Článek
Na rozhlednu Salaš mířím z menšího parkoviště stejnojmenné obce u potoka Salaška. Jen pár metrů od něj je pěkný výhled na kapli sv. Jana Nepomuckého postavenou ve svahu u místního hřbitova.
Vesnice leží ve 270 metrech nad mořem a je domovem zhruba čtyř stovek stálých obyvatel a mnoha chatařů, které přitahují krásy okolních kopců. Sídlí zde sbor dobrovolných hasičů, cyklistický klub, mykologický klub a klub přátel Salaše, od čehož se odvíjí zdejší společenský život.
Salaš je dobře známá nadšencům do válečné historie. Na konci druhé světové války se obec stala základnou partyzánského oddílu Olga a 29. dubna 1945 došlo za obcí k mučení a masakru 20 obyvatel. Jejich smrt pouhý den před osvobozením obce připomíná památník padlým na místě tragédie.
Jízda jako Páni kluci. Na drezíně Moravskou Saharou
Cesta k rozhledně vede kolem jediného místního obchodu, který se zdá být otevřený, ale nezvykle potemnělý. Po vstupu se z tmavého kouta spolu s pozdravem ozve vysvětlení, že po včerejší silné bouři vypadla elektřina. Občerstvení tak na Salaši od 6:30 do 19 nejspíš pořídíte, i kdyby trakaře padaly. Tedy alespoň soudě podle pohledu na obětavého prodavače sedícího ve tmě za svitu jediné svíčky.
Příjemní lidé a krásná příroda
Kousek za potravinami odbočím doleva směrem do kopce. Chvíli míjím upravené zahrádky u domků, brzy se ale silnice mění v kamenitou cestu a stáčí doprava. U vjezdu do zahrady, která je posledním místem, kam se majitelé dostanou autem, zvenku čeká bedýnka. Je plná jablek s cedulkou zdarma. Majitelé zřejmě výletníkům chtěli zpříjemnit cestu.
Po chvíli stoupání se na obzoru mezi stromy vynoří rozhledna. Soukromý investor ji nechal postavit v roce 2015 ve tvaru dvou do sebe zaklesnutých dřevěných sedmiček, jejichž středem se vine kovové spirálové schodiště.
Díky použitému dřevu rozhledna dobře zapadá do okolní přírody i navzdory modernímu designu.
Návrh architekta Jana Smékala původně počítal s jednou zastřešenou vyhlídkovou plošinou ve výšce 12 metrů, v rámci projektování ale nakonec došlo k úpravám ve formě zvýšení a stavby druhé plošiny. Druhá „šťastná“ sedmička nakonec obepíná tu první, menší. Konstrukce ve výšce 366 m n. m. svým tvarem mnohým připomíná i hasák.
Šťastné sedmičky
Sedmička bývá označována za šťastné číslo, které má spojovat pozemský svět s nebeským. A na stavbě ze dvou sedmiček, která je navíc rozhlednou, to platí dvojnásob.
Nižší vyhlídková plošina se nachází ve výšce patnácti metrů a druhá ve dvaceti. Díky rozdílu pár metrů v nejvyšším patře mohou návštěvníci za dobré viditelnosti spatřit věže baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě, která je jedním z nejvýznamnějších poutních míst v zemi.
Ačkoli rozhledny nejsou obvyklým cílem akrofobiků, kovové schodiště, kterým je při stoupání vidět zvětšující se hloubka, může lehce znejistit i turistu, kterého výšky neděsí. Nemluvě o tom, když začne foukat a celá rozhledna se pod poryvy lehce pohupuje. Až na vrchol je třeba zdolat celkem 112 schodů z proroštovaných dílů. Výhled, který čeká nahoře, ale stojí za nějaké to lechtání v podbřišku.
Výstup s výhledem na hlubinu a lehký pohyb rozhledny za větrného počasí nejsou pro každého.
Pohled na svěže zelené kopce Chřibů v pozdním létě a po dešti tak trochu připomíná exotickou kostarickou provincii Monteverde, ve „Švýcarsku Střední Ameriky“ by ale nebylo zadarmo vůbec nic. Na Salaši je za jasného dne vyjma krásného výhledu na Buchlovské hory, Velehrad a Uherské Hradiště možné v dáli spatřit i vrcholky Bílých Karpat.
„Šťastná“ rozhledna se nachází uprostřed přírodního parku Chřiby, který má rozlohu zhruba 260 km2. Ve zdejších především dubových a bukových lesích žije 103 druhů ptáků, z nichž 27 je zvláště chráněných. Nejčastěji jsou k vidění káňata lesní, ale je možné zde spatřit i čápa černého, včelojeda lesního a výra velkého. Vyskytuje se tu i značné množství chráněných netopýrů, mloků skvrnitých, roháčů obecných a narazit můžete i na kudlanku nábožnou.
Dynamicky působící mraky lehce zakrývají výhled na Velehrad v levé části horizontu. Výhled na Chřiby tím ale na kráse neztrácí.
A množství dobře naladěných turistů, kteří nejen automaticky zdraví, ale rádi se zastaví a prohodí pár vět o tom, odkud kam kdo jde a co je tam zajímavého k vidění.
U rozhledny se příležitostně pořádají i sportovní či kulturní akce, v jejím okolí proto najdete několik laviček a kryté ohniště. Nachází se tu také minigalerie dalších rozhleden v okolí, která návštěvníky nasměruje k více než desítce dalších vyhlídkových skvostů v okolí čtyř až padesáti kilometrů.
Nejblíže leží jen čtyři kilometry vzdálená rozhledna Brdo umístěná na nejvyšším vrcholu Chřibů, která 28. října oslaví 20 let od svého otevření. Můžete k ní vyrazit po žluté turistické značce k již zmíněnému památníku padlých a odtamtud pokračovat po modré až na Brdo.
Mezi další oblíbené výletní cíle patří hrad Buchlov (15 kilometrů pěšky) a zámek Buchlovice (9 kilometrů), zřícenina hradu Cimburk (16 kilometrů) nebo skalní útvary Kazatelna (17 kilometrů) a Komínky (9 kilometrů).