Petřín - magický vrch, který byl svědkem křídového moře i poprav

Když půjdeme proti času ještě hlouběji, Petřín byl svědkem sopečné činnosti, poté jej pokrýval subtropický les, pak se stal dnem teplého křídového moře, kdy se nad ním proháněli žraloci. Pískovce, které se usadily na mořském dně, jsou dnes částečně vytěženy a na skalních stěnách přímo pod Květnou zahradou najdeme milostné vzkazy z posledních staletí.

„ Panuje tu pláč a úpění nebožtíků," varoval básník Karel Hynek Mácha před pražským vrchem Petřínem, přesto si dnes u jeho sochy dávají schůzky milenci.

Petřín popsal kronikář Kosmas jako místo velmi skalnaté, jemuž právě pro množství skal říkají Petrín, zřejmě od latinského slova petra, což znamená skála. Ve starých pověstech se dochovaly zmínky o posvátném ohni, který hořel v noci mezi skalami a byl odhalen lamači kamene. V plamenech se jim zjevovaly lidské tváře a postavy.

Pražané Petřínu také říkali jednoduše Hora, Kopec anebo Vrch Svatého Vavřince, podle kostelíka, který byl postaven poblíž popraviště a byl nejvýše položeným kostelem v Praze.

Na Petříně byly otevírány lomy a část románské Prahy byla postavena z petřínské opuky. Až za Strahovský klášter se táhne přes tisíc metrů dlouhá opuková Hladová zeď, která měla nesporně strategický charakter: z Petřína bylo možné vojensky kontrolovat celou Malou Stranu a Vltavu. Za doby Karla IV. byly na svazích Petřína zakládány rozsáhlé vinice a v renesanci tu vznikaly první palácové zahrady.

Petřín se ale nejvíce proslavil rozhlednou, která je pětinásobnou zmenšeninou pařížské Eiffelovky. Když se v roce 1889 členové Klubu českých turistů vraceli z pařížské Světové výstavy, byli tak nadšeni pohledem na Eiffelovku, že se rozhodli vytvořit podobnou dominantu nad městem v Praze. Během jednoho roku se podařilo sehnat dostatek prostředků a pro napodobeninu Eiffelovy věže byl vybrán vrch Petřín.

Osmiboká rozhledna pak byla postavena během čtyř měsíců a otevřena přesně před sto dvaceti lety v srpnu 1891 v rámci Jubilejní zemské výstavy. Sen českých turistů se naplnil. Spolu s rozhlednou byla dokončena i lanová dráha na vodní pohon. Při návštěvě  okupované Prahy vyslovil  Adolf Hitler přání zbourat Petřínskou rozhlednu, údajně mu kazila výhled z  Pražského hradu. Jeho přání ale nebylo nikdy vyslyšeno. Dodnes se neví proč.