Nové lákadlo na Hukvaldech, hrad zpřístupní renesanční palác

„Lákadlem pro návštěvníky je to, že se mohou podívat do nových prostorů, které byly veřejnosti uzavřeny a jež budou sloužit k výstavám nebo jako obřadní síň, pro různé workshopy a podobně,“ řekla Právu správkyně hradu Kateřina Bordovská.

Dodala, že kromě zasklení původních oken zastřešené části paláce byla součástí prací také nová podlaha, schodiště, elektroinstalace, osvětlení a instalace dřevěných i kovových prvků.

Podle Slavěny Jurčíkové, zástupkyně ředitelky Muzea Beskyd, které hrad spravuje, mají okenní výplně památku zabezpečit hlavně proti nepříznivému počasí. „Jednolité sklo bylo po dlouhých diskuzích usazeno tak, abychom co nejméně narušili charakter ruiny, který na hradě udržujeme, a aby zásahů do památky bylo co nejméně. Snažili jsme se dodržet linie původních výplní,“ ujistila s tím, že snahou bylo zachovat nejen památku jako takovou, ale i bezpečnost návštěvníků.

Dvoupatrový palác byl postaven v letech 1550 až 1560, s jeho stavbou započal olomoucký biskup Jan Dubravius a dokončil ji jeho nástupce Marek Khuen (německy Markus Kühn). Po něm je pojmenován. Budova spojovala starý gotický palác na východní straně hradu s tzv. boskovickým křídlem na západě.

Z původních dvou pater se dochovalo už jen jedno. „Druhé se nedochovalo. Návštěvníci si ale mohou všimnout míst, kde byly původní trámy. Původně tam byla i sgrafita, bohužel jejich poslední zbytky byly vidět ještě v 60. letech minulého století, ale do dnešních dob se nedochovaly,“ nastínila Jurčíková, která je v muzeu také správkyní sbírek a historičkou.

Letošní návštěvnická sezona končí na hradě 31. října, až do té doby bude v nově zpřístupněném prostoru výstava, která přiblíží historii paláce a archeologické nálezy z hradu.

„V nové sezoně bude palác součástí návštěvnického okruhu, bude to takový bonus navíc,“ uzavřela Jurčíková a připojila, že pro příští rok chystají na hradě Hukvaldy otevření návštěvnického centra, které zvýší návštěvnický komfort.

Obnova renesančního paláce vyšla na 4,2 milionu korun. Jak uvedla ředitelka Muzea Beskyd Karin Vitásková, většinu uhradila dotace z Programu přeshraniční spolupráce, o kterou se podělilo Muzeum Beskyd Frýdek-Místek a Považské múzeum ve slovenské Žilině.