Článek
Ideální výjezd je od nádraží v Mníšku pod Brdy, kam pohodlně dojedete vlakem či autobusem. Od nádraží sjeďte do města (asi 2 km) a odbočte do ulice Pražská. Že jste ve správné ulici, poznáte podle toho, že hned na kraji je prodejna Penny.
Na Skalku!
Na první křižovatce odbočte doprava směrem na Skalku. Je to původně poutní místo s barokním kostelíkem, poustevnou, klášterem a křížovou cestou. Jelikož se poutní místo nachází nad Mníškem, je nasnadě, že první kilometry vedou do kopce. Výhodou je, že zhruba po kilometru přijedete na novou asfaltovou cestu, kde je zákaz vjezdu všem motorovým vozidlům, takže při stoupání slyšíte jen šumění lesa a tlukot vlastního srdce.
Z nádraží v Mníšku pod Brdy vystoupáte na Skalku, poutní místo s barokním kostelíkem, poustevnou, klášterem a křížovou cestou.
Výšlap je místy dost prudký a není vůbec potupné, když méně zdatní cyklisté sesednou a část cesty kolo vedou. Po 2,5 kilometrech dojedete na Skalku a výhled na město je dostatečnou odměnou.
Ve stánku s občerstvením se můžete odměnit a zakoupíte-li si buřtíka, můžete si ho vlastnoručně opéct na nedalekém ohništi.
Po hřebenech Brd do Černolic
Pokračujte po trase 8131 až na křižovatku, kde trasa končí a mění se na 8129. Odbočte doprava a jeďte na Černolice. Přejedete silnici spojující Řevnice s Mníškem a lesem a celkem po rovině pojedete po hřebenech Brdských kopců. Tak po pěti kilometrech dojedete do Černolic.
Máte-li trochu času, prohlédněte si Černolické skály, odkud je krásný výhled do okolí. Cesta vede dolů směrem na Řitku k silnici spojující právě Řitku s obcí Všenory. Po jejím přejezdu se řiďte turistickými ukazateli. Polní cestou sjedete až do osady Potoky, přes dřevěný mostík vede cesta nahoru až do obce Varadov. Tady se dejte doleva a po cestě kopírující rychlostní silnici R4 pokračujte až k odbočce do lesa.
Cestou máte hezký výhled na Vltavu.
Do Jíloviště vás stále vede červená značka. Pak se na chvilku přidá i modrá, která však asi po 500 metrech pokračuje lesní cestou rovně, kdežto vy se dáte doprava. Přijedete do Jíloviště, podjedete R4 a dáte se doleva do mírného kopce. Asi ve dvou třetinách kopce opustíte červenou a odbočíte doleva po modré. Opět podjedete R4 a kolem dřevěného plotu jedete lesní pěšinou až k Cukráku.
Nejtěžší stoupání na závěr
Stavba televizního a rozhlasového vysílače na kopci Kopanina začala v roce 1959 a do provozu byl Cukrák uveden 26. listopadu 1961. Těsně před ním na vás čeká nejtěžší stoupání trasy. Jednak je prudké a jednak povrch tvoří kamení i naplavený písek a odvodňovací drenáže také dovedou docela vyvést z rytmu.
Nejtěžší stoupání na vás čeká těsně před vysílačem Cukrák.
Od Cukráku, který minete zhruba ve vzdálenosti 10 metrů, pojedete po modré až k mostu přes strakonickou silnici, po níž dojedete do Zbraslavi.
Tady už vás čeká pouze dlouhý sjezd k mostu přes Vltavu, jeho přejezd a napojení se na cyklostezku A2. Ta je obzvláště o víkendu a za krásného počasí hodně frekventovaná. Proto pozor na inline bruslaře, cyklisty všeho věku a sem tam i pejskaře.
Trasa pokračuje podél Vltavy, kolem plaveckého bazénu v Podolí a tunelem pod Vyšehradem až k železničnímu mostu na Výtoni. Tady svoji cestu po 40 kilometrech zakončíte, chcete-li. Cyklostezka samozřejmě pokračuje dál po náplavce řeky téměř přes celé hlavní město.
Tunelem pod Vyšehradem přijedete k železničnímu mostu na Výtoni.
PS: Chtěl bych touto cestou poděkovat neznámému cyklistovi, který mi „pomohl“, když jsem na chvíli ztratil modrou značku z dohledu. Jeho rada: „Jeď si, jak chceš!“ mi opravdu pomohla. Ještě jednou díky.
