Článek
Před čtyřmi roky se u hřbitovních cestiček začaly objevovat první dřevěné informační tabule. Popisovaly osudy zajímavých a významných lidí, kteří na Olšanech našli místo posledního odpočinku. S přibývajícími tabulemi spatřila světlo světa unikátní naučná stezka.
Za jejím vznikem stojí římskokatolický farář Miloš Szabo. Do Čech přišel ze Slovenska v roce 1995. Od roku 2001 vede žižkovskou farnost u kostela sv. Prokopa.
Leží zde Čelakovský i Jungmann
„Hřbitovy hodně napovídají o kultuře. Když jsem procházel tou nejstarší částí a viděl jsem, v jakém stavu je, bylo jen otázkou času rozhodnout se, jak tam přilákat lidi. Postupně jsem si uvědomil, že tu leží i docela zajímaví lidé,“ řekl Právu Szabo.
Mezi nimi jsou například Josef Jungmann, František Čelakovský, dramatik Ladislav Stroupežnický a matematik Bernard Bolzano. Olšanské hřbitovy mají deset konfesních a dva občanské hřbitovy. Zatím vede stezka pouze třemi částmi. Miloš Szabo by rád prodloužil stezku do všech. Naposledy se rozšířila loni na Dušičky.
Podle plánu by měla mít na konci až 250 zastavení. Peníze na stezku jdou přitom z kapsy Miloše Szaba a dalších nadšenců. „Na začátku jsem do toho šel bez peněz, bez jakýchkoli dotací. Dělal jsem to ve vlastním čase. Pak se mi podařilo zapálit další dva lidi. Teď sice máme podanou žádost na město, ale pořád stezku financují dobrovolníci,“ uvádí farář.
Stezka po vlastní historii
Stezka vzniká proto, abychom lépe poznali vlastní historii a naše významné předky, stojí u plánku rozmístění jednotlivých tabulek. A hned pod tím: „…aby sem nenašli cestu zloději a vandalové“. Miloš Szabo přiznává, že se tvůrci stezky potkávají i s nimi.
„Místo abychom se věnovali dalším částem hřbitovů, musíme se vracet zpátky a opravovat. To je věc, kterou budeme pravděpodobně řešit v letošním roce. Rádi bychom našli organizaci – například město, městskou část nebo Olšanské hřbitovy – která by si stezku vzala do správy,“ přibližuje Miloš Szabo.