Poutní místo Svatý Jan pod Skalou ukrývá léčivý pramen

Tuto nevelkou obec najdete na Berounsku necelých 20 kilometrů jihozápadně od Prahy. Je umístěna v oblasti národní přírodní rezervace Karlštejn, jež je součástí CHKO Český kras. Rozkládá se nad levým břehem Berounky mezi Berounem, Vráží, Mořinou, Karlštejnem a Srbskem. Do tohoto chráněného území tedy spadá i jak hrad Karlštejn, tak například vyhlášený lom Amerika.

Obec tvoří tři místní části, a to Svatý Jan pod Skalou, Sedlec a Záhrabská. V obci je nám nápomocná naučná stezka nazvaná Svatojánské památky, která nás provede po všech důležitých místech.

Historie obce sahá do konce 9. století, kdy se dle legendy v jeskyni pod skálou usadil první český křesťanský poustevník Ivan. V jeskyni ho pokoušeli zlí duchové, a proto se rozhodl odejít. Na návrší se mu při odchodu pod svatojánskou skálou zjevil sv. Jan Křtitel a předal mu dřevěný křížek, jímž zlé démony z jeskyně vypudil.

Při procházce směrem ke klášteru narazíme nejprve na hřbitov s kaplí sv. Maxmiliána. Pohled na ni nás uchvátí. Postavit ji nechal v roce 1849 tehdejší majitel svatojánského panství (bývalého zrušeného kláštera) doktor Maxmilián Berger. Proslavil se jako předseda spolku pro výstavbu Národního divadla v Praze. Jeho žena Walburka z Lacknerů založila první svatojánskou nadaci a také první svatojánskou školu.

Kaple je postavena v čistém novogotickém slohu mnichovským stavitelem Bernhardem Grueberem a slouží i jako hrobka rodiny Bergerů. Přední část kaple tvoří gotický portál, pod nímž vede vchod do krypty. Kapli zdobí gotické ozdoby a barevné mozaiky na oknech. Při vchodu do hrobky si nemůžeme nevšimnou reliéfu anděla smrti držícího nápis: „Přijde hodina a nyní je, kdy mrtví uslyší hlas syna Božího.“

V kapli sv. Maxmiliána se pořádají různé výstavy či další menší kulturní akce a v poslední době dokonce i svatby. Dodnes je označována jako jedna z nejkrásnějších novogotických staveb u nás (mezi další patří například Schwarzenberská hrobka v Třeboni). Důkazem exkluzivity této stavby je i fakt, že je vyhledávána také filmaři (seriály První republika, Atentát, pohádka Slíbená princezna). O víkendech si lze předem objednat komentovanou prohlídku.

Dominantou obce je klášter historicky patřící řádu svatého Benedikta. Postaven byl na místě jeskyně poustevníka a zrušen za Josefa II. Další historie objektu je však velmi bohatá. Po zrušení kláštera sloužila budova pro účely manufaktury a v 19. století jako zámeček šlechtické rodiny Bergerů.

Na počátku 20. století zde byly založeny lázně. V meziválečné době se tu nacházel Katolický ústav na výchovu učitelů a za časů komunistické totality pak tábor nucených prací a věznice. Později zde vznikla i speciální škola ministerstva vnitra a také archiv. Od roku 1994 v těchto místech sídlí Vyšší odborná škola pedagogická.

V roce 2018 byl areál kláštera s kostelem prohlášen za národní kulturní památku. Z původní stavby benediktinského kláštera se dochovala pouze věž kostela z roku 1601. Samotný konvent kláštera začal stavět hned po dostavbě kostela v roce 1661 opat Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka. Stavba byla náročná a dokončena byla až v roce 1726.

Úplně dostaven však byl klášter až v roce 1735 opatem Koterovským, který dodělal úpravy na jeho přední straně. Klášter se pyšní významnými místnostmi jako je refektář a prelatura. Refektář, který byl později jídelnou pro lázeňské hosty, je zdoben barokními freskami a jedinečnými plastikami s výjevy života sv. Ivana. Hlavní schodiště pak zdobí socha sv. Jiří. Na dvoře konventu pak stojí socha sv. Ivana, jež dříve stávala na polích. Klášter není zpřístupněn turistům.

Součástí kláštera je raně barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele. Kostel byl postaven architektem C. Luragem v roce 1661. Kostel je propojen se starým skalním kostelem, s jeskyní sv. Ivana. Hlavní oltář zdobí obraz Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi z roku 1695, nad nímž stojí velký kříž, jenž byl kdysi darem od poutníků ze Starého Města pražského a původně stával na Karlově mostě.

Uprostřed kostela můžeme spatřit bohatě zdobený náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna postříbřená a pozlacená schránka s poustevníkovými ostatky. Kostelní věž se pyšní unikátním zvonem z roku 1401 s nejstarším dochovaným staročeským nápisem.

Součástí stavby je vchod do jeskyně, k jejíž největší dominantě patří portál starého renesančního kostelíku Panny Marie, vytesaného do skály původní krasové travertinové jeskyně a zdobeného krápníkovou výzdobou.

Nalézt zde můžeme i řadu památek připomínajících poustevníkův pobyt či staré náhrobní kameny opatů zdejšího kláštera umístěných na stěnách. Nejzadnější část jeskyně pak sloužila jako krypta. Legenda praví, že se zde nachází jeden z nejstarších kamenných oltářů v Čechách.

Ze samotné jeskyně vede zamřížované okénko směřující ke studánce sv. Ivana. Pramen zde vyvěrá z podloží jeskyně. Ke studánce dnes vede samostatný přístup z boku kláštera. Pramen je silně mineralizovaný a je již od pradávna považován za léčivý.

Zdejší voda byla využívána zejména na počátku 20. století, kdy zde byly zřízeny vodoléčebné lázně. Ještě do 70. let byla minerální voda pod názvem „Ivanka“ stáčena do lahví a rozvážena. Na místě nalezneme aktuální údaje z rozborů vody, který udává, že pramen nejčistší a též tedy nejvhodnější ke konzumaci je vytékající z kamenného korýtka. I přesto, že nejsou rozbory vody v současné době stoprocentní, je pramen stále vyhledávaným zdrojem vody pro tisíce návštěvníků.

Před studánkou můžeme spatřit také Husův balvan s kalichem. U toku potoka Loděnice, který obec lemuje, si též nelze nevšimnout mariánského sousoší s vyobrazenou Pannou Marií, sv. Ivanem a sv. Jana Křtitelem.

Dříve stávala svatá trojice před dnešním hotelem Obecná škola, který je blízko silnice, a proto se nevyhnula dopravní nehodě. V důsledku nárazu auta byla zničena socha Křtitele, navíc vandalové poničili i sochu Panny Marie. V roce 2005 vzniklo nové sousoší a pro bezpečnost bylo přestěhováno blíže ke kostelu. V roce 2010 dostalo požehnání od kardinála Dominika Duky. K sousoší patří též původní socha sv. Ivana, jež je umístěna ve výklenku u Ivanova pramene.

Pokud si chceme prohlédnout celé údolí i z vrchu, vydáme se od kláštera po červené turistické značce směrem na vyhlídku. Samotný výšlap po kilometrové trase trvá přibližně půl hodinky. Cestou se zastavíme u kaple Povýšení sv. Kříže.

V těchto místech se podle legendy zjevil poustevníku Ivanovi sv. Jan Křtitel. Proto právě zde na počátku 17. století nechal vrchní velitel vojsk císaře Rudolfa II. maršálek Russworm při své návštěvě vytesat renesanční kamenné sousoší Krista na kříži a sv. Jana Křtitele spolu s poustevníkem Ivanem. Původně stálo pouze pod širým nebem a až v roce 1714 nad ním byla postavena kaple.

Cesta na Svatojánskou skálu je poměrně strmá a za mokrého počasí je třeba počítat s kluzkým terénem, kdy nám však může být nápomocno přírodní schodiště s dřevěným zábradlím. Odpočinout si můžete i u několika tabulí informujících zejména o místní fauně a flóře.

Finální výhled stojí opravdu za to. Na vrcholku je vyhlídkové místo s křížem (kvůli bezpečnosti je část vyhlídky opatřena kovovým zábradlím) nabízející úchvatný pohled do celého údolí.

Svatojánské okolí je opravdu krásné, proto jsou přes obec organizovány hromadné turistické pochody a často se zde pořádají běžecké, cyklistické a z hlediska bohatého přírodního bohatství i poznávací výlety (botanika, paleontologie, či geologie). Svatým Janem pod Skalou vede dokonce nejstarší značená turistická cesta v Čechách, a to cesta Vojty Náprstka z Berouna na Karlštejn.

Svatý Jan pod Skalou, srdce Českého krasu, má svoje kouzlo a právem patří k jedněm z nejkrásnějších zákoutí naší republiky.