Nepomuk a jeho kostely. Za světcem sem jezdí i Brazilci

Průvodcem nám je sochař Václav Česák, předseda Matice svatého Jana Nepomuckého, spolku, jenž se od roku 2007 snaží zachovat a šířit úctu k tomuto světci. Hned na začátku nám poví něco o vzniku názvu města. „Původně se nazýval Pomuk, mohlo to být od slova pomoknutí. Podle legendy vystoupil v 10. století na místní vrch svatý Vojtěch a v době velkého sucha se začal modlit. Do týdne začalo hustě pršet, vrch se zazelenal, odtud také název Zelená hora,“ vysvětluje.

„V roce 1144 založili cisterciáci pod Zelenou horou klášter, kromě jiného dodržovali příkaz mlčení,“ pokračuje Václav Česák.

Název by tak mohl vycházet z pomukávání, zvuků, jimiž se mniši dorozumívali při práci. Už od poloviny 13. století se pak začal objevovat i název Nepomuk, který nakonec převládl. Nejslavnější rodák tohoto města je zřejmý, Jan z Pomuku nebo též Jan Nepomucký.

Naší první zastávkou je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého. Stojí v místech, kde se měl dříve nacházet rodný dům tohoto světce. Přijít na svět tu měl někdy mezi lety 1340 a 1345. „Dům tu měl stávat ještě v 16. století, ale podle legendy v něm nikdo nechtěl bydlet. V jedné místnosti se totiž na stěně neustále objevoval černý kříž, a to i když se stěny přemalovaly,“ říká Václav Česák.

Ať už to bylo jakkoli, dům se zbořil a místo něj v 17. století vznikl kostel svatého Jana Křtitele. Jenže když byl Jan Nepomucký svatořečen a na jeho rodné místo mířilo stále více poutníků, byla jim stavba brzy malá. Podle návrhů slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera tak v 18. století vznikl svatostánek nový, nesoucí už jméno Jana Nepomuckého.

Slavného rodáka připomíná venkovní pamětní deska, která na zdi kostela visí od roku 2012 a jejímž autorem je Václav Česák. Že se tu narodil světec, to se návštěvníci dozvědí nejen v češtině, latině či němčině, ale i v maďarštině či japonštině.

Krátkou procházkou se přemisťujeme do kostela svatého Jakuba Většího na Přesanickém náměstí. Ten založili už ve 12. století zmiňovaní cisterciáčtí mniši, od té doby prošel řadou stavebních proměn. Tady byl Jan Nepomucký nejspíše pokřtěn. „V té době už měl kostel víceméně podobu, jakou má dodnes,“ zjišťujeme. Ve škole zřízené při tomto kostele také Jan získával své základní vzdělání. Když později studoval na Vysokém učení v Praze, patřil mezi vynikající studenty.

Dostal se také do italské Padovy, kde mezi lety 1383 a 1387 studoval církevní právo. „Dokonce vykonával funkci rektora zaalpských studentů. Patřil mezi nejlepší právníky své doby,“ říká Česák. Vypracoval se až do funkce generálního vikáře, významné funkce zástupce pražského arcibiskupa. To se mu ovšem stalo osudným.

„Nastaly spory mezi králem Václavem IV. a pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Král chtěl zvýšit svoji moc mimo jiné jmenováním svého člověka do kláštera v Kladrubech. Jan ovšem potvrdil opata Olena, kterého navrhl klášter,“ vysvětluje průvodce.

Spor o Kladruby nakonec vyvrcholil zatčením čtyř mužů z arcibiskupova doprovodu včetně Jana z Pomuku. Byli mučeni ve staroměstské rychtě, a zatímco ostatní byli nakonec propuštěni, Jan toto mučení dvacátého března 1393 nepřežil.

Během povídání jsme se přesunuli do Svatojánského muzea v budově arciděkanství, mimochodem opět navržené slavným Dientzenhoferem. V muzeu si prohlížíme repliku lebky Jana z Pomuku a snímky ostatních kosterních nálezů.

„Po mučení měl popálené boky, rozdrcené prsty na rukou i nohou, vykloubené rameno. Na levé straně lebky můžete vidět stopy po ráně do obličeje,“ ukazuje sochař s tím, že na mučení se podílel sám panovník Václav IV. „Rány Janovi způsobily krvácení do mozku, na které zemřel. Když poté jeho tělo svrhli z Karlova mostu do Vltavy, byl už mrtvý,“ dodává Václav Česák.

Kolem Jana Nepomuckého se od té doby vyrojila řada příběhů. Měl být zpovědníkem manželky Václava IV. Žofie Bavorské a umučen i proto, že odmítal porušit zpovědní tajemství. Odtud také mýtus o jeho jazyku, který měl být v 18. století v jeho hrobě ve svatovítské katedrále nalezen neporušen.

„Ve skutečnosti se jednalo o mozkovou tkáň, což během exhumace v roce 1972 zjistil lékař a antropolog Emanuel Vlček. To, že mozková tkáň spadla do dutiny ústní a zůstala tam neporušena, se dá ovšem také považovat za zázrak,“ říká předseda Matice. Při nalezení těla Jana Nepomuckého ve Vltavě v dubnu roku 1393 mělo zase jeho mrtvé tělo obklopovat pět světel. Odtud symbol pěti hvězd, se kterými bývá tato osobnost zobrazována.

„V roce 1729 byl Jan Nepomucký prohlášen za svatého. Byl to člověk, který se postavil moci, nenechal sebou manipulovat a zastával pravdu a spravedlnost,“ pokračuje.

„Uctívali ho nejen obyčejní lidé, ale i členové habsburské monarchie. Díky jejich panovníkům se dostal jeho kult i do Jižní Ameriky, misionáři pak jeho jméno šířili po celém světě,“ dozvídáme se. „Jan Nepomucký je nejznámější český rodák na celém světě. Jmenují se po něm i celá města, v Kolumbii je to San Juan Nepomuceno, v Brazílii Sao Joao Nepomuceno,“ vysvětluje sochař.

„Právě Brazilci ze zmíněného města k nám před covidem pravidelně jezdili čtyřikrát do roka. Letos mají přijet znovu,“ dodává. „Neustále vznikají nové kostely zasvěcené Janu Nepomuckému, nedávno se postavily dva v jižní Indii,“ říká ještě.

Na světě existuje okolo 66 tisíc vyobrazení tohoto světce, byť řada z nich skutečnosti příliš neodpovídá. „Jan byl svatořečen v době baroka, je proto nejčastěji zobrazován v barokním stylu. Žil ovšem v době gotiky,“ vysvětluje náš průvodce a v muzeu ukazuje na skutečnou podobu světce. Ta vznikla v letech 2018 a 2019 díky brněnským antropologům. „Kněží tehdy nesměli nosit vousy a měli tonzuru, vyholenou část na temeni hlavy. Takto tedy vypadal i Jan,“ zjišťujeme.

V muzeu si následně prohlížíme celou řadu ztvárnění světce, ať už v podání umělců, nebo obyčejných lidí – v bronzu, vosku i pálené hlíně. „Chceme v muzeu zřídit část věnovanou Habsburkům, kteří se o svatořečení Jana Nepomuckého významně zasloužili. Na letošní výročí umučení jsme získali ostatek blahoslaveného Karla I. Rakouského, posledního habsburského císaře, relikviář s ostatkem by měl být součástí expozice,“ přibližuje sochař.

Na závěr nás pak vyzývá, ať si zajdeme prohlédnout jeden místní unikát. Jedná se o sochu Jana Nepomuckého, která pochází z počátku 20. století. Od roku 2021, kdy probíhalo 300. výročí blahořečení světce, se v Nepomuku nachází na netradičním místě – uprostřed kruhového objezdu.