před vrcholem mohutného pískovcového masivu, na kterém už v době bronzové začalo vznikat prvotní opevnění.

Opevněným hradním komplexem se Oybin stal na počátku 14. století a později do jeho osudu zasáhl nejznámější český král a římský císař, který si toto místo údajně oblíbil.

„Máme tady hrad a máme tady klášter, to je ta zvláštnost. A možná to, co je velmi důležité, je, že to celé dal do pohybu právě Karel IV.,“ potvrzuje zdejší kastelán Dirk Keil.

Vzdělaný a zbožný Karel IV., vítěz ankety o největšího Čecha, zde nechal zbudovat císařský palác a pozval mnišský řád celestinů, který poznal už při svých studiích ve Francii.

„Celestinští mniši byli vlastně poustevníci a v Praze, ve velkém městě, se jim nelíbilo. Tak přišla myšlenka, že by je mohl poslat na Oybin. Začali tu vytvářet klášter, byli tady velmi spokojení, líbilo se jim tu. Tím jim Karel IV. splnil přání, aby mohli žít jako poustevníci a měl je nablízku,“ vypráví kastelán.

Na zdejším gotickém klášterním kostele, z části zasazeném do skály, navíc zanechala vizitku slavná pražská katedrální škola, vedená německo-českým stavitelem Petrem Parléřem, který v té době stavěl svatovítskou katedrálu na Pražském hradě.

„Je to osoba, která vstupuje do děje ve chvíli, kdy Žitavští stavěli, v očích mnichů, klášter příliš pomalu. A tak přišlo rozhodnutí vzít pracovní skupinu Petra Parléře, poslat je sem a zachránit stavbu kláštera,“ vysvětluje Keil.

„Moc bychom si přáli, abychom mohli vyprávět, že tady Parléř osobně byl, ale doložit to nemůžeme,“ dodává.

Po 200 let existoval hrad a klášter vedle sebe. Zkouškou soužití byla třeba obrana proti husitům v první polovině 15. století. Povstalci hrad nedobyli.

Část pražského katedrálního pokladu, až padesát beden s klenoty či ostatky svatých, byla v tehdejší neklidné době bezpečně uložena právě na Oybinu. Zůstala tu 33 let. Pokud se vydáte s průvodcem na komentovanou prohlídku, ukáže vám mimo jiné, kde se asi ukrýval.

Mniši zde sloužili do poloviny 16. století, podle pověstí sem za nimi chodil popíjet i sám Krakonoš. Poté areál chátral a ničily ho přírodní síly.

Znovuobjevovat ho začali až romantičtí básníci a malíři. Proslavily ho zejména obrazy romantických malířů Caspara D. Friedricha, jehož 250. výročí narození si letos připomínáme, nebo jeho žáka Carla G. Carusa.

Dnes tu najdete třeba muzeum s exponáty, v areálu se konají koncerty, divadla či průvody mnichů připomínající dávné doby. Prohlédnout si můžete také hřbitov, mající v sousedství pískovcových skal jedinečnou atmosféru.

Anebo vystoupat na 25 metrů vysokou kostelní věž, kam vede přesně 123 schodů. Odměnou za výstup vám bude výhled do okolní krajiny, na lázeňské městečko Oybin či protilehlý vrch Hvozd (Hochwald) s rozhlednou.