Článek
Sláva zdejší lokality je už dnes pryč, o návštěvníky tu bojují, zatím ne s velkým úspěchem. Ale řeka Orava stále táhne. Úsek kolem jednoho z nejkrásnějších slovenských hradů a zámků, který vlastnil i gróf Juraj Turzo, příbuzný nechvalně známé Alžběty Báthoryové zvané čachtická paní, se stal místem turistické plavby na vorech.
Romantika pod hradem
Téměř deset let již vyplouvají vory Jána Šárfyho na několik kilometrů dlouhou plavbu končící v zátočině po hradem. V sezóně mají plno, většinou se musíte na jízdu objednat.
Téměř deset let již vyplouvají vory Jána Šárfyho na několik kilometrů dlouhou plavbu končící v zátočině po hradem. V sezóně mají plno, většinou se musíte na jízdu objednat. Vorařina byla velmi považované řemeslo. Na kládách spojovaných do několika vorů splouvaly party pltníků až do Černého moře, když předtím propluly Váhem a Dunajem.
Řemeslo bylo dědičné, sezónní, podle stavu vody. Samozřejmě se nemohlo jezdit v zimě. Šárfy říká, že se někdy plavilo až 1600 smrků. Ať to zní neuvěřitelně, existují o takto dlouhých spojeních dokumenty. V cíli se neprodávalo jen dřevo, vory sloužily na přepravu zboží, hlavně pak soli, mědi a cínu z Polska.
Nynější vory jsou uzpůsobeny pro pohodlí turistů. I když občas v peřeji chytíte také nějakou vlnku do bot.
Ale jde hlavně o romantiku, plavba trvá přes hodinu a voraři, jeden na přídi, druhý na zádi, mají historek nepřeberně a také jsou výbornými znalci historie.
Proháněl se tu upír
Na řece se dozvíte, kam chodil na hlavatky skvělý slovenský herec Jozef Kroner. Také že Oravský hrad, původně strážní sídlo pro vybírání daní při obchodní cestě z Polska, který se tyčí nad řekou, odolával všem nájezdům.
Vzhledem k poloze se zdál nedobytný. Nezdolala ho žádná vojska, ale sedláci, kteří se tu vzbouřili proti vrchnosti, hrad přepadli a vydrancovali. Vyhnali je odtud císařští vojáci. Ovšem hrad už byl téměř neobyvatelný. V roce 1800 objekt vyhořel. Dlouho pustl a rozpadal se. Počátkem minulého století se zde točily scény klasického hororu Upír Nosferatu. Filmaři se tu potom ještě několikrát zastavili, hradní interiéry jsou velkým lákadlem. Rekonstrukce na objektu začala v minulém století a pokračuje dodnes.
Jsou v něm dobové expozice a muzeum přírody Oravy.
Plavec se vorařem stát nemohl
Na zdánlivý protimluv upozorňuje při přistání Šárfyho syn Jano: „Pltník nesměl umět plavat, snažil by se zachránit a nemyslel by na náklad.“
Přistáváme pod hradem, na břehu už čekají speciálně uzpůsobené vozy, naloží vory a odjedou s nimi do místa vyplutí, kde již čeká další skupina na romantickou cestu. Další plavby jsou pod hradem Strečno.
