Perla Otavy a její okolí nabízí mnoho zajímavostí

Na nedalekém vrchu Prácheň, který umožňoval kontrolovat široké okolí a jeho strmé a těžko přístupné svahy poskytovaly i dostatečnou ochranu, vzniklo již v 10. století slovanské hradiště, ve 14. století přestavěné na kamenný hrad. V dobách Přemyslovců se jednalo o správní, kulturní, řemeslné a vojenské centrum Prácheňského kraje.

Význam hradu ale postupně upadal. Ani částečná přestavba, provedená v 15. století Půtou Švihovským, jeho slávu neobnovila. V druhé polovině 16. století byl již pustý a chátral.

S rozvojem hradu souvisela i osada u Otavy, která ležela na zemské stezce z Prahy do Bavorska. V roce 1292 král Václav II. povýšil Horažďovice na město. Bylo to v době, kdy patřily rodu Bavorů ze Strakonic, kteří se zasloužili o jejich rozvoj a rozkvět.

Výstavba byla v plném proudu, a to včetně opevnění. I v dnešní době můžeme obdivovat zbytky fortifikace, například Červenou bránu z druhé poloviny 13. století, která je druhou nejstarší památkou městského hrazení v Čechách. Původně byla opatřena železnou mříží a padacím mostem přes hluboký příkop.

Dominantou náměstí je pak raně gotický kostel sv. Petra a Pavla, který byl postaven na místě staršího kostela sv. Petra.

Ve druhé polovině 15. století se majitelem Horažďovic stal nejvyšší sudí království Českého Půta Švihovský z Rýzmberka, jenž do města přivedl františkány a nechal vystavět jejich klášter, který plánoval jako pohřebiště rodu Švihovských (sám tam byl pohřben).

Jak již bylo uvedeno, Půta rovněž provedl rekonstrukci hradu Prácheň. Podle jedné z pověstí chtěl prý opravit i kostel sv. Klimenta, stojící asi 100 metrů pod hradem. Došly mu však finance a poddaným nařídil, že mají penězi naplnit zvon, který nechal odlít. Přinucena byla také chudá vdova, matka tří dětí. Vhodila do zvonu své poslední groše a pronesla kletbu. Zvon se propadl do země a zmizel.

Dalším významným šlechticem, který se intenzivně zajímal o Horažďovice, byl Zdeněk Lev z Rožmitálu, který si vzal za manželku Půtovu dceru Kateřinu. V roce 1519 byl ve zdejším klášteře přijat jako laický bratr do společenství bratří františkánů, což jako katolík jistě považoval za velkou poctu.

Možná právě toto mohl být impulz pro objednávku oltáře sv. Anny, který se dnes nachází v Rožmberské kapli zámku v Českém Krumlově. Zdeněk Lev se obrátil na řezbáře, jehož skutečné jméno neznáme. Používal iniciály IP. Pracoval v bavorském Pasově a patřil mezi nejvýznamnější a zároveň nejzáhadnější středověké umělce 16. století.

„Dřevěný oltář, který v dubnu 1523 urgoval Zdeněk Lev z Rožmitálu u Monogramisty IP, byl druhou významnou uměleckou zakázkou, zmíněnou v šlechticově korespondenci. Nesouvisel ani s vybavením kostela v Blatné, jehož byl Zdeněk Lev z Rožmitálu bohatým dárcem…. Jako nejpravděpodobnější hypotéza se zdá, že českokrumlovský oltář sv. Anny od Monogramisty IP byl původně určen pro klášter františkánů – observantů v Horažďovicích, asi 20 km od Blatné, hlavní rezidence Zdeňka Lva z Rožmitálu,“ uvedl historik umění Peter Kováč, jeden z autorů knihy Monogramista IP.

Horažďovice a jejich okolí mají i v dnešní době co nabídnout. Historie na vás dýchá na každém kroku — kostely, kaple, zbytky opevnění, zámek, muzeum, zřícenina hradu, morový sloup a mnoho dalších zajímavostí.