Nové Město nad Metují připomínalo při obnově potěmkinovskou vesnici

Na Novém Městě nejdříve vyrostly dřevěné domy, městské jádro obklopily pevné hradby s baštami, průchozí bylo dvěma branami. V západní části vyrostl po roce 1501 hrad.

Poté přišel v roce 1526 požár a renesanční krásu, kterou můžeme obdivovat na Husově náměstí, nechali po roce 1527 vystavět Pernštejnové. Město tehdy vlastnil Vojtěch z Perštejna a ten měl peněz dost. Domy vznikly jako proslulá Potěmkinova vesnice v Rusku za vlády Kateřiny Veliké.

Pernštejnští řemeslníci byli výbornými staviteli, a protože se jejich pán nechtěl dlouho dívat na spáleniště, nechali celé náměstí, kde mají domy nádherná podloubí, obklopit souvislou frontou zdí s atikovými průčelími. Za touto dlouhou zdí začali měšťané stavět příbytky.

Prvotní náklady nesli Pernštejnové, ale majitelé usedlostí měli závazek je dalších 15 let splácet. Náměstí se tak stalo velkým nádvořím.

Městská renesance se přenesla i do přestavby zámku. Ten je hlavní městskou dominantou, na prohlídku interiéru, zámeckých zahrad i na řadu kulturních akcí sem jezdí mnoho návštěvníků. Novoměstský zámek tvoří spolu s opočenským, náchodským, ratibořickým zámkem a broumovským klášterem nejvíce navštěvovaná místa severovýchodních Čech.

V původní podobě se na náměstí zachovala jen severní strana, jako jeden dlouhý dům vypadají objekty čp. 1203 až 1209. Mají klenutá podloubí, mázhauzy, jsou zakončeny atikou s poloobloukovitými štíty. Všechny domy na náměstí jsou obytné, v podloubích jsou krámky a různé prodejny, cukrárny, kavárny.

Zámek, do kterého se vchází přes kamenný most kolem soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna, byl přestavěn v polovině 16. století, poté barokně upraven. Z dálky upoutá nyní vyhlídková věž Máselnice, nazvaná podle svého vzhledu připomínající nádobu na stloukání másla. Z téměř třicetimetrové výše přehlídnete značnou část okolí, ale hlavně historické budovy na náměstí a údolí Metuje.

Město je velmi fotogenické z Juránkovy vyhlídky z někdejšího hradu Výrov na skále nad Metují. Uvidíte domy historického jádra a věže zámku a kostela Nejsvětější trojice, což je další městská dominanta. Před kostelem, u něhož stojí budova děkanství, shlíží z podstavce socha zakladatele města Jana Černčického z Kácova.

Na panství se vystřídala řada majitelů, mezi nimi i rod Lesliů, novoměstské panství získal v roce 1634 skotský šlechtic Walter Leslie za podíl na vraždě Albrechta z Valdštejna.

Nové Město tehdy patřilo Trčkům z Lípy, Trčka zahynul při chebském vraždění spolu s generalissimem.

Ještě než došlo k tomuto masakru, vypuklo roku 1628 na trčkovském panství nevolnické povstání. Poddaným se podařilo zámek a některá sídla v okolí dobýt a na chvíli paralyzovat šlechtice v regionu. Dokonce se dostali do zámeckých sklepů, kde se jím podařilo neopatrností zapálit střelný prach. Demoliční výbuch byl podobný více známé explozi v jičínském zámku.

Zahynulo 150 povstalců, krátce potom je na hlavu porazilo vojsko, město bylo obsazeno a hlavní viníci tvrdě potrestáni.

Další pohroma přišla při vpádu Švédů v roce 1639. Ve 2. polovině 19. století byl zámek ve značně zchátralém stavu. Posledními majiteli byli textilní magnáti Dobenínové povýšení v roce 1912 císaře Františkem Josefem I. do šlechtického stavu.

Současnou podobu zámku dal architekt Dušan Jurkovič, který provedl v letech 1909 až 1915 nákladnou přestavbu, kdy objekt zcela zmodernizoval. Interiéry jsou skvělou ukázkou moderně pojatého aristokratického bydlení ve stylu vrcholné secese, art deca a kubismu, přitom se vrátil k renesanci.

Jurkovič upravil i přilehlou zahradu se známým dřevěným zakrytým mostem spojujícím horní a spodní parkový prostor. Kromě rostlin je tu také 22 soch trpaslíků, které původně stály u zámku v Benátkách nad Jizerou. Karikatury úředníků představují jejich poklesky a nectnosti. Další stojí mimo zahradu.

V centrální části italské zahrady stojí kašna s vodotryskem, všemu stíní habry a umně sestříhaný buxusový porost. Sem to přímo láká k posezení a troše lenošení. Před zámkem stojí socha Bedřicha Smetany, skladatel tu nějaký čas pobýval a komponoval. Napsal tu mj. Luisinu polku.

Zámek pro Dobeníny, v jejichž vlastnictví je znovu od roku 1992, upravila řada předních českých umělců – Pavel Janák se postaral o art deco ve Velké pracovně, František Kysela vyzdobil Malou pracovnu siluetami měst a nakreslil 100 jejich erbů. Od roku 2008 je objekt národní kulturní památkou.

Zámek je možné prohlédnout si od půdy po sklep, stejný název má prohlídkový okruh. Je zde i ubytovací kapacita, do zámecké zahrady můžete zavítat i s piknikovým košem. Ty vám tu připraví.

Městské opevnění se částečně zachovalo, ve válcovité věži Zázvorka je galerie. Mimo historické jádro najdete mnoho starých funkčních dřevěných domů. Známé jsou i květinové hodiny, ty najdete vysazené před náměstím, město proslulo výrobou hodinek značky Prim. Přes silnici naproti nim stojí na skále pod ochozem plastika Olbrama Zoubka Alegorie Metuje.

Na novoměstském náměstí se natáčely sekvence seriálu F. L. Věk, kdy město představovalo nedalekou Dobrušku.

Tipy na výlety v okolí: Oblíbeným výletním místem je restaurace Peklo v údolí Metuje na soutoku s Olešenkou. Bývalý mlýn Pekelec přestavěl v letech 1909 až 1912 Dušan Jurkovič na romantickou roubenou restauraci, Bartoňovu útulnu. Proti proudu Metuje se dostanete pohodlnou cestou do Náchoda.

Na druhou stranu směrem k Orlickým horám je poutní místo Rokole a dřevěný kostel ve Slavoňově. Nedaleko leží Dobruška, Opočno, Ratibořice, v regionu je množství pomníků připomínajících válku roku 1866, u hranic s Polskem prvorepublikové bunkry, s hlavní tvrzí na Dobrošově. Rekreaci slouží vodní nádrž Rozkoš.