Článek
Věž na západním konci mostu je soustavou dvou věží odlišného vzhledu. Menší byla postavena v románském slohu jako součást prvního pražského kamenného Juditina mostu. První zmínky o ní pocházejí z roku 1249. Druhá, vyšší věž, začala vznikat se stavbou Karlova mostu roku 1357 podle vzoru Staroměstské mostecké věže z protilehlého břehu. Dokončena však byla až o století později za vlády Jiřího z Poděbrad.
Obě spojila na počátku 15. století brána s cimbuřím. Ochoz, který zdobí znaky zemí Václava IV., je ve výšce 26 metrů. Na rozdíl od Staroměstské mostecké věže nebyla její „sestra“ na západním konci mostu za třicetileté války poničena švédskými dobyvateli. Do dnešních dnů tak přečkala v podobě, kterou jí částečně vtiskly pozdější úpravy – konkrétně stavitelé v době renesance. Nebyly to ovšem změny poslední. Malostranská mostecká věž (stejně jako Karlův most) totiž utrpěla při ničivé povodni v roce 1784.
Další rozsáhlejší rekonstrukce se dočkala v letech 1879 až 1883. Práce tehdy
řídil architekt Josef Mocker. Malostranská mostecká věž sloužila téměř po celou dobu své existence především jako skladiště a obdobně jako nedaleká věž kostela svatého Mikuláše rovněž coby hláska. Od počátku 15. století byl na sousední Juditině věži zřízen na dvě stě let těžký žalář, od konce 16. století sídlil v jejích zdech celní úřad.
Ve sklepení Juditiny věže se dochoval významný soubor rytin z přelomu 13. století. Jsou na nich zachyceny lidské a zvířecí postavy, zbraně, osmicípá hvězda a několik erbů tehdejších šlechtických rodů.
Když dnes návštěvníci Prahy procházejí pod kamenným ochozem, který obě věže spojuje, pozvednou-li své hlavy, mohou na zdech Juditiny věže spatřit několik příčných rýh.
Výrazné zářezy v pískovcových kvádrech jsou dílem dávných strážců, kteří si o zdivo brousili své halapartny. Jen málokdo si obvykle dokáže správně tipnout původ těchto prasklin. Že však pocházejí od ostří zbraní městských stráží, je dnes již historicky doloženo.
Skladiště a hláska
Svoje novodobé poslání naplňuje Malostranská mostecká věž především v oblasti cestovního ruchu. V přízemí pětačtyřicet metrů vysokého objektu sídlí kancelář Pražské informační služby.
Kdo vystoupá po dřevěných schodech do vyšších pater, může nejnověji obdivovat expozici nazvanou Pražský adept. Je věnována slavné době, kdy byla Praha světovou metropolí a tehdejší císař Rudolf II. si na svém dvoře hýčkal věhlasné učence z uměleckých i duchovních kruhů – tedy včetně početné skupiny alchymistů. A právě jim je věnována nová stálá výstava.
Sídlo Pražské informační služby
V prvním patře Malostranské mostecké věže je expozice věnovaná alchymii z pohledu její materiální stránky. Zájemci se dozvědí, co pojí alchymii s hutnictvím a lékařstvím. Prostory stylově obohatila replika dobové alchymistické pece a figurína „pražského adepta“.
Jeho podoba byla převzata z díla významného alchymistického spisovatele původem z Kutné Hory Stolcia. Pec, tzv. „athanor“, byla rekonstruována podle rukopisu z roku 1592, který je uložen v jedné ze západočeských zámeckých knihoven.
Druhé patro patří spirituální části alchymie. Do očí můžete pohlédnout dvěma nejznámějším alchymistům té doby – magistru Kellymu a Johnu Dee. O realizaci všech tří opravdu vydařených figurín se postarala Michaela Gorcová.
Právě díky jejímu citlivému přístupu zůstala zachována tehdejší alchymistická barevnost, která se promítá v oblečení všech učenců. Profesionální práci odvedli i zlínští obuvníci, kteří boty figurínám vytvářeli podle dochovaných dobových materiálů. V případě kožených bot alchymisty Dee zhotovili dokonce první kopii bot podle originálu, který byl nalezen v roce 1925 v jedné z pražských studní.
Alchymistická expozice je doplněna základními informacemi o rudolfínské době, ve které se rozvíjely kromě alchymie např. i astronomie a další vědní obory.
Materiální i spirituální alchymie
Na našem území v této době vznikala první muzea, kterým se tehdy stylově říkalo kabinety kuriozit, v umění se prosazoval manýrismus a pozornost vědců i laiků byla věnována rozmanitostem přírody.
V místnosti je proto jedna vitrína se vzorky renesančních kuriozit a také nevšední umělecké uskupení z mořských mušlí a korálů. V nejvyšším patře našly ve vitrínách svoje útočiště ukázky z nejvýznamnějších alchymistických tisků z doby vlády Rudolfa II. Odhalují společné vazby alchymie, hornictví, medicíny a umění. Na Malostranské mostecké věži by měla výhledově proběhnout přednáška na téma alchymie, resp. hermetické jevy očima současníků.
Akce je připravována ve spolupráci s Dokumentačním centrem novodobého českého hermetismu, které přispělo k realizaci této expozice. K turisticky atraktivním budou určitě patřit noční prohlídky objektu, a podaří-li se naplnit předjednanou spolupráci s jednou z pražských divadelních scén, pak se v letních měsících mohou návštěvníci Prahy těšit na Malostranské mostecké věži na scénická vystoupení.
Výhledově by měla nová výstava nabídnout něco víc i pro školáky. Netradiční seznámení s alchymií formou zajímavých pokusů by třeba mohlo odstartovat jejich hlubší zájem o přírodní vědy.
