Po stopách tajemného moravského podzemí

Rozsáhlé třípatrové podzemí skrývá zámek ve Slavkově u Brna. Prohlídka obrovských sálů, místností a chodeb spojených desítkami schodišť zabere něco přes hodinu.

„Zabydleli se tady netopýři a vrápenci, ti se sem hodí. Horší je, že často slýcháváme vrzání podlah v zámku a jsou slyšet i kroky. To už je docela nepříjemné, a divných úkazů je tady víc,“ říká pokladní Zdena Hanousková, která pracuje na zámku přes dvacet let.

Zámek se veřejnosti pro tuto sezónu slavnostně otevřel už 25. března, jako jeden z prvních v republice. „Chceme do budoucna naše podzemí oživit, budou prohlídky v kostýmech, strašidla, noční prohlídky s loučemi a svícemi. Ve sklepních sálech jsou k vidění figuríny v dobových kostýmech, mučírna i s nástroji nebo ukázky středověkých řemesel. K tomu patří i částečná replika středověké pekárny,“ říká ředitel zámku Aleš Šilhánek.

Přímo na zámku můžete navštívit zámeckou restauraci Austerlitz a nově otevřený vinný sklípek. Restaurace je zařízená v opravdu zámeckém stylu, ceny jsou však lidové. ,,Specialitou je černá kuchyně, kde připravujeme selata, jehly, špízy, to je na objednávku. Dvacetikilové sele vás vyjde tak na čtyři tisíce korun. Za klasickou svíčkovou nebo guláš u nás dáte stovku,“ říká majitel restaurace Michal Vlkolenszki.

Znojmo s dvaceti sedmi kilometry podzemních chodeb drží u nás prvenství, ale svou velikostí může směle konkurovat i jiným evropským městům. ,,Je to opravdu obrovské a nádherné místo, podzemní čtyři patra jdou do hloubky až patnácti metrů. Vznikalo postupně od 14. století a sehrálo důležitou roli při obraně města,“ říká Oto Mašek.

Ve všech městech byly prý dříve plány podzemí dobře střežené a mělo je jen několik zasvěcenců. Podzemí se využívalo kvůli obraně a třeba v sousedním Retzu se husité díky špatně střeženým chodbám dostali pohodlně do města a dobyli ho.

„Za třicetileté války se všichni Znojemští schovali před útočníky do sklepů, které upravili tak, aby se tam dalo přebývat delší dobu, tedy i vařit a topit, k čemuž sloužily speciální komíny. Když vojáci vtrhli do města, našli jen prázdné domy, sklepy i ulice. Pověrčiví švédští vojáci nazvali Znojmo „městem duchů“ a odtáhli,“ říká Oto Mašek, ředitel znojemské besedy.

Dnes je v podzemí zpřístupněna jedna prohlídková trasa. Čtrnáct zastavení, kde se seznámíte třeba s odvodňovacím systémem, mučírnou nebo s geologií, vám zabere něco přes hodinu.

„Dospělé rozhodně zaujme rozlehlost a technická stránka podzemních chodeb, část podzemí je upravena hlavně pro děti ve stylu strašidelného zámku. Číhají tu kostlivci v rakvích, mučící nástroje a nebožtíci nebo tajemný mnich a skřeti,“ říká Oto Mašek.

Současně zpřístupněné chodby by se měly v budoucnu ještě rozšiřovat. ,,Snažíme se najít nová propojení chodeb a je tu ještě mnoho neznámého. V každém případě by si měli návštěvníci vzít teplejší oblečení, v podzemí je i v létě dost chladno,“ doporučuje Oto Mašek.

Trochu jiné podzemí mají ve Slavonicích, asi hodinu autem ze Znojma na západ. Jde o podzemní chodby z 12. století, které byly zpřístupněny v roce 1998. Dnes jsou přístupné dvě trasy: „První trasa měří 130 metrů a je osvětlená, druhá má 300 metrů a světlo si musíte nést sami. Mějte na paměti, že výška chodeb je asi 1,5 metru a šířka pouhých 40–60 centimetrů. Jedná se o systém často úzkých a nízkých odvodňovacích kanálů a štol, takže návštěvu je možné doporučit pouze odvážným.

Zvláště druhá trasa je velice namáhavá a každý by měl zvážit, jestli na to má. Rekord tady padl v roce 2001, kdy chodbou prošel člověk se sto třiceti kilogramy a 215 centimetry výšky. Bylo to tak tak na hranici jeho možností, ale nakonec to dokázal,“ směje se průvodkyně Petra Burghartová. V podzemí se ale stále pracuje a ještě nejsou prozkoumány všechny chodby. „Zatím je zpřístupněno jen něco, jsme ale zvědaví, co tam dole ještě objevíme.

Návštěvníci nemusí mít žádné speciální oblečení, to jim poskytneme u vstupu do podzemí my. Každý dostane speciální holínky až k pasu, gumový plášť a helmu,“ říká Petra Burghartová. Slavonice mají jedno z nejmenších podzemí u nás, ale stojí to za to. „Prolezl jsem už hodně chodeb, ale tohle byl zatím největší adrenalinový zážitek, je to opravdu síla a fyzicky hodně náročné,“ říká návštěvník ze Znojma Pavel Kolbábek.