Osvětlená Baba slibuje večerní romantickou podívanou

O zřícenině toho příliš nevíme. Nachází se v místech někdejšího pravěkého osídlení z doby kamenné. Název návrší je písemně doložen od 15. století. V roce 1622 založil v této lokalitě novoměstský měšťan Jindřich Žežula vinici. Tu poté doplnil po roce 1650 další majitel Servác Engel z Engelsflussu o viniční lis s letohrádkem. Nejspíše se tedy jedná o pozůstatek viničního lisu ze 17. století, patřícího do komplexu letohrádku.

V roce 1679 se majitelem stal děkan metropolitní kapituly u sv. Víta Tomáš Jan Pešina z Čechorodu. Proto se tehdy vinici říkalo Děkanka či Čechorodka. V polovině 18. století byl objekt poničen francouzskými a bavorskými vojáky.

V roce 1858 byla tato zděná stavba čtvercového půdorysu při stavbě železnice z Prahy do Podmokel upravena na romantickou zříceninu. Zachovaly se části obvodových zdí s okenními otvory. Romantické osvětlení přibylo roku 2006. Dnes je zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.

A jaký pohled nám vlastně vyhlídka nabízí? Přímo naproti přes Vltavu leží zoologická zahrada a pražské čtvrti Trója, Bohnice, opodál pak Bubeneč i Dejvice. Zahlédnout v dáli můžeme též Hradčany s Pražským hradem, Petřínskou rozhlednu či Žižkovský vysílač. Prahu zde tak máme jako na dlani. Spatřit můžeme také Trojský most. I ten dokáže při večerní procházce podél Vltavy vyrazit dech.

Zřícenina je přístupná přímo z ulice Nad Paťankou, od níž je stavba jen pár kroků. K samotné zřícenině vede červená turistická stezka, která tvoří okruh celým územím Divoké Šárky mířícím i dolů do Podbaby. V okolí zříceniny je pěkná louka s ovocným sadem. K dispozici je i pár laviček.

Vyhlídka je opravdu hezká. Mnohem větší kouzlo však získává při setmění, kdy se rozsvítí nejenom Praha, ale též samotná zřícenina. Pozorovat můžeme jak projíždějící vlaky, přistávající letadla, tak třeba i lodě na zdymadle. Škoda nevzhledných graffiti, která nám kazí nejen výhled, ale i celkovou atmosféru.

Vedle samotné zříceniny stojí také osada Baba, kde můžeme narazit na několik zajímavých prvorepublikových vil.

Červená turistická značka nás zavede také ke kostelíku sv. Matěje, ke kterému se dostaneme procházkou nedalekým lesem, jenž vede podél babské osady. Tento kostel je dominantou celého okolí.

Legenda praví, že byl kostel založen Boleslavem II. Ten se ztratil v lese v místech, kde byli kdysi za dívčí války pobiti a pohřbeni Ctiradovi bojovníci družinou krásné a lstivé Šárky. Dále se však pověsti liší.

Jedna říká, že se zde objevil divoký medvěd, který hroby střežil. Boleslavovi se následně v nebezpečí zjevil svatý Matěj a knížete před rozzuřenou šelmou zachránil. Jiná pověst praví, že z křoví vylezl statný muž jménem Matěj a medvěda zabil. Možnou pravdou však může být i další příběh, že to nebylo divoké zvíře, ale ochočený medvěd chalupáře Matěje, který si následně s Boleslavem začal hrát.

Ať či tak, kníže slíbil na památku své záchrany postavit na tomto místě kostel zasvěcený právě svatému Matěji. Ovšem první věrohodná zmínka o tomto kostele pochází až z roku 1404. Dále je pak zmiňován v roce 1770, kdy byl kostel zbořen a nahrazen novým, barokním. Nemilá událost postihla kostel v roce 1840, kdy do něj uhodil blesk a poškodil jeho věž. V průběhu let byl i několikrát vyloupen, naposledy pak v 90. letech 20. století.

Kostel sv. Matěje se proslavil pořádáním poutí. Oblíbené svatomatějské poutě bývaly na jaře v Praze prvními. Postupem času však ztrácely náboženský charakter a formovaly se spíše do poutí zábavních. Z důvodu velikosti atrakcí a velkým počtem návštěvníků se tradiční matějská pouť přesunula na Výstaviště.

Kostel se pyšní také jednou zajímavostí, a to každoroční výstavou tradičních perníkových betlémů. Tato tradice vznikla v roce 1972, kdy kněz Jan Machač dostal na Vánoce od akademické malířky Heleny Horálkové jako poděkování pár perníkových figurek. Natolik se mu zalíbily, že je nechal v kostele vystavit.

V dalších letech se tento původní dárek začal rozrůstat. Nejvíce se podařilo nashromáždit přes 300 figurek. Dnešní jesličky jsou dílem učně paní Horálkové Daniela Zítky, jehož figurky zdobí betlém od roku 2002, a nyní se jejich počet pohybuje okolo 250. Jednotlivé postavičky jsou oblečeny do krojů z různých koutů českých zemí. Figurky se pečou každý rok čerstvé a nejhezčí z nich se konzervují a uchovávají.