Nejhezčí rozhledny v ČR nabízí dechberoucí výhledy. Z některých dohlédnete až na Alpy

V hlavním městě se nachází mnoho míst, ze kterých je na stověžatou Prahu krásný výhled: z Letenských nebo Chotkových sadů, Vyšehradu nebo Pražského hradu. Tím nejznámějším je však Petřín, vysoký 327 metrů a na něm neméně proslulá Petřínská rozhledna. Česká Eiffelova věž dosahuje 58,7 metru, a přestože není tak vysoká jako ta pařížská, skýtá nádherný pohled na celou Prahu. Síly na zdolání 299 schodů si navíc můžete ušetřit dopravou na Petřín místní lanovou dráhou.

Na kopci Březák nedaleko Prahy (u vsi Lbosín poblíž Divišova) najdete unikátní, kruhovou rozhlednu jménem Špulka. Na její vrchol se člověk dostane až po výšlapu 151 schodů, ovšem výhled, který se naskytne, rozhodně stojí za to. Rozhledna z oceli, dřeva a kamene je vysoká 45 metrů. Návštěva Špulky je navíc dobrým tipem na rodinný výlet, můžete se k ní vydat po naučné Ptačí stezce, která je vhodná i pro kočárky, a k vidění je zde i zmenšený model kamenného Stonehenge. K rozhledně se lze dopravit autem (parkoviště je vzdálené 2 kilometry) i pěšky po turistické trase.

Jen o čtrnáct schodů méně čítá rozhledna a vysílač v jednom Tobiášův vrch u Jesenice. Téměř padesátimetrový stožár byl z finančních důvodů málem nadobro uzavřen v roce 2007. Klub přátel rozhleden se však rozhledny ujal a od roku 2010 je opět přístupná veřejnosti.

Dřevěná rozhledna vysoká 33 metrů vznikla teprve v roce 2015. Má 96 schodů a připomíná měřickou věž pro zeměměřiče, která byla pro stavbu rozhledny svým vzhledem inspirací. Výhledová podesta je ve výšce 21 metrů. Výlet k rozhledně ležící u Hudlic můžete spojit s procházkou po naučné stezce Krušná hora –⁠ Hudlický vrch.

Opomenout nelze ale další rozhledny Středočeského kraje: rozhledna Vrátenská hora u Mšena, rozhledna Čížovka v Českém ráji, rozhledna na Velkém Blaníku, rozhledna Hradišť u Kadlína, rozhledna Skalka nebo kamenná rozhledna Studený vrch v Brdech.

V srdci Šumavy se ukrývá Boubínský prales, kde obrovské stromy dosahují výšky až 50 metrů. Prales o rozloze 685 hektarů je národní přírodní památkou. Pokud již náročný výlet podniknete a zbude vám dostatek sil na vrcholu kopce vyjít ještě 109 schodů, boubínská rozhledna vás odmění jedinečným výhledem na prales samotný i široké okolí.

S přáním vystavět v Javorníku rozhledu přišel již na počátku 20. století spisovatel Karel Klostermann, po němž je rozhledna pojmenovaná. Vystavěna byla ale kvůli první světové válce až o více než dvě desítky let později, v roce 1938. V roce 2003 byla zrekonstruována. Z rozhledny, na kterou se dostane po modré nebo žluté značce, se nabízí kruhový výhled na Šumavu. Pokud budete mít štěstí, za dobré viditelnosti dohlédnete i na Alpy nebo vysílač Cukrák u Prahy.

Na vrcholu Kbíl poblíž obce Libětice se ve výšce 664 m n. m. tyčí ocelová rozhledna sloužící zároveň jako vysílač mobilního operátora. K rozhledně se dostanete příjemnou procházkou po žluté turistické značce. Po výšlapu 147 schodů se nabízí z výšky třiceti metrů výhled na Šumavu, Novohradské hory, Blanský les i nedaleké Strakonice.

Za zmínku stojí i rozhledna Libín v šumavském podhůří nad Prachaticemi, rozhledna U Jakuba na Havlově hoře, rozhledna Soumarské rašeliniště v národním parku Šumava nebo nejstarší kamenná rozhledna ČR Kleť v Blanském lese.

Podívat se do ciziny, aniž byste překročili státní hranice? Přesně to můžete zažít díky ocelové rozhledně Havran, ležící téměř na hranici Čech a Bavorska. Původní věž zde sloužila až do 80. let jako vojenská hláska, ze které se měly sledovat radary nebo navigační systémy letadel armád NATO. Po několika letech byla opravena na rozhlednu. Za dobrého počasí je z ní vidět Šumava, Slavkovský les i Alpy.

Pohodlnější cestu za panoramaty budete mít při návštěvě této rozhledny vystavěné přímo na vrcholu Špičáku u Železné Rudy. Přímo k rozhledně totiž vede sedačková lanovka. Nemusíte se tedy šplhat do kopce po svých, zdolat je pak třeba „jen“ 135 schodů. Rozhledna má ocelovou konstrukci s dřevěným opláštěním a při jasném počasí z ní dohlédnete nejen na Šumavu s nejbližším Velkým Javorem a Čertovým jezerem, ale i na Dachsteinské Alpy.

Naopak jinak než pěšky se nedostanete k rozhledně Vysoká u Tachova, která svou konstrukcí připomíná americký Space Needle, přestože je podstatně menší. Zhruba 1-2 kilometry dlouhou procházkou od jízdárny Světce, která je druhou největší historickou jízdárnou ve střední Evropě, můžete po cestě navštívit další zajímavá místa, například ruiny vyhořelého kláštera, rozvaliny Husmannovy kaple nebo betonový památník k husitské bitvě u Tachova. Po výšlapu kopce a 150 schodů rozhledny si můžete prohlédnout výhled na Tachov, Přimdu, Vlčí horu i Panský vrch.

Na výlet můžete i na další rozhledny Plzeňského kraje. Vydejte se například na rozhlednu Bohušův vrch u města Planá, rozhlednu Milíře u Rozvadova, kde si můžete vybrat ze tří vyhlídkových plošin, rozhlednu Poledník nebo Bolfánek na Žďáru, rozhlednu na Čerchově v Českém lese, rozhlednu na hoře Chlum u Chanovic, Krásku na Sedle nebo rozhlednu na Kožichu u Libákovic.

Krušné hory, Boučský vrch, Sokolovská pánev i města Oloví a Sokolov. Tam všude dohlédnete z Cibulky, rozhledny vysoké bezmála 30 metrů s 127 schody nacházející se na Šibeničním vrchu u obce Oloví. Cestu k rozhledně si lze zvolit podle náročnosti časové nebo fyzické. Nejkratší trasa vám sice zabere nejméně času, pořádně se ale zapotíte při výstupu strmou neznačenou cestou mezi obcemi Oloví a Krajková, jejíž délka je zhruba 800 metrů s převýšením 130 metrů. Druhou možností je asi 2,3 km dlouhá cesta po turisticky značené trase. Nejpohodlnější je cesta od silnice z Krajkové do Studence, po polní cestě přecházející v lesní, jež je 2,2 km dlouhá a celá téměř po rovině.

Vyvést se lanovkou až k rozhledně Diana, čtyřboké cihlové stavbě slavnostně otevřené již v roce 1914, můžete po celý rok přímo z kolonády v Karlových Varech. Rozhledna byla slavnostně otevřena v roce 1914 a nabízí výhled z ochozu ve výšce 35 metrů na Karlovy Vary, vrcholky Krušných hor, Slavkovský les i lázeňské lesy pod rozhlednou. Od roku 1981 je rozhledna Diana zapsána do seznamu kulturních památek.

Také na nejvyšší horu Krušných hor Klínovec je cesta jednoduchá, můžete sem přímo zajet autem a první hodina parkovného je zdarma. Historická kamenná rozhledna Klínovec je otevřená od dubna do října a je z ní vidět hřeben Krušných hor až k Děčínskému Sněžníku, Milešovku, Ještěd, sousední německý Fichtelberg a za dobrého počasí i Šumavu. V přízemí rozhledny se můžete dočíst zajímavosti o její historii.

Karlovarský kraj je na rozhledny bohatý, navštivte například historickou kamennou Bismarckovu rozhledu vystavenou v roce 1909, kamenné rozhledny Krásno, Salingburg, Bučina a Tisovský vrch (je kulturní památkou), zrekonstruovanou Goethovu rozhlednu u Karlových Varů, Panskou rozhlednu, Rovněž nebo rozhlednu Háj.

Na nejvyšší stolové hoře v České republice (724 m n. m.) stojí 33 metrů vysoká rozhledna Děčínský Sněžník. Po vystoupání 153 schodů je z ní výhled na Lužické hory, Českosaské Švýcarsko a za dobrého počasí i na Špičák, Ještěd nebo Milešovku. Po cestě k rozhledně se můžete občerstvit ve výletním altánu. Na vrchol je zákaz vjezdu motorových vozidel. Pěšky se k rozhledně dostanete po zelené nebo červené turistické značce, využít lze také cyklistickou trasu.

Zhruba čtyři kilometry od města Děčín leží na stejnojmenném vrchu rozhledna Sokolí vrch. Kromě města Děčín z ní dohlédnete také na rozhlednu Sněžník na hranici s Německem. Na druhou nejvyšší rozhlednu severních Čech však vede 162 schodů. Vyrazit můžete z Děčína nebo obce Huntířov po zelené turistické značce, autobusem nebo autem. Rozhledna je otevřená od dubna do října, v listopadu pak o víkendech.

Železná kruhová rozhledna na vrcholu Varhoště je přístupná po celý rok. Dostanete se k ní pěšky po žluté a telené značené cestě z obce Sebuzína. Z rozhledny je výhled na celé České středohoří, Říp, Milešovku, i Krušné hory.

Mezi další rozhledny v Ústeckém kraji, které stojí za výlet, patří Milešovka, Dymník, Jedlová, Studenec, Schillerova rozhledna nebo rozhledna na Svatém vrchu.

Z rozhledny na hoře Smrk v nadmořské výšce 1124 metrů je široký výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Ještěd, Bezděz, Lužické hory, Říp i pohraničí Polska. Za jasného počasí je ze Smrku vidět na vzdálenost až 240 kilometrů. 91 schodů na vrchol rozhledny je však ta snazší část. Na Smrk si můžete vydat hned několika trasami, všechny se nicméně pohybují okolo sedmi až osmikilometrové vzdálenosti. Výhled se však za tu námahu opravdu vyplatí.

Zdroj: mesto.frydlant.cz , regiontourist.cz

Novogotická kamenná rozhledna Štěpánka je nejstarší rozhlednou v Jizerských horách. Její stavba započala již v roce 1847, dostavěna však byla až v roce 1892. Z čtyřiadvacet metrů vysoké rozhledny je krásný výhled na západní Krkonoše, údolí Desné a Kamenice i přehradu Souš a horu Jizera v pozadí. Za věží jsou také trosky kamenného válečného kříže. K rozhledně se dát dojet autem, je zde placené parkoviště.

Tato rozhledna měla být původně pouze telekomunikační věží, obec se však při její stavbě zasadila o to, aby stavba sloužila zároveň jako rozhledna. Vzniklo zde tak točité železné schodiště, které čítá 176 schodů. Z vyhlídkového ochozu je výhled na Klokočské skály, Černou studnici, Kozákov, Trosky, Sedlo u Litoměřic, Bezděz, Ralsko a Ještěd. K rozhledně se můžete vydat pěšky, auto lze nechat zaparkované u kapličky vzdálené zhruba 200 metrů. Věž je přístupná s výjimkou špatného počasí po celý rok, pro vstup je nutné zapůjčit si klíč.

Liberecký kraj k výhledům přímo vybízí a rozhleden s krásnými výhledy je zde mnoho. Především z těch kamenných je široký výběr – Přední Žalý, Černá Studnice, Bramberk, Kopanina nebo rozhledna na Proseči. Dále jsou krásné výhledy z rozhleden Císařský kámen, Na Stráži, rozhledna na Kozákově, Heřmanická rozhledna nebo rozhledna z Lomnici nad Popelkou, která je zároveň skokanským můstkem. A pokud máte smysl pro humor, zkuste navštívit rozhlednu Járy Cimrmana – nejmenší rozhlednu v České republice.

Na okraji Janských lázní v Krkonoších se rozkládá vyhlídková věž s výhledem na okolní lesy, celková trasa stezky je přes 1500 metrů dlouhá. Stezka korunami stromů je jako dělaná pro rodinný výlet, potěší totiž malé i velké. Děti jistě nadchne možnost sklouznout se z vyhlídky dolů tobogánem dlouhým přes padesát metrů i didaktická a zábavně pojatá stanoviště. Kromě stoupání „do nebe“ za výhledy ale stezka nabízí také výlet do podzemí, kde mohou návštěvníci zkoumat mikrosvět půd od kořenů po nejmenší živočichy a dozví se mnoho informací o zdejší krajině.

I rozhledna na Černé hoře skýtá dechberoucí výhledy, tentokrát na větší část Krkonoš, Sněžku, Podkrkonoší, Náchodsko, Orlické a Jizerské hory. K rozhledně se navíc nemusíte pachtit po svých, vede sem osmimístná kabinová lanovka, kde u dolní stanice můžete zaparkovat. Pěšky se připravte na trasu 5,5 km (Janské Lázně, Pec pod Sněžkou) nebo 8,3 km (Velká Úpa).

V roce 2019 na nejvyšším vrcholu Orlických hor Velká Deštná vyrostla 19 metrů vysoká rozhledna. Nese stejný název jako vrchol a je z ocelové konstrukce obložené dřevem. Z její vyhlídkové plošiny dohlédnete na Králický Sněžník, Krkonoše, Ještěd, polské Stolové a Bystřické hory i Rychnovsko. Není zde však lanovka, a tak se na vrchol budete muset dopravit pěšky nebo na kole.

Obdobně jako Liberecký kraj, i Královéhradecko je na rozhledny bohaté. Přímo autem se můžete dopravit k rozhledně Dobrošov a Jiráskově chatě, lanovou dráhou se zas vyvezete rovnou k rozhledně Hnědý vrch. Za výlet stojí ale i další rozhledny: rozhledna na Annenském vrchu, Čáp, rozhledna Eliška na Stachelbergu, rozhledna Chlum u Hradce Králové nebo rozhledna na Kozinci, Ruprechtický Špičák, Javoří hory, Jestřebí hory nebo rozhledna Varta u obce Sendraž.

Netradiční vzhled má tato rozhledna s přízemním otevřeným ochozem zakončeným oblou střechou a věží. Její jádro tvoří betonový tubus, obložený dřevěnými prvky. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 25 metrů je dohled na Červenou Vodu, celé údolí Červenovodského potoka i do údolí Březné a na okolní kopce. Za výhledy se můžete vydat pěšky nebo na horském kole, poslední metry vedoucí k rozhledně jsou ale po strmém kamenitém terénu.

Orlické hory, Buková hora, Jeseníky, masiv Králického Sněžníku, Zábřežská vrchovina, Hřebečský masiv. To vše je na dohled z 27 metrů vysoké rozhledny Pastýřka na Pastvinsku u Moravské Třebové. Na vyhlídkový ochoz je třeba vyjít přesně 111 schodů a rozhledna je volně přístupná po celý rok. Vyrazit můžete z centra Moravské Třebové po červené (2,8 km) nebo zaparkovat auto u benzinové stanice či obchodního centra a opět po červené (2 km) po polních a lesních cestách.

Zdroj: moravskatrebova.cz, regiontourist.cz

Telekomunikační věž a zároveň rozhledna je bezmála 50 vysoká, vyhlídkový ochoz je ve výšce 34,6 metrů. Nabízí kruhový výhled po okolní krajině centrální části Ústeckoorlicka, kdy za dobrého počasí lze spatřit hřeben Orlických hor, Králický Sněžník, Praděd, Českomoravskou vrchovinu, Železné hory a Kunětickou horu. K rozhledně je možné se dostat z Ústí nad Orlicí po zelené vedoucí lesem kolem křížové cesty. Od března do října je otevřená kromě pondělků denně, v zimních měsících pouze o víkendech. Lze si však vypůjčit klíč v nedaleké chatě Hvězda.

Výhledy si užijete také z rozhleden Borůvka nebo Na Klepáči, rozhledny Kozlovský kopec u České Třebové, rozhledny Mariánka, rozhledny u Horní Čermné nebo Vojtěchovské rozhledna u Hlinska.

Výhled na zříceninu hradu Zubštejn, část Bystřice nad Pernštejnem, údolí Svratky, masív Devíti skal nebo hladinu přehrady Vír budete mít za odměnu po vystoupání 201 schodů po kruhovém schodišti rozhledny Horní les. Do výšky 59 metrů se tyčí na stejnojmenném kopci u Rovečného a Nyklovic v přírodním parku Svratecká hornatina. Dostanete se k ní pěšky po červené nebo modré, auto můžete zaparkovat v nedaleké obci a k rozhledně se vydat po polní cestě.

Kamenná empírová věž vystavená v roce 1831 hrabětem Jindřichem Haugwitzem je jednou z nejstarších rozhleden na Moravě. Najdete ji na Zeleném vrchu nad obcí Kramolín, kde se tyčí do výšky 24,5 metru se 112 dřevěnými schody. Strop je vyzdoben motivy zvěrokruhu. Z vrchu rozhledny dohlédnete na Českomoravskou vrchovinu, Pavlovské vrchy i okraj Brna, a když budete mít štěstí, za výjimečně dobrých podmínek, i na Vídeň a Alpy. Je snadno dostupná a otevřena o víkendech od května do září nebo po telefonické domluvě.

Výhled na celé město Telč nabízí rozhledna a telekomunikační vysílač v jednom Oslednice, která v roce 1999 nahradila původní dřevěnou rozhlednu, jež zde byla vystavěna o sto let dříve. Z 36 metrů vysoké železné konstrukce a 176 schody lze spatřit kromě Telče také hrad Roštejn nebo město Dačice. K rozhledně můžete vyrazit pěšky z Telče po žluté turistické značce.

Rozhledny, které na Vysočině také stojí za návštěvu, jsou například rozhledna Rosička, rozhledna Mařenka u Třebíče, rozhledna Pekelný kopec, rozhledna Karasín u Bystřice nad Pernštejnem nebo rozhledna Rubačka.

Další z telekomunikačních věží, která slouží zároveň jako rozhledna, je Čebínka nedaleko obce Čebín. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 30 metrů vede 161 schodů a je z ní výhled na Moravský kras, Českomoravskou vrchovinu i Brno. Rozhledna je otevřená o víkendech od dubna do října. Dostanete se k ní pěšky polní a lesní cestou z obce Čebín nebo od bývalé přírodní památky Malhostovické pecky (nyní širší oblast Malhostovické kopečky), cesta je to však poněkud strmá.

Celkem ze tří vyhlídkových plošin si můžete vybrat na rozhledně Klucanina – první po devatenácti schodech ve výšce 3,5 metru, druhá vyhlídka následuje po dalších 99 schodech ve výšce 21,3 metru. Poslední, nejvyšší vyhlídková plošina je ještě o tři metry výše. Odtud je krásný výhled na město Tišnov a vrchy Květnice, Bukovec a Babí lom. Vyrazit k rozhledně můžete z Tišnova pěšky po modré, nebo z parkoviště za Tišnovem.

Tato patnáctimetrová rozhledna sice nepatří mezi nejvyšší, přesto je z ní pěkný výhled na Buchlovské vrchy, Pálavu, kopec svatého Antonína i Velkou Javořinu. A protože rozhledna stojí mezi vinohrady, její tvar symbolicky připomíná pohár vína. Cestu k ní navíc můžete spojit s jednou ze dvou turistických tras po Moravském Slovácku - desetikilometrovou pro pěší nebo pětadvacetikilometrovou pro cyklisty.

Navštívit můžete také rozhledny Travičná či U Tvarožné Lhoty, rozhledna Slunečná, Akátová věž na Výhonu nebo Babí lom, rozhledny u Židlochovic a u Lelekovic, Kozárovský Babylon, rozhlednu u Boleradic, rozhlednu Veselice, kamennou rozhlednu Kopanina nebo jednu z nejstarších rozhleden v republice Minaret v Lednici.

Bukovka je dřevěná, 21 metrů vysoká rozhledna stojící na vrcholu Bukovského kopce poblíž města Šumperk, ze kterého lze dohlédnout na údolí Desné nebo hřeben Jeseníku. Na vyhlídkovou plošinu vede 111 schodů. Vybrat si můžete ze dvou tras, po kterých se k rozhledně na kopec dostat. Delší, necelých 7 km dlouhá startuje v Rapotíně, z asfaltky na lesní cestu a poté nejprve po žluté a následně modré turistické značce. Druhá cesta je sice kratší (5,2 km), zato náročnější: cesta totiž začíná prudkým stoupáním do příkrého kopce.

Na Větrově poblíž Starého Města pod Sněžníkem stojí 33,5 metru vysoká rozhledna Dalimil. Jedná se o věrnou repliku rozhledny, jež kdysi stála na polské straně hranice na Králickém Sněžníku. Věž je z litého betonu a obložená kamenem, z věže je vidět na blízký masiv Králického Sněžníku, Staré Město, na obzoru v dáli věž na Pradědu, Šerák nebo Keprník. Na vrchol kopce, pokud nejste cyklisté, se dostanete pouze po svých. Můžete se vydat po zelené turistické značce, která spojuje Staré Město s chatou Paprsek.

Kamenná rozhledna Zlatý Chlum byla postavená již v roce 1899 na popud proslulého léčitele Vinzenze Priessnitze. Tyčí se na stejnojmenném vrcholu Zlatý Chlum u Jeseníku ve výšce 901 m n. m., výše vyhlídky je 26 metrů nad povrchem. Z věže je úchvatný výhled na Otmuchovské jezero v Polsku i celé pásmo Hrubého Jeseníku od Pradědu až k Šeráku. Za příznivého počasí je viditelná skupina Králického Sněžníku a Rychlebské hory. Nejkratší cesta k rozhledně vede po modré značce z České Vsi.

Olomoucký kraj nabízí také rozhlednu na Háji u Šumperka, rozhlednu na Štvanici u Hynčic pod Sušinou, rozhlednu Velký Kosíř nebo rozhlednu na Borůvkové hoře.

Na vrcholu Javorníku stojí 26 metrů vysoká dřevěná, celoročně volně přístupná rozhledna se dvěma vyhlídkovými plošinami. Je z ní výhled na vrcholky Beskyd, Lysou horu, Ondřejník, Kněhyni, Moravskou bránu, Smrk, Jeseníky, Oderské vrchy, Radhošť, Ostravsko i rezervaci Velký Kámen s bukovými lesy, skalními stěnami a velkými balvany. Občerstvení nabízí turistická chata. Nejsnazší cesta je pěšky z Frenštátu pod Radhoštěm po zelené trase.

Tato rozhledna vybočuje od mnoha ostatních nejen výhledy, které nabízí, ale i svým vzhledem. Vznikla v roce 2012 dle více než sto let starých nákresů slavného slovenské architekta Dušana Samo Jurkoviče, po němž nese i své jméno. Výhled z ní je sice částečně omezený okolními stromy, přesto z ní dohlédnete na Rožnov a okolní obce nebo řeku Bečvu. Cesta od nedalekého Valašského muzea v přírodě, kde lze zaparkovat, zabere zhruba půl hodiny.

Neobvyklou rozhlednou je i Hraniční vrch, jehož konstrukce se skládá ze dvou vyhlídkových ploch spojených kovovou lávkou. Rozhledna stojí poblíž česko-polské hranice u Města Albrechtic a kromě polské strany nabízí výhled na Krnov, Opavu, ale také na Praděd a Lysou horu. Za „dvojrozhlednou“ lze vyrazit zhruba 3,5 km dlouhou cestou po modré turistické značce z Města Albrechtic a dále podle značení.

Pravděpodobně nejznámější je pak rozhledna a televizní vysílač na Pradědu. Dále můžete v Moravskoslezském kraji vyrazit na rozhledny Velká Čantoryje, Bílá hora, Okrouhlá, Staříč, Na Skalce, Sosnovou na Anenském vrchu, Šance v Jakubčovicích, Velký Roudný, Kanihůrku u Bílova nebo rozhlednu Kudlichova v Úvalně.

Ani rozhledna Kelčský Javorník stojící na stejnojmenném vrchu nemá typický vzhled, připomíná spíše sloup. Cesta za rozhlednou ale rozhodně není po rovince a dlouhá je nejméně čtyři kilometry, v závislosti výchozího bodu vaší cesty. Poté vás ještě čeká vystoupat 156 schodů. Za odměnu se vám však dostane výhled na Jeseníky s Pradědem, Králický Sněžník, Beskydy, Javorníky, Malou Fatru, Bílé Karpaty nebo hrad Buchlov.

Nejvyšší kamenná rozhledna na Moravě Brdo ve Chřibech na Kroměřížsku je 24 metrů vysoká. Po vystoupání 99 schodů je z ní výhled na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky, Beskydy, Vsetínské vrchy a Malé či Bílé Karpaty. Nejbližší přístup je z obcí Roštín nebo Cetechovice.

Dřevěná rozhledna Královec vysoká 21,5 metru se nachází na vrcholu Královec nad Valašskými Klobouky. Nabízí pohled na hřebeny Bílých Karpat, panorama Vizovické vrchoviny, Javorníků, na slovenská Vršatská bradla a na okolní obce a vesničky. Rozhledna je celoročně přístupná, pěšky se k ní lze nejlépe dostat po naučné stezce Královec, je možné k ní ale dojet i autem. V blízkosti rozhledny se nachází rekreační středisko Královec s restaurací.

Vedle těchto rozhleden Zlínský kraj nabízí také rozhlednu na Valašsku známou i jako „valašská eiffelovka“, rozhlednu Velký Lopeník, Miloňovou, rozhledny ve Vsetínských vrších, Maják Šrotík ve Starém Městě, rozhlednu Sůkenická nebo kamennou rozhlednu Hostýn.

Tipy na výlety za nejkrásnějšími pohádkovými místy u nás >>