Hlavní obsah

Pod pohanským vrchem Velíz zněla vlastenecká píseň Čechy krásné, Čechy mé

Kopec Velíz nad obcí Kublov na Křivoklátsku má v našich dějinách značný význam. Jméno má po pohanském bohu Velízovi (Velesovi, Velosovi).

Foto: Vratislav Konečný

Kostel Jana Křtitele na Velízi, nejdříve tu stála dřevěná kaple, pak románský kostel, dnešní podoba je barokní.

Článek

Autem se dá vyjet ke kostelu svatého Jana Křtitele. Jako výraz vděku za přímluvu svého patrona při záchraně života tu nechal podle pověsti kníže Jaromír zbudovat dřevěnou kapli. Později zde vyrostl kostel, z románské stavby vznikl po úpravách barokní svatostánek.

Od vsi je to pořádný krpál, chvíli máte dojem, že stoupáte do nebes.

Bůh ochranitel i pořádný kruťas

Začneme hezky od vrchu, na hřebeni nad kostelem stojí dřevěná socha pohanského boha Velíze.

Foto: Vratislav Konečný

Dřevěná plastika boha Velíze.

Podle archeologických nálezů se na vrcholu rozkládalo keltské hradiště, později osídlené Slovany. Po Perunovi byl Velíz druhým nejdůležitějším bohem našich prapraprapředků. Byl patronem pastýřů stád, úrody, plodnosti. A temný strážce podsvětí. Je znám ve východo- a jihoslovanské mytologii. Nebyl žádným dobračiskem, bývá zpodobněn zahalený v zubří kožešině s rohy, vypadá jako Radegast. V podstatě předobraz pekelníka.

Na jeho počest musely v posvátných hájích hořet dnem i nocí ohně, běda strážci, který by zaspal. Vhodili by ho do nově rozdělané hranice. Na Velízi bylo obětiště, stál tu také dvorec Vršovců, kteří podle pověsti vylákali do lesů přemyslovského knížete Jaromíra.

Foto: Vratislav Konečný

Průčelí kostela.

O jeho mučení panují divoké historie, leč doba nebyla žádnému mazlení s protivníkem příznivá. Jaromíra, nešťastnou postavu dějin, přivázali k dubu, pálili ho, bodali. Knížete zachránil sluha, který přivedl pomoc.

Dub nechal kníže porazit, nad pařezem vztyčit dřevěnou kapli, následně změněnou na kostel. Později zde vzniklo benediktinské probošství, které rozvalili husité, ochránci jediné spravedlivé víry v zemi a čekatelé na příchod Mesiáše. Archeologické výzkumy odhalily rozsah objektů.

Foto: Vratislav Konečný

Připomínka Leopolda Zvonaře v Kublově.

Pozapomenutý hudebník Zvonař

Na kostelním hřbitově je pochován Josef Leopold Zvonař (1824–1865), který má v Kublově památník. Byl spoluzakladatelem pěveckého spolku Hlahol a složil hudbu k písni Čechy krásné, Čechy mé (původně se jmenuje Vlastenské hory). Vyučoval na varhanické a vyšší dívčí škole.

Text písně, která aspirovala na českou hymnu, než se objevil popěvek z Fidlovačky, napsal Václav Jaromír Picek.

Foto: Vratislav Konečný

Zvonařův rodný dům v Kublově.

V Kublově stále stojí roubenka, v níž se Zvonař narodil. Zemřel poměrně mlád na tuberkulózu. Většina jeho prací je zapomenuta, je však oceňován jako zakladatel hudební pedagogiky.

Zbořený Kostelec byl zbořen dokonce dvakrát

Tipy na výlety

Výběr článků

Načítám