Poutní areál Lomec ukrývá unikátní oltář

Poutní místo leží na půli cesty mezi Vodňany a Netolicemi. K Lomci nás dovede dobře značená cesta lesem a přímo u objektu se nachází i parkoviště. Vypravit se sem můžeme však i na kole, jelikož areál je jedním ze zastavení na naučné cyklostezce Historická krajina Netolicka.

Velmi hezká cesta vede také stromořadím po modré turistické značce od zámku v Libějovicích přes Malovický potok. Říká se jí též Zeyerova stezka a jméno nese po spisovateli Juliu Zeyerovi, pro kterého byl právě Lomec cílem jeho nejoblíbenější trasy z Vodňan přes Libějovice.

Uprostřed areálu stojí mezi stromy barokní poutní kostel Jména Panny Marie, který nechal v letech 1692–1702 vystavit hrabě Filip Emanuel Buquoy pro zázračnou sošku Panny Marie s Ježíškem.

Hrabě byl prý vědec a velký cestovatel. Říká se, že jednou dostal sošku darem od svého otce Karla Filipa, který ji přivezl z Nizozemí. Protože byla velmi malá, brával ji s sebou i na svá dobrodružství. V roce 1685 byl na cestě lodí z Říma do Španělska a zastihla jej velká nebezpečná bouře. Hrabě slíbil Bohu, že pokud bude spolu s posádkou zachráněn, postaví v Čechách na svém panství kostel a sošku v něm na oltáři umístí.

Poté, co se ve zdraví navrátil domů, uložil sošku nejprve ve svém sídle v Nových Hradech a v roce 1690 pro ni začal hledat nové místo. To pravé našel právě v Lomci. Zemřel však dříve, než mohl slib dodržet, a proto dílo dokončili jeho synové.

Lomecký kostel je postaven po vzoru poutních kaplí ve Španělsku. Stavba má čtvercový půdorys a stěny jsou zčásti vypouklé. Kostel je zaklenut kopulí se čtyřmi malými věžičkami. Hlavní věž je zakončena španělským křížem a ostatní zakončení mají podobu lucerny.

Do svatyně vedou celkem čtyři vchody, u nichž jsou portály tesané z kamene. Uvnitř svatostánku najdeme krásný unikátní centrální oltář baldachýnového typu s bohatými řezbami, jenž je variací na Berniniho papežský oltář v chrámu svatého Petra v Římě. Jedná se o svatostánek zavěšený nad oltářním stolem. Kolem něj se tyčí mohutné sloupy zdobené korunami, révou a umělými hlavicemi. Ačkoli autor projektu není dodnes znám, odborníci se domnívají, že architektem by mohl být sám hrabě Emanuel Buquoy.

Líbí se nám, že v kostele je také kromě informačních brožurek nápis, jenž nás vyzývá k zanechání svého přání. Na papírek zde můžeme napsat, co nás trápí, tíží či z čeho máme radost. Papírek následně vhodíme do kasičky určené i na dobrovolné příspěvky a sestry se za nás následně pomodlí. Při naší návštěvě zjišťujeme, že se nelze dostat přímo do nitra kostela a oltář si můžeme prohlédnout pouze za dveřmi přes mříže.

Vedle barokního kostela se také podíváme na původně buquoyský lovecký zámeček z roku 1709–1710, jenž později sloužil jako fara a škola. Dnes tu působí Kongregace šedých sester III. řádu sv. Františka, které se starají o kostel. Každou první sobotu v měsíci se zde konají pravidelně poutě a mše.

V těsné blízkosti kláštera vidíme také zvonici, která ukrývá celkem tři zvony. Jeden z nich pochází z příbramské Svaté Hory z roku 1661. Později k němu byly připojeny další dva z Německa.

Ve východní části areálu se též nachází meditační zahrada Panny Marie s řadou starých líp. Ta nejstarší z nich, vzrostlá památná lípa jménem Naděje, tu roste již od roku 1750 a nelze ji přehlédnout.

Jižně od kostela je nový oltář pod širým nebem s několika lavičkami a pokud to dovolí počasí, jsou mše slouženy i tady. V roce 1925 proběhly v Lomci dokonce archeologické vykopávky, jež pod vrcholem kopce odhalily řadu slovanských mohyl pocházejících pravděpodobně z 6. až 9. století. Zdejší pohřebiště se řadí k nejzachovalejším tohoto druhu v Čechách a největším na jihu Čech.

Lomecký areál je opravdu krásné místo, proto v dnešním zrychleném světě a každodenním shonu přímo vybízí k návštěvě a k zastavení.