Penězokazectví majitel hradu Kámen tvrdě zatloukal, po staletích se našly důkazy

Žulové skalisko trčící ze země nedaleko Pacova je přímo předurčeno, aby ho někdo osídlil, zastavěl. Dalo se dobře bránit, v okolí není podobné místo, ale první zmínka o hradu pochází až z roku 1316.

To už tu nějaká obydlí byla, i pod skálou se jich pár vyskytlo, hradní pán, tehdy vladyka, měl svůj rajon jako na dlani. A protože kámen byl jasným identifikačním znakem, psali se Tluksové z Kamene.

O pár desítek let později někdo zjistil, že se tu dá těžit zlato, takže se další vlastník, Jindřich z Ciglhaimu, mistr královské kuchyně, pustil do dolování. Samozřejmě že on sám ne, na to měl havíře. Něco se vyrýžovalo, oblast byla kovonosná, ale dlouho to netrvalo.

Koncem 14. století se na svůj původní majetek vrátili Tluksové, to už se blížila doba, kterou označujeme jako husitskou.

Přibík Tluksa kališnictvím žil, s tábority dobyl královskou katolickou Bechyni. Po Přibíkovi přišel na Kámen Purkart ze Žirovnice, další husita. Na jeho hradě se sešli znesváření Jiří z Poděbrad s Oldřichem z Rožmberka a uzavřeli pakt o neútočení.

Hrad v té době byl nedobytnou pevností, taky se ho nikdo nepokoušel obsadit. Jak vypadal, uvidíte na modelu v podzemí hradu.

Od placeného parkoviště vede cesta ke hradu, v jednom úseku jsou na vozovce velké šlápoty, jako by tu kráčel obr vstříc událostem minulým někam do historie.

Po smrti Jiřího z Poděbrad přišla doba zvaná jagellonská. V Kutné Hoře zvolili roku 1471 za českého krále Vladislava Jagellonského, 15letého mladíka, současně je ale českým králem i Matyáš Korvín.

Zatímco spolu panovníci válčili, v zemi to vypadalo jako v policejní svodce. Šlechta bojovala mezi sebou, všude spousta mordů, po krajině se toulaly loupeživé tlupy, které působily i jako nájemní vrahouni, zemané si přilepšovali přepady měst a kupců. Jagellonce nikdo neposlouchal, města musela proti loupeživé šlechtě zasahovat sama.

V té době vlastnil Kámen Oldřich Fifka z Vydří. Brzy o něm šla zvěst, že razí falešné mince, lehčí a tenčí, aby jich bylo co nejvíc. Nic se při prohlídce nenašlo, úředníci odtáhli s nepořízenou. Fifka se tvářil jako ukřivděný.

Až zhruba po 400 letech se ve sklepě našlo penězokazecké náčiní.

Kámen začal být opravdu známý, když se tu usídlili Malovcové. O nich se dozvíte od průvodců na hradě, až budete po pevnosti chodit nahoru a dolů. Třebaže se to při prvním pohledu nezdá, je tu spousta schodů, žádná trasa pro vozíčkáře, sem by výtah nikam vpravit nešlo.

Malovcové sídlili na Kameni téměř 200 let, od roku 1523. Měli značné jmění, tak se pustili do přestavby a dostavby. Vzniklo severní křídlo s obytnými místnostmi, následoval jižní trakt.

Nejvýznamnějším z Malovců byl rytíř Jan Kryštof Malovec, s ním je spojena jak přestavba, tak i zbudování kaple Panny Marie Sedmibolestné v raně barokním slohu, v ní je zřízena rodová hrobka. Kaple byla hodně poničená, v nedávné době ji rekonstruovali a po objednání prohlídky ji můžete navštívit.

Jako na každém hradě či zámku vám půjde hlava kolem z četných jmen a událostí, návštěvníci si na Kámen většinou chodí prohlížet velkolepou sbírku motorek.

Když opustíme obrovy šlápoty na silnici, octneme se před věžovitou barokní branou, úpravy v tomto slohu byly provedeny v polovině 17. století. V 18. století byla nemovitost v držení povětšinou úřednické rakouské šlechty. Majitelé se tu moc nezabydleli, hrad upadal a chátral. Starší části byly znehodnoceny v letech 1860 až 1872, to se tu projevovala romantická neogotika.

V letech 1968 až 1974 naopak nákladná rekonstrukce vrátila hradu jeho původní gotický vzhled.

Takže při příchodu do hradu se octnete před starým palácem s gotickými klenbami v přízemí a sklepech. Součástí hradu je mohutná věžovitá stavba, tady bývala kuchyně, na velkou obytnou věž navazuje bašta.

Prohlídka nás provede starým palácem, ale již v pokladně narazíme na první kusy z rozsáhlé sbírky motorek. V podzemí se představí hodinové stroje z 18. století z pelhřimovských městských bran.

Po schodišti se dostaneme na chodbu s loveckými trofejemi, ty poslední majitel, sám vášnivý nimrod, získal z konopišťského zámku z nepřeberných sbírek následníka trůnu arcivévody Ferdinanda d’Este. Jsou tu vystaveny i depozitní zbraně, interiér představuje životní styl a bydlení v 19. století.

V Rytířském sále visí zdejší unikát, svatební korouhev zhotovená roku 1881 pro korunního prince Rudolfa a jeho choť Štěpánku Belgickou.

Průvodci vás upozorní na madonu v hradní kapli, jakožto i kachlová kamna a fragmenty fresek. Předměty jsou ze zápůjček nebo depozitářů, zámek byl po nuceném odchodu posledního majitele Antonína Fleissiga v roce 1948 vyrabován.

V šest kilometrů vzdáleném Pacově, rodišti básníka Antonína Sovy, se v roce 1904 zrodila myšlenka na založení Mezinárodní motocyklové federace, v prosinci téhož roku byla realizována na 2. kongresu FIM v Paříži. O rok později se zrodil Pacovský okruh, kde se začaly jezdit motocyklové závody. Cesta okruhu vedla i kolem kamenského hradu.

V roce 1974 se rozhodlo o založení muzea jednostopých vozidel. Expozice se v průběhu let měnila, dnešní kolekci dominuje amatérsky postavený vodící motocykl z roku 1910 a dvouválec Walter vyrobený v roce 1913. Jsou tu malé motocykly, mopedy, skútry, závodní a rallyové stroje, milovníci rychlých kol tu mají co fotit. Rekonstrukcí dojde i k obměně části motorek.

Hrad je příspěvkovou organizací kraje Vysočina, patří pod muzeum v Pelhřimově.

Když se hrad rekonstruoval, byla ve zdivu objevena kostra ženy. Pověst říká, že patřila nejmladší ze tří sester majitelek hradu, její sourozenkyně ji ze závisti zabily a s ní i nenarozené dítě.

Kolem objektu je rozsáhlý park, k malovecké kapli je to asi pět minut chůze.

Tipy na výlety v okolí: Pacov - renesanční zámek s muzeem A. Sovy a židovský hřbitov; Věžná, nedaleká obec s kostelem, kde jsou náhrobky 11 Malovců; Proseč s renesančním zámkem; zámky v Kamenici nad Lipou a Žirovnici; Pelhřimov s muzeem kuriozit a muzeem bratrů Lipských…

Může se vám hodit na Firmy.cz: Hrad Kámen