Od loveckého zámku Kozel ke skalnímu hradu Lopata

V okolí je celá řada dalších objektů, vhodných k navštívení, nezabere to ani mnoho času, ani velkou námahu. Pro cyklisty terén jako dělaný. Výborně je sestavená trasa na Mapy.cz, odkryje to nejhezčí a nejzajímavější kolem Kozlu.

To si mysleli staří Slované, když obětovávali při rovnodennosti kozla na usmíření bohů a v prosbě o jejich přízeň. V místě zámku stávalo jejich hradiště, dokazují to četné archeologické nálezy.

Název Kozel vydržel i při stavbě zámečku, který si nechal v letech 1784-1789 postavit nejvyšší královský lovčí Jan Vojtěch Černín. Tehdy byl objekt nazýván Jagdschloss (lovecký zámek) bei Stiahlau. Oproti ostatním stavbám té doby je Kozel naprosto unikátní stavbou na našem území, za to vděčí málo známému pražskému staviteli Václavu Haberditzovi.

Ve čtvercové stavbě s vnitřní zahradou a fontánou najdete nádherné, prostorné a světlé pokoje s pohodlným vybavením a zařízením 18. století. Hodně se tu projevuje období Ludvíka XVI.

Na konci 18. století pak lovecký zámeček přestavěl na letní sídlo významný architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi, známý například i z jedinečných Palácových zahrad pod Pražským hradem.

Zámek je zasazen v nádherném parku, největší podíl na jeho vzhledu měli Valdštejnové, kteří tu sídlili. S velkým rybníkem Lopatou u řeky sloužil jako tehdejší hotel při lovech a zahradních slavnostech. Je znát, že autor se řídil myšlenkami francouzského filozofa Jeana Jacquese Rousseaua, hlásajícího návrat k přírodě a budování venkovských sídel. Podobně jsou řešeny i budovy a zahrady Malého Trianonu ve Versailles.

V anglickém parku jsou i vyhlídky, z altánku na Mariánské přehlédnete značnou část areálu. Je dílem S. X. Franze, který byl všestranně nadaný, na Kozlu pracoval jako  zahradník. Byl výtečným kreslířem, fotografem, geometrem a archeologem.

Velmi oblíbený je minigolf při příchodu k zámku, je tu věčně plno, na rybníku se dá jezdit na lodičkách.

Od zámku Kozel se vydáme na Lopatu, kdysi hrad na vysoké osamělé skále. Cesta začíná u ukazatelů u mostu, vede směrem k opuštěnému areálu Hájek - bývalé známé rekreační středisko zeje prázdnotou. Tady se jede či jde po asfaltce, z níž po několika stech metrech odbočíte po modré značce do chatové osady pod Lopatu.

Na rozcestí pod hradem začíná stezka S. X. France. Začíná i končí pod Lopatou, zahrnuje mohylové pohřebiště na Hájku (5), tvrziště Zámeček nebo zaniklý středověký komplex Javor a Dolní Neslívy.

Zmíněný zahradník Franz v okolí nalezl pozůstatky osídlení, jednotlivé informační tabule vás provedou okolním terénem. Bylo tu zjištěno 91 mohyl, jsou to malé kopečky v terénu, některé zničené při těžbě pařezů.

Také se dozvíte o historii hradu, Lopata se prý jmenuje podle tvaru buližníkové skály. Do vnitřního areálu vás přivede dřevěný můstek, pevnost byla dobře bránitelná, o jejím obléhání je na tabuli mnoho zajímavých informací.

Nebýt nakreslené rekonstrukce přibližné podoby Lopaty, naprosto byste tápali, kde se co nacházelo. Hrad zanikl po obléhání husity, když ji obránci sami zapálili, aby ve zmatku mohli uprchnout. Franc tu podnikl rozsáhlý archeologický výzkum a dokázal rozsáhlost hradu.

Odtud se vydáme k Neslávskému rybníku, u něj se stezka stáčí směrem ke Kozlu, po asi třech kilometrech dorazíme ke kozelské hájovně, odtud je to již jen kousek k zámku, východišti trasy.

Doporučujeme také pořad Výleťák na Stream.cz. Poslední díl také na téma Kozel a Lopata:

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.