Nenápadný hradozámek ukrývá český unikát. Kostru zbědované slonice

Na plácku před objektem stojí socha znázorňující posledního majitele Jaroslava Šternberka. Jeho rodu patřilo zdejší panství od roku 1804 do roku 1945. Moravská větev starobylého rodu sídlila v Pohořelicích, Malenovice byly určeny pro úřednictvo, které tu bydlelo, proto byl objekt udržován.

Šternberkové spolu s dalšími představiteli šlechty přísahali věrnost republice, proto na jejich majetky uvalili Němci nucenou správu. Po válce to ale ničemu nepomohlo, v roce 1946 byl hrad zkonfiskován a po požáru v roce 1951 a následné rekonstrukci byl a dosud je využíván jako muzeum.

Kostru slona a dalších zvířat či množství vycpanin najdete ve volně přístupné expozici Zvířata na Zemi a člověk. Hlavním tahákem jsou pozůstatky slonice Sumatry, jež uhynula v asi 45 letech v někdejší gottwaldovské zoo, kam se dostala po peripetiích, kdy jako cirkusové zvíře vystupovala v různých manéžích. Původně měla patřit Cirkusu Kludský. Slonice musela celý život mnoho vytrpět, byla nemocná, zubožená, měla amputovanou část přední nohy.

Kromě slonice je tu na 150 vycpaných zvířat. Některá jsou velmi exotická, těch se převážně městské děti podle průvodce i bojí.

Ale vraťme se na začátek, kdy byly Malenovice založeny. To bylo po roce 1360, když markrabě Jan Jindřich, bratr císaře Karla IV., nechal zbudovat sídlo na místě, kde stávala neurčená tvrz.

Hmota hradu je velmi kompaktní. Majitelé si ho různě přestavovali a upravovali, a to od strohé pevnosti k příjemnému sídlu. Při poslední rekonstrukci byly na nádvoří objeveny zbytky kaple, takže tu návštěvníci spatří i gotická okna a středověkou malbu svatého Kryštofa, patrona poutníků. Památkáři narazili pod nánosy omítek na další malby, Malenovice pro ně byly vůbec plné překvapení.

Hrad je plášťový. Jádro obklopuje hradba, pod ní se skrývají jednotlivé objekty, což je dobře patrné při pohledu z věže. Hradní expozice, která není kvůli schodům určená osobám se sníženou pohyblivostí, je rozdělená do tří částí. Vzhledem k tomu, že z původního vybavení téměř nic nezbylo, uvidíte svozové sbírky.

Když z Malenovic odešla moravská markrabata, asi v 90. letech 14. století, dostalo se jim nového majitele. Tím byl Hynek ze Šumvaldu, kterého zabili pod pražským Vyšehradem roku 1420.

Po dobytí Malenovic sirotky, tedy husitským vojskem, které si tak začalo říkat po Žižkově smrti, se tu usídlil Smil z Moravan, který se svou bandou drancoval okolí. Pak přišli Lichtenburkové, ti nechali postavit věž a hrad rozšířili.

Značná část prohlídky je věnována rodu Tetourů z Tetova, kteří Malenovice získali v 80. letech 15. století. Jako první je tu zapsán Vilém Tetour z Tetova. Jednalo se o starobylý český a německý rod, jehož spletitá historie by vydala na hodně silnou knihu. Měli ve znaku tři vlčí zuby, možná původně trojúhelníky nebo plameny.

Tetourové již chtěli mít pohodlný život, a tak se pustili do velké přestavby. Z hradu se tak stal zámek. Přišli další majitelé. O nich se během výkladu také dozvíte, až se dostanete přes množství archeologických nálezů, obrazy, ulovenou zvěř či zbraně ke hraběti Františkovi Karlovi z Lichtenštejnu-Kastelkornu. Ten malenovický hradozámek přestavěl v duchu baroka a jeho rod zde sídlil do roku 1747, kdy přišli Salm-Neumburkové. Těm už Malenovice nestačily a nechali si vystavět sídlo v Pohořelicích.

Během osídlení šlechtou se tu nacházelo množství vzácných kusů mobiliáře, cenné obrazy ve zlatých rámech i zbroj. Zajímavostí je předělávka prévetu na výklenkovou kapli. V okrasné zahradě se pěstovaly exotické dřeviny.

Navštívit se dá i sklepení, kde je malá výstavka o jihomoravských hradech. Protože se v minulém století na Malenovicích i bydlelo, najdete tu pár místností zařízených jako v oněch dobách. V další části jsou vystaveny předměty a výrobky místních řemeslníků.

V předhradí, v objektu bývalé hájenky, je expozice Muzea jihovýchodní Moravy Dřevo-proutí-sláma. Pod zámkem je nově v provozu malenovický pivovar.

Hrad prošel v roce 2012 velkou rekonstrukcí a od roku 2015 přibyla k prohlídkovému okruhu malá sbírka hodin. Zkrátka Malenovice nejsou jen o slonici Sumatře.