Procházka Prokopským údolím je cestou po dně pravěkého moře

Lokalitou vede železniční trať ze Smíchovského nádraží směrem na Řeporyje, podjíždí dva nádherné viadukty takzvaného Pražského Semmeringu směřující do Hostivic, kde se kříží s tratí Rudná-Beroun.

Trať byla budována v letech 1868 až 1872, hned ze začátku musela překonat velký výškový rozdíl, a proto se ujal název podle rakouské Horské dráhy Semmering mezi Vídní a Štýrským Hradcem v serpentinách zdolávají Alpy. Jeden z viaduktů postavili v částečném oblouku s výškou 35 metrů, druhý má výšku 20 metrů.

Údolí začíná obcí Hlubočepy, lze vystoupit na tramvajové zastávce téhož jména, nebo dojet do centra Hlubočep autobusem směřujícím na Barrandov, ale to neuvidíte viadukty zblízka.

Pravá strana údolí je strmá, uvidíte skály odkryté těžbou, na jejichž vrcholu leží planina s Dívčími hrady. Po cestě vedoucí k Řeporyjím, asi osmikilometrové, jdete po dně moře, které se tu rozlévalo před stovkami milionů let.

Skály v okolí jsou plné zkamenělin; pozor, je zakázáno poškozovat naleziště.  Sedmnáct zastavení naučné stezky vám zprostředkuje nejdůležitější informace týkající se fauny, flóry a lidské činnosti v údolí. Nejvyhledávanější je Jezírko, bývalý lom, které vzniklo v roce 1905 zatopením po odstřelu skály.

Pokud budete pozorní, spatříte u výhledového místa na břehu mírné vlnění hladiny v místě, kde do vody vyvěrá pramen.

Cesta je zčásti vyasfaltovaná, potkáte tu rodiny s kočárky, množství cyklistů (na ty pozor, jsou rychlí, a hlavně, pokud je máte v zádech, téměř nepostřehnutelní) i běžců. Pro děti je tu zbudováno několik hřišť, velké i se cvičítky pro dospělé je na louce u odbočky Klukovice-Barrandov.

Cestou narazíte na dlouhý tunel vyrubaný ve skále. Není k němu značená odbočka, ale nedaleko vchodu je malé hřiště s klouzačkou. Díra je temná, chce to posvítit si třeba telefonem, balvany na zemi jsou vratké.

O kus dál narazíte na vojenský objekt, tady zabíhá do skály tunel vedoucí pod Jinonice... - o jeho významu se jen spekuluje. Je označován jako K-116, podzemí zde odtěžili Němci zrovna jako část skály v Braníku pro podzemní továrnu. Po válce ho začala využívat naše armáda.

O pár set metrů dál stojí restaurace, dále je za potokem na levé straně umístěna pamětní deska na Jestřába – Jaroslava Foglara, který tu nastoupil v roce 1920 svou cestu skauta.

Další zastavení může být při odbočce na Klukovice a směrem k MHD na Barrandově. Za mostem pod železniční tratí stojí známá restaurace Černý kohout, naproti nedávno otevřený pivovar s restaurací.

Cesta pokračuje do Holyně, tady je zastávka vlaku, odtud můžete pokračovat dál mezi chatami do Řeporyjí a nebo se vydat vpravo vzhůru do lesa a vyjít na okraji Velké Ohrady. Cest tímto směrem je na trase několik.

Další kilometry návštěvníky zavedou k rozsáhlé zřícenině vápenky fy. Biskup, Kvis, Kotrba. Totální zbořenina je využívána bezdomovci a příznivci airsoftu, kuličky tu létají jako v opravdovém boji. Vše ale bez toho, že by vás ohrožovaly, bojovníci dbají na bezpečnost.

Naproti ruině se přes koleje dostanete tunelem do obřího lomu, jsou tu ohniště, občas lze i najít nějakou zkamenělinu. Za vysokým náspem je stále činný lom.

Po pár stech metrech narazíte na ruinu Trunečkova mlýna, na Dalejském potoce jich stálo sedm.

Tady jsou již po levé straně pastviny, pravobřežní lesnatý svah ožívá staveními. Řeporyje jsou na dohled. Odtud můžete jet buď vlakem nebo MHD.

Prokopské údolí dostalo své jméno podle svatého Prokopa, kterého při překládání bible v jeho jeskyni rušili ďáblové. Prokop je zažehnal a čerchmanti vylétli stropem. Na místě události stával kostelík zasvěcený zažehnávači. Uvnitř byla zázračná černá madona. Kostelík byl zbořen v roce 1966, ležel nad vojenským objektem, údajně ho zlikvidovali proto, aby ho nepřítel nemohl zaměřit.

Nedaleko hrany údolí stávalo butovické hradiště. V Butovicích stojí románský kostel svatého Vavřince. O zdejší rozsáhlé pozemky, zrovna jako o pláně u Dívčích hradů mají velký zájem developeři…

Osmého července 1968 kdosi zastřelil v lese v údolí dvě 13leté dívky v lese. Motiv nebyl znám, po Praze a v okolí se rozjela obrovská policejní akce. Vraha našli až po 13 letech, byl to mladík, milovník zbraní, který si šel zastřílet do lesa. První dívku trefil náhodou, připletla se do rány, druhou zastřelil, protože ho obě znaly, bál se prozrazení. V policejním hledáčku byl dvakrát, nakonec se ho podařilo usvědčit. Dostal 25 let, odseděl si dvacet.