Článek
„Rypoši patří v zoologických zahradách k velmi neobvyklým chovancům, jsou totiž velice citliví na otřesy, a tak pro ně není snadné vybudovat vhodnou expozici,“ vysvětluje kurátor savců Pavel Brandl. Kromě izolace od okolního ruchu je nutné v expozici držet také stálou teplotu nad 27 stupňů a vlhkost vzduchu kolem 55 %.
Pečlivě postavená expozice odděluje nádrž, v níž rypoši žijí, a návštěvníky dvojitým sklem. Odvětrávaná nádrž je položena na pěnové podložce tak, aby dokonale izolovala okolní otřesy. Podobně je chráněna také podlaha přípravny, v níž se rypoší domov nachází.
Rypoši jsou přizpůsobeni k podzemnímu způsobu života, proto mají docela slabé zakrnělé oči a musí tak reagovat právě na podněty ve formě otřesů. Pokud nějaký záchvěv zaregistrují, bleskurychle se schovávají. Mezi sebou také komunikují - bubnují hlavou.
V současnosti je Zoo Praha jednou ze tří v Evropě, která rypoše chová. Návštěvníci je najdou v pavilonu Afrika.
Rypoše charakterizuje sametově hebká srst a především obrovské zuby, které stále trčí ven z tlamy. Právě zuby jim pomáhají razit tunely v půdě. Dožívají se i více než deseti let, což je pro hlodavce poměrně vysoký věk. Rypoši jsou častým objektem bádání vědců. Většinou se jedná o společenské hlodavce. Mají válcovité tělo.
Samci dorůstají do velikosti morčat, patří tak mezi největší druhy hlodavců. Rypoši se vyskytují na území Malawi, Angoly a Konga. Protože dokážou žít i v zemědělsky využívané krajině, ohrožuje je především lov pro maso.