Romantické Trosky nejsou jen o dávné historii, návštěvníky lákají kulturní akce

Zapomenuté Trosky objevil nejprve jezuita Bohuslav Balbín, v té době se prý dala ještě věž na Panně zachránit. Ale proč by to v té době někdo dělal.

Staly se z nich regulérní trosky, v 19. století doceněné romantismem. Začali je vyhledávat malíři, samozřejmě Karel Hynek Mácha, výletníci, básníci. Od roku 1928 se staly majetkem Klubu českých turistů. Hodně se tu fantazírovalo, hrad byl předmětem mnoha dohadů o existenci pokladů, tajných chodeb a různých záhad.

Doloženo je, že Ota z Bergova přepadl opatovický klášter, tehdy značně bohatý a vyplenil ho. Kořist tedy někde musí být ukryta. I když se tvrdí, že ho objevili kartuziáni a odvezli do Valdic. Zůstal tedy ve zdech vězení? Spí vězni na zlatě?

Na Trosky se ale nejezdí jen kvůli pradávné historii, dalekým výhledům, vyprávění o loupeživých rytířích Šofovi a Švejkarovi, kteří se svou bandou terorizovali okolí. Poslední dobou je to stále více kvůli rozmanitým kulturním akcím, které se tu pořádají.

„Letos to bude kvůli vládním omezením trochu komornější, přesto se ale návštěvníci dočkají tradičního lanochození. Mladí nadšenci budou přecházet mezi Babou a Pannou ve výšce 50 metrů na stometrovou vzdálenost. Návštěvníci si mohou chůzi po tréninkové lajně vyzkoušet nízko nad zemí,” informoval Lubomír Martinek, kastelán Trosek.

„Další akcí budou someliérské večery s ochutnávkou vín při západu slunce. Těch chystáme sedm. Budou vždy v sobotu, každá představí vína z jiné země. Poslední jsou sokolnické ukázky povídání o dravcích s ukázkami letu a krmení. Všechny akce jsou placené, podrobnosti na našem facebooku,“ dodal kastelán.

Hezký je pohled po kraji, nazývaném ráj Čech, z vyhlídkové terasy na Panně. Zpřístupnili ji koncem 19. století, Babu až v roce 2000.

Z Trosek, které patří mezi významné rozhledové body, se otevřel panoramatický pohled. Jsou vidět Krkonoše, Jizerské hory, hřbet Kozákova, Zvičina, Drábské světničky, hrady Ralsko a Bezděz, kužely Českého středohoří. Dohlédnout se dá i na severní okraj Prahy, betonovou hradbu sídlišť.

Trosky patřily pánům z Bergova. Žily tu i dvě ženy, stará Bergovna, vyznavačka kalicha sídlila na Babě, vnučka byla katolička a bydlela na vyšší a štíhlejší Panně. Ženské se nesnášely a dělaly si stále naschvály.

Jednou dostala mladá zprávu, že ve válce zahynul její milý. Žal ji skosil natolik, že skočila z věže dolů. Stará Bergovna po krátké době zjistila, že nemůže na opuštěném hradu sama žít a odjela do ciziny, kde brzy zemřela.