Není boha kromě Alláha, hlásá jedna z nejvýznamnějších moravských památek

Na místě dnešního zámku Lednice původně stála tvrz patřící Lichtenštejnům. S tím, jak si rod výrazně vylepšoval své ekonomické zázemí, šla ale postupně ruku v ruce i kultivace krajiny dnešního Lednicko-valtického areálu, který je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. V 16. století se tak objektu dostalo renesanční přestavby. V první polovině 17. století došlo zase na barokní přestavbu, jejímž výsledkem byl vznik rozsáhlého sídla s umělou jeskyní v podzemí, jež se zachovala dodnes.

Na konci 17. století byly přistavěny stáje s jízdárnami a boční křídla zámecké budovy, ve století 18. byla hlavní budova zvýšena o další patro. Došlo i ke značným úpravám zahrad a parku, který byl zvětšen a přetvořen do tvaru hvězdy s průhledy. Tuto hvězdu tvořilo osm několik kilometrů dlouhých alejí, jednalo se o magické číslo tehdy populárních zednářů.

Uprostřed hvězdy tehdy stál Chrám slunce, v parku byl dostavěn i čínský pavilon, holandský rybářský domek, římský akvadukt a nedaleko vyrostla umělá zřícenina Janův hrad, které navrhl nadaný lichtenštejnský architekt Josef Hardtmuth. Vše sloužilo k doladění romantické atmosféry areálu, do dneška se ale dochovaly pouze zbytek akvaduktu a Janův hrad spolu s největším architektovým dílem parku, mešitou s minaretem.

Její stavba z často více než 100kilových kamenných kvádrů se konala mezi lety 1797 a 1804. Podle legendy si tehdy vládnoucí kníže Alois Josef I. přál postavit další kostel, což mu ale duchovenstvo zatrhlo, a tak si na truc nechal vybudovat mešitu s minaretem. Pravým důvodem ale byla spíše touha po exotice a nová vlna zájmu o poznávání cizích kultur. V realizaci arabské stavby se opět objevila magická osmička, a to prostřednictvím dvou osmibokých pater 60 metrů vysoké věže.

Minaret byl původně postaven na malém ostrově, později ale byla řeka Dyje, která jej obklopovala, vyvedena zadem. Realizace na tehdy nestabilním podloží ale nebyla jednoduchá. Do půdy muselo být zaraženo 500 více než 17 metrů dlouhých pilot z pečlivě vybraných dřev, které byly nahoře spojeny roštem z 97 silných kmenů a až na ně byla umístěna základová deska nesoucí váhu stavby. Obdobným způsobem se stavělo i v Benátkách.

Minaret, který je dnes národní kulturní památkou a zároveň jednou z nejstarších rozhleden v zemi, má tři vyhlídkové ochozy, k nimž vede samonosné spirálovité kamenné schodiště. Chcete-li vyjít až nahoru, připravte se na 302 schodů.

Pro stavbu věže bylo zbudováno v našich končinách málo obvyklé vřetenovité, tzv. turecké lešení. Podle pověsti mu dělníci moc nedůvěřovali, a tak je o bezpečnosti musel přesvědčit desátník jezdeckého pluku, který na na koni vyjel po lešení až nahoru a nezraněn se vrátil zpět. Že lešení vskutku fungovalo, dokládají dobové informace, podle nichž nedošlo u dělníků k žádnému vážnějšímu úrazu.

V patře mešity vyrostlo osm sálů s bohatě zdobenými stropy, které je možné spatřit v rámci komentované prohlídky. Označení mešita s minaretem se běžně používá v brožuře Lednice z roku 2012, jež je k zakoupení v areálu. Na internetových stránkách je ale památka pojednávána pouze jako minaret.

Plné vstupné na vyhlídku minaretu činí 100 korun, snížené 80 korun, děti od šesti do sedmnácti let platí 30 korun a ti nejmenší mají vstup zdarma. Plné vstupné na prohlídku sálů, jež zahrnuje i možnost výstupu na minaret, je 180 korun, snížené pak 140 a pro větší děti 50 korun. Vstup ze schodiště se ukrývá za nenápadným bílým závěsem a je opatřený železnou mříží.

„Většina návštěvníků jde ale jen na vyhlídku,“ sdělila Novinkám mladá průvodkyně, která zde příležitostně pracuje při studiu. A je to nesporně škoda, v místnostech totiž zaujmou nejen mistrně zdobené stropy a podlahy s orientálními ornamenty vyvedenými do nejmenšího detailu.

Návštěvníci zde mohou zhlédnout i původní mramorové šachové stolky a dobový nábytek. Stavba má navíc nevšední útulnou atmosféru, kterou dotváří všudypřítomný výhled panoramatickými okny do zeleně a na zámek. Genius loci jako vyšitý.

Stavba sloužila Lichtenštejnům nejen jako rozhledna, ale také jako pohodlný letohrádek pro trávení volného času. Každá z místností byla na přání Hardmutha zařízena v jiné barvě, podlahové mozaiky byly vytvořeny z italského kamene. Kníže Jan II. později do interiérů umístil četné orientální a arabské sbírky. Ve dvacátém století byly sály z důvodu špatné statiky uzavřeny a veřejnosti byly opětovně zpřístupněny po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2017.

Vyjma informací o minaretu se na prohlídce dozvíte i o historii zahrady a již zaniklých architektonických prvků. Nechybí ani reprodukce tří ze čtyř arabských nápisů na vnějších stěnách minaretu s překlady. Jen výklad o tom hlavním umístěném nad vchodem se nekoná. Že by úmyslně? „Je to tak,“ odpoví ošívající se mladičká průvodkyně: „Lidé mívali hloupé řeči, tak jsme jej raději dali pryč.“ Na internetových stránkách památky jsou však překlady kompletní.

Nápis nad vchodem hlásá: „Není boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok.“ Na pravé straně stavby je zvěčněno: „Svět zradil své obyvatele, proto se před nimi varuj a věz, že je pro tebe potěšující, že se varuješ. Neseskakuj ze sedla v tomto světě, když se chceš vlastnímu neštěstí na cestě vyhnout, nepokoušej jeho poklady, nebo to dobré najdeš jen na onom světě.“

Nalevo stojí: „Když se osud proti tobě staví, ztrácejí lidské plány svoji platnost. Když bohem seslaný osud člověka stihne, jeho plán přijde vniveč, jeho námaha je marná, ztrácí úsudek o tom, co je mu prospěšné a co ho vede k úspěchu - ztrácí cestu ke spáse a zdaru.“ A na zadní straně najdou návštěvníci arabský nápis: „Věda je pro lid práci milující to, co malta pro zedníka, a práce tím, co lano u vědra na rumpále pro čerpajícího. Bez malty žádná stavba, bez lana žádná voda pro uhašení žízně. Kdo po dokonalosti toužíš, buď následováníhodným a pracovitým.“

Výstup do horních pater minaretu beze sporu stojí za nějakou tu námahu, a to jak kvůli kompletnímu pohledu na malebný Lednicko-valtický areál, jehož vodní plochy křižují bělostné labutě, tak kvůli rozhledům do širokého okolí až po Pálavu.

Lednice ale není známá pouze minaretem a zámkem, v areálu můžete navštívit celkem osm komentovaných prohlídek, přemisťovat se mezi jednotlivými objekty můžete jak po svých upraveným parkem, tak na lodi či koňským povozem.

Ať už se ale v lednickém areálu vydáte do podzemí, za exotikou do skleníku nebo obdivovat okolí z ptačí perspektivy, připravte se, že návštěva více objektů může přijít rodinu na pořádný „ranec“. Na druhou stranu, lednický zámecký areál ještě stále patří k několika málo místům v Česku, kde můžete půvabná venkovní zákoutí zámku, zahrady a parku obdivovat třeba celý den úplně zadarmo. A že je na co se dívat.