Nejmenší památková rezervace v Česku? Uličkami se procházela i Scarlett Johansson

Úštěk leží necelých 20 kilometrů od Litoměřic a je nejmenší městskou památkovou rezervací v Česku. Centrum by se bez jakéhokoli pejorativního podtextu dalo popsat jako zamrzlé v čase. Fasády některých domů jsou ještě vyzdobeny ručně malovanými reklamními poutači jako z dob první republiky, třeba nápisem Kadeřnictví, a zdejší atmosféra je sympaticky ospalá a klidná. Přinejmenším v pondělí dopoledne, kdy si to vykračuji dlážděnými ulicemi.

Úštěk leží mezi dvěma potoky na pískovcovém ostrohu, který byl osídlen už v pravěku, archeologické nálezy pak dokládají přítomnost lidí v 10. století. Tehdy tudy vedly obchodní stezky z Litoměřic do Lipé - dnešní České Lípy.

Ve druhé polovině 14. století byl Úštěk povýšen na město, vznikl zde hrad i opevnění. Kde se nacházel někdejší vstup do centra, dokládá cedule těsně před náměstím, ale také Pikartská věž z 15. století, jedna ze zdejších dominant, jež dříve tvořila součást hradeb.

Mírové náměstí, kam musí nutně směřovat kroky veškerých návštěvníků, je zlatým hřebem Úštěku. Zejména pro štítové domy, které vytvářejí představu toho, jak vypadala zástavba středověkého města. „Nejstarší městské domy byly patrně dřevěné s kamennými sklepy v několika úrovních. V 16. století byly stavěny nové kamenné a hrázděné štítové domy s jedním patrem a loubím v přízemí,“ dozvídám se z další cedule.

Štítové domy na náměstí, jehož horní části dominuje žlutý kostel svatého Petra a Pavla, vytvářejí autentickou historickou kulisu. Není proto překvapením, že se v Úštěku pravidelně konají dobové jarmarky se stánky rozesetými po celém centru. Nejbližší trh se uskuteční v červenci v rámci pirátského dne na jezeře Chmelař, další potom v polovině srpna.

Rodiny s dětmi ale Úštěk láká i Muzeem čertů, které se nachází v bezprostřední blízkosti hradu. Jen si je potřeba pohlídat otevírací dobu, protože v květnu je vyjma víkendu zavřeno. Od června sem ale lze zajít od úterý až do neděle.

Vyjma štítových domů se Úštěk pyšní i jedním unikátem, takzvanými Ptačími domky. Jelikož bylo město vystavěno na úzké ostrožně, místa v něm nebylo nazbyt. A tak zde v první polovině 19. století vznikly dřevěné přístavky s pavlačemi při skalní stěně, které získaly svou přezdívku pro podobnost s ptačími hnízdy.

„Traduje se, že Ptačí domky postavili italští dělníci, kteří byli zaměstnáni na stavbě železnice na konci 19. století. Domky jsou však zakresleny již na císařském otisku katastrální mapy z roku 1843 a stály zde tedy ještě dříve. Italští dělníci v nich mohli bydlet, určitě je ale nestavěli,“ upozorňuje další z cedulí, které při procházení městem míjím.

Spodní ulicí vedoucí kolem Ptačích domků se mohou turisté dostat do „přírodnější“ části Úštěku a nakonec až na místní židovský hřbitov, který stojí na okraji lesa. Nebo je vzhledem k bující vegetaci spíše už jeho součástí. Některé náhrobky se topí v trávě, což je na jednu stranu smutný pohled, ale zároveň je díky tomu hřbitov jaksi mystický. Snad i proto, že kromě nebožtíků je tu úplně prázdno.

Historie místní židovské komunity sahá až do 14. století, do doby Jana II. z Michalovic, který dostal v roce 1327 Úštěk od Jana Lucemburského. Právě páni z Michalovic nechali ve městě zbudovat hrad.

Židovská komunita dosáhla svého vrcholu těsně před koncem 19. století, kdy v Úštěku a okolí čítala 192 příslušníků. S blížící se druhou světovou válkou se začaly počty snižovat, někteří Židé později přesídlili do Prahy či prchli do ciziny, zbytek zemřel ve vyhlazovacích táborech. Kousek od náměstí je hezky zrekonstruovaná a roztomile nevelká synagoga, k níž náleží také rabínský dům s tematickou expozicí. Na jedné z okenic si všímám informace o audioprůvodci Úštěkem, který si mohou zájemci stáhnout do telefonu.

Cestou přes centrum, při výpravě za místním vyhlášeným bufetem, míjím zmiňovaný kostel sv. Petra a Pavla. Ten stojí na místě původního kostela sv. Michala, který byl ale chatrnější, a nakonec ho zbourali jezuité, aby tu vystavěli jeho barokního nástupce.

V postranní uličce vedle svatostánku si v chodníku všimnu blyštivé placky. Ta informuje, že se v těchto místech na začátku milénia točil muzikálový snímek Rebelové. Konkrétně tu postava Terezy v podání Zuzany Norisové vyšla se svými dvěma kamarádkami z kostela a následně tančila bosá v dešti a k tomu jí šuměly akáty. Ššš… Náměstí si pak zahrálo i ve zmiňovaném Koljovi.

Z globálního hlediska bylo nejvýraznějším zářezem natáčení satirické komedie Králíček Jojo, situované do období hitlerovského Německa. V něm si zahrála právě i Scarlet Johansson, a to matku hlavního dětského hrdiny v podání Romana Griffina Davise. S trochou nadsázky by se tedy dalo říct, že Úštěkem, jakkoli působí nenápadně, doslova kráčely dějiny.