Putování od loketského útrpného práva ke zkamenělému svatebnímu průvodu

Říční zákrut dal městu jméno, pevnost se stala pýchou a oporou panovníků. Nejznámější historickou záležitostí je pobyt královny Elišky, která se sem uchýlila po roztržce s manželem, Janem Lucemburským. Měla s sebou tříletého Václava, kterého známe jako krále a císaře Karla IV.

Dominantou hradu je hranolovitá románská věž, v expozici najdeme historický nábytek, legendární meteorit zvaný Kamenný purkrabí, minerály…, všemu vévodí sbírka porcelánu. Ten se vyráběl nejen v Lokti, také ale třeba i v Horním Slavkově. Je tu muzeum pohárků na minerálku, pítek jsou stovky.

Hodně přitahuje velmi realistická expozice středověkého útrpného práva se zvukovými efekty. V podzemí to kvílí, heká, skučí.

Město si na několika místech připomíná pobyt básníka, spisovatele a přírodovědce J. W. Goetha.

Hrad, který neměl žádný vojenský účel, se začal využívat jako administrativní prostory, od konce 18. století do roku 1948 zde bylo státní vězení. Po jeho zrušení chátral, ve druhé půlce minulého století ho uzavřeli, došlo k rekonstrukci a v roce 1993 ke zpřístupnění. Je městským majetkem. V minulých letech zde zněla hlavně ruština, byl oblíbeným výletním cílem návštěvníků nedalekých Karlových Varů. Loket je malebné město plné historických památek.

Ani letošní sezona není podle průvodců špatná, s návštěvností jsou celkem spokojeni, to samé zažívají restauratéři, i místní pivovar.

Na ostrohu pod hradem se pořádají různé kulturní akce, večerní divadelní představení, koncerty, představení pro děti. V Lokti se nudit nebudete, řeka tekoucí ke Karlovým Varům je vyhledávaná mezi vodáky. Najdete tu několik tábořišť, i půjčoven lodí a raftů. Majitelé půjčoven i kempů si pochvalují dobrou sezonu, to samé se týká restauratérů u vody.

Velmi oblíbená je stezka podle vody, asi na polovině cesty mezi Loktem a Vary jsou vyhledávané a oblíbené Svatošské skály. S rozvojem cykloturistiky ale cesta ztratila na romantice. Jezdce na kole za svými zády většinou vycítíte, až když je pár metrů od vás. Stačí úkrok stranou. Na vině jste vy, nemáte tu chodit, i to je někdy argument.

Ohře je krásná, čistá, splavná, občas se vynoří velký balvan. Cestu ke „Svatoškám“ zpestří vývěr minerálky Horčička s velkým procentem magnezia, má velmi dobrou chuť. Skály jsou velkou atrakcí, zrovna jako lanový most pře Ohři. I při opatrné chůzi si připadáte jako Indiana Jones, most ale nikdy v klidu není. Vždy vám ho někdo pod nohama rozhoupe.

Protože bylo usouzeno z vyšších míst, že stará lávka už nevyhovuje, je asi 500 metrů proti proudu před dokončením železobetonový most. Tady žádná romantika není. Ale pohodlí pro cyklisty i pěší představuje jistě komfortnější.

To už se ale noří z lesa Svatošské skály: granitové věže, pilíře a jehlany, oblíbení mezi lezci. Z kompaktního bloku je vylouply povětrnostní vlivy, jejich vzezření jim přisoudilo souborný název Zkamenělá svatba – žulové útvary jsou národní přírodní památkou, dostaly jména Ženich, Nevěsta, Svědci, Muzikanti…

Vše je velmi dobře viditelné z restaurace na břehu, tady je vždy velmi živo.

Vše vzniklo z pověsti o Hansi/Janu Heilingovi, interpretuje se tu v několika verzích. Skalám u řeky se říkalo už v roce 1530 Heiligstein nebo Heilige Weisse, údolí Ohře v těchto místech „bei Hans Heiling”.

Všechny mají společný základ. Hans, v různých verzích různého původu, tu zkameněl se svou nevěstou, protože je prý zaklela vodní víla, která si na Jeníka dělal zálusk, on však dal přednost smrtelnici. Odnesli to ale i všichni zúčastnění, nadpřirozené bytosti to vzaly šmahem.

Původní pověst je německá, Hans Heilig, počeštěně Svatoš, se stal velmi populární, dokonce se ocitl i v hororových pohádkách bratří Grimmů.

Další vyprávěnka je podobná, jen místo víly tam zasáhly bytosti pekelné. Každopádně svatební průvod do kostela nedošel a nyní po jeho aktérech aktivně lezou lezci a lezkyně s malými lezouny.

Od restaurace jsou to asi 3 kilometry do Doubí u Karlových Varů. Odtud jezdí MHD.

V mondénním Carlsbadu se setkávala evropské smetánka: císaři, carové, prezidenti, filmovým festivalem přilákal i kulturní smetánku. Ke skalám se jezdilo na pikniky v kočárech. Svatoš se stal námětem mnoha historek, i na divadelní prkna se dostal. Opera měla premiéru v Berlíně v roce 1883.