Článek
Valdštejn byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů, předků pánů z Valdštejna. Hrad drželi Valdštejnové asi do roku 1380 a další majitelé, páni z Vartenberka následně do počátku husitských válek. Ačkoliv se tedy jedná o rodové sídlo Valdštejnů, ten nejslavnější z nich Albrecht se zde již nenarodil.
V 15. století se na panství majitelé často střídali. Valdštejn zažil obsazení hradu husity i loupeživými rytíři. I to mělo za příčinu, že se původně ostrožný hrad rozdělil na hrady dva. V zadní části se oddělil tzv. typický skalní hrad s komplikovaným vstupem na vrchol skalní plošiny. Rezidenční funkce hradu skončila již koncem 15. století Kateřinou ze Strážnice a ze Štítar, milenkou Hynka, syna krále Jiřího z Poděbrad. Následně byl Valdštejn svými majiteli opuštěn.
Poté, co hrad vyhořel a byl zničen, jej ke slávě pozvedl opět rod Valdštejnů, jimž patřil po Albrechtu z Valdštejna dalších 200 let. V 18. století na tomto místě vybudovali poutní místo s jedinečnou atmosférou v prostředí starých ruin rodového sídla, okolních lesů a skal.
Hádavé ženy daly jména věžím nejznámější české zříceniny
Dalšími majiteli se stali v první polovině 19. století Lexové z Aehrenthalu, kteří propojili krajinu sítí turistických cest, budovali vyhlídky nebo lázně Sedmihorky. Lexové kromě hradu vlastnili i město Turnov a okolí. V současnosti je Valdštejn v majetku města Turnova.
Mácha na hradě
K hradu se dostaneme pešky po zelené a červené turistické značce. Vítá nás velká vstupní brána, k níž vede kamenný most zdobený pěknými barokními sochami českých patronů. Zaujmou nás na první pohled. Nejedná se však o originály, nýbrž o kopie, které vytvořil místní akademický sochař Jiří Novák.
Za branou vcházíme na první nádvoří hradu, jehož součástí je malá kaple sv. Jana Křtitele s údajným portrétem Karla Hynka Máchy. Uvnitř si můžeme všimnout velké fresky z roku 1836, kterou vyrobil na zakázku pro barona Aehrenthala místní malíř František Mašek. Na fresce je zpodobněn Jan Křtitel, ale některé zdroje připouštějí, že se jedná právě o podobiznu Máchy. Jisté však je, že Mácha na Valdštejně a v jeho okolí skutečně pobýval.
Od kaple se přesuneme na most druhý vedoucí do klasicistního domu. V něm si v prvním patře prohlédneme Slavnostní sál se salonkem. K vidění je zde například portrétní galerie Lexů z Aehrenthalu. U stěny klasicistního domu je pak hladomorna, jež se objevila náhodně při opravách.
Poté nás čeká prohlídka středověkého sklepení hradu, kde je instalovaná první stálá expozice v Čechách věnovaná pískovcům. Seznámíme se tu se vznikem pískovcových skalních měst, vlastnostmi pískovců a jejich významem pro člověka. Sklepení se též zaměřuje na archeologické vykopávky a historii hradu.
Dominantou je kaple
Na druhém nádvoří nás láká k bližšímu prozkoumání dominanta hradu, a to kaple sv. Jana Nepomuckého, kterou dala postavit hraběnka Marie Markéta z Valdštejna v první čtvrtině 18. století. Dnešní podoba kaple však pochází z 19. století z dob majitele Aloise Lexy z Aehrenthalu. Právě tady se nacházejí originální sochy ze vstupního mostu od Josefa Jiřího Jelínka z Kosmonos. Prostory svatostánku slouží i k obřadům a koncertům.
Z druhého nádvoří se vydáme po romantickém schodišti na aehrenthalskou terasu a do nejstarší části hradu. Pod terasou je ukryt Biliárový sál. Na třetím skalním bloku, kde se nacházejí pozůstatky středověkého hradu, vejdeme do Romantického paláce.
Ten dal na místě původního středověkého paláce v roce 1836 postavit Alois Lexa z Aehrenthalu. Tato expozice je zaměřena na místní faunu a flóru. Také je tu rytířský sál s erby a s původním lustrem s lukostřelci. Dále se zde nachází kuchyně.
Málo známá zřícenina hradu Roupov ukrývá architektonický unikát
U třetího skalního bloku nechybí ani vyhlídka na hrad Trosky a nedaleké skalní město. Trosky jsou odtud vidět opravdu hezky a dalo by se říci, že jako by vyplouvaly nad lesem a skalami. Pokud by nám po výletě vyhládlo, nechybí v předhradí hospůdka s občerstvením.