Podzimní výlet na pohádkový Kašperk

Hrad tvoří nádvoří, kde bývaly hospodářské budovy a konírna, dále navazuje prostorná budova purkrabství, v jehož těsné blízkosti byla ve své době přistavěna černá kuchyně. Z té dnes zbyly jen obrysy na kamenné zdi. Její umístění bylo vybráno především proto, aby při požáru neohrožovala obytnou část. Kašperk má dvě věže uprostřed spojené hradním jádrem.

Kašperk založil v polovině 14. století Karel IV. Zřejmě proto také trochu připomíná původní stavbu Karlštejna bez četných dostaveb a romantických prvků, jak ho známe dnes. Kašperk měl sloužit především obraně zemské hranice před Bavory a chránit zlatonosnou oblast zdejších hor.

Na počest Karla IV. byl prý původně pojmenován Karlsberg, ale díky blízkosti Kašperských Hor dostal nakonec jméno Kašperk. Přestože měl status královského hradu, královská komora ho nespravovala.

Hrad byl Karlem IV. pronajímán zástavním držitelům. Byly to významné osobnosti — v 15. století první český kardinál Jan Očko z Vlašimi, rod Zmrzlíků ze Svojšína a Orlíka, Šternberkové i Švamberkové.

V následujícím století hrad Kašperk ztratil svůj význam, náklady na opravu by byly obrovské, a tak ho šlechta nechala zpustnout. V roce 1616 ho zakoupilo město Kašperské Hory. Patří mu dodnes.

K hradu vede téměř dvoukilometrová cesta od parkoviště vzhůru. Na konci výšlapu krásnou šumavskou přírodou se náhle vyloupne v celé své mohutnosti. Impozantní pohled na Kašperk je hlavně z Pustého hrádku na protějším kopci vzdáleném asi půl kilometru. Dnes už z něj zbylo jen torzo. Kdy byl postaven, není jasné. Nejspíš jde o zbytky předsunutého opevnění Kašperku.

Projdeme-li hradním nádvořím, dostaneme se dále do budovy purkrabství, což tvoří I. okruh prohlídky, kde jsou jediné upravené dobové interiéry. Náročná rekonstrukce na Kašperku stále pokračuje.

Návštěva obytné věže je skoro sportovním výkonem, protože vnitřní strmé dřevěné schody vedou z jednoho obytného patra do dalších. Dochovalo se tu kompletní středověké okno, tehdejší koupelna, tedy výklenek v místnosti, v níž stála káď s vodou, a nechyběla ani toaleta na svou dobu de luxe — suchý záchod, který si leckdo ještě pamatuje z poměrně nedávné doby jako „kadibudku“.

K hradní toaletě vede krátká přístupová chodbička z obytného prostoru, aby měl člověk trochu soukromí. Velká výhoda oproti jiným středověkým hradům, kde WC bylo přímo na ochoze. Jednotlivá patra věže tvořila obytný prostor.

K tomu, aby se vyhřála alespoň na 13 až 17 stupňů Celsia sloužilo přenosné ohniště. Vlastně jakýsi kovový koš.

Druhý návštěvní okruh představuje stavbu hradu: sem patří parkán, přízemí, východní věž, palác a západní věž s vyhlídkou. Na Kašperku dnes vystupují divadelní soubory, hudebníci, kejklíři a šermíři. Zahráli si tady i herci v oblíbené filmové pohádce Anděl Páně z roku 2005. O tom, že je kašperský hrad oblíbenou památkou, svědčí neustále proudící skupiny turistů.