Podzemí táhne. Chodský důl je hitem

Jde totiž v tuzemsku o jediný otevřený důl, kde se těžila slída. „Zájem je velký,“ řekl Právu Radek Čáni, předseda spolku Domažlický dějepis. Jeho členové mají na starosti prohlídky. „Míří k nám autobusy turistů, začaly chodit i školy, což nás hodně těší,“ doplnil další člen spolku Jaroslav Dvořák.

Podle něj je důl Na Kole, jenž leží na okraji chodské metropole, ideálním místem pro výuku. „Kromě slídy si žáci prohlédnou růžové granáty, živec, křišťál a další minerály jako beryl, lazurit nebo skoryl,“ vyjmenoval. Doplnil, že nejde o žádnou suchou teorii, ale praktické ukázky a zajímavý výklad.

Zvědavci sem jezdí snad ze všech krajů, potvrdil Čáni. Domažličtí dobrovolníci začali spolupracovat s ostravskou Vysokou školou báňskou. „Máme radost, protože jsme kompletně zmapovali celý důl,“ sdělil.

Páteřní chodba je dlouhá asi 300 metrů. „Naměřili jsme přes pět set metrů štol a komor,“ vyčíslil Dvořák. Přístupné jsou dvě komory a snad přibude další. „Pozoruhodné jsou i drobné organismy, které v podzemí žijí. Když na ně posvítíme UV lampou, světélkují,“ zmínil.

Mimochodem těžba tady začala v listopadu 1943, řídil ji Říšský úřad pro výzkum půdy. Podílely se na ní desítky lidí. „K německým dělníkům se později přidali i horníci z Havlíčkova Brodu,“ popsal.

Materiál sloužil především pro válečný průmysl. „Krystaly slídy se používaly třeba jako výplň do lodních oken nebo jako sklíčka do různých měřicích přístrojů, které musely vydržet velký nápor,“ dodal. Činnost definitivně ustala v dubnu 1945. Prohlídky jsou možné během celého týdne, vždy ale po předchozí domluvě.

Spolu s kolegy chtějí nabídnout školám vzdělávací program šitý přímo na míru. „Rádi bychom ještě vyčistili větrací šachtu a uzpůsobili ji tak, aby se mohla používat pro výcvik složek integrovaného záchranného systému,“ nastínil. Projekt je však složitý a finančně náročný. „Nicméně doufáme, že se ho podaří dotáhnout do zdárného konce,“ uzavřel.