Článek
Když dorazíme do Kuklova, ihned na nás dýchne velmi příjemná atmosféra. Taková malebná, poklidná. Kolem jsou jen lesy, louky a klid. Je tu opravdu krásně. Po cestě nám štěstí mnoho nepřálo, bylo nevlídno, pod mrakem. Prostě ne zcela vhodný den na výlet. Jen co jsme ale minuli jihočeské Netolice, vysvitlo slunce a na pláních se začal objevovat sníh. Možná i díky tomu se zde v Kuklově cítíme tak dobře.
Jako první vedou naše kroky k nedostavěnému klášternímu kostelu svatého Ondřeje. Velká stavba s pěti vysokými gotickými okny je k nepřehlédnutí.
Na Velký Blaník za rytíři, na Malý k poutní kapli
V průběhu historie zažil klášter nelehké časy. Roku 1495 do těchto míst povolal Petr IV. z Rožmberka mnichy z řádu svatého Františka z Pauly, aby zde založili paulánský klášter s jednolodním kostelem sv. Ondřeje. Jak můžeme vidět, nikdy nebyl dokončen a již kolem roku 1530 měl být opuštěn. Během třicetileté války měla klášterní budovy zcela pobořit a vypálit švédská vojska, přičemž přítomní mniši byli ubiti a někteří pověšeni.
Klášter se objevil ve filmu Údolí včel.
Existuje také legenda, která vypráví o tom, že část mnichů znala tajnou chodbu vedoucí pod klášterem kolem hradu. Díky ní se mělo několik mnichů zachránit. Jedním z nich byl bratr Erazim, jenž se poté stal poustevníkem v nedalekém Blanském lese. Tam jej údajně roztrhala divoká zvěř. Kdo ví. Možná že se tu ještě dnes toulají duše zemřelých mnichů, kteří v okolí hledají svůj klid.
Objevil se ve filmu
Dochovaly se tedy pouze obvodové zdi pozdně gotického jednolodního kostela s pětibokým závěrem a dvěma opěráky na jižní straně. Z trosek kláštera pak byly použity kameny na stavby chalup, z nichž je řada vestavěna přímo do zříceniny kláštera.
Obec Kuklov dodnes v těchto krásných prostorách pořádá různá divadelní a kulturní představení, koncerty, ale i svatby. V roce 1967 si tuto lokaci pro svůj historický film „Údolí včel“ vyhlédl například režisér František Vláčil. Zajímavé je, že podle některých odborníků vznikl kostel svatého Ondřeje dávno před založením kláštera a údajně by se mělo jednat o stavbu, jež vznikla současně se zdejším hradem, a to na konci první poloviny 14. století.
Areál má magickou atmosféru.
Klášter tedy není v Kuklově jediným lákavým místem, které chceme prozkoumat. O pár kroků níže v místech, kde se stáčí silnice směrem na obec Brloh, najdeme památnou Kugelweitskou lípu s rozcestníkem. Ten nás po modré turistické značce zavede ke zbytkům stejnojmenné zříceniny strážného hradu Kuglvajt.
Založen byl na místě pravěkého hradiště okolo roku 1357 rádcem a kancléřem Karla IV. biskupem Dětřichem z Portic. V té době se na místě dnešního Kuklova usadili Němci. Název je tedy pravděpodobně převzat z německého „gugl-wald“, což můžeme přeložit jako lesnatá homole. Kolem hradu vyrostla též malá osada, která se postupně rozrůstala.
Hrad Kuglvajt založil rádce Karla IV.
Kolem kláštera a hradu vede naučná stezka.
Kdysi královský hrad stávající na skalnaté lesní vyvýšenině bychom ale dnes našli jen stěží. Hrad v „rožmberském území“ se stal příčinou sporů mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna. V době spiknutí české šlechty proti Václavovi vojsko Jindřicha z Rožmberka hrad již v roce 1395 dobylo a pobořilo.
Klokotský klášter se studánkou a léčivým pramenem je místem zjevení Panny Marie
Od té doby byl opuštěn a do své původní podoby se již nikdy nevrátil. Dodnes se zachovaly pouze malé zbytky zdiva, příkop vylámaný ve skále a valy. Ke zřícenině vede nenáročný terén, který nám však trochu ztížil napadlý zmrzlý sníh, a tak jsme si na kopečku trochu zaklouzali.
Klášter i zřícenina jsou návštěvníkům celoročně volně přístupné. Vede tu i Historická a naučná stezka Brložsko, která začíná i končí v obci Brloh, má šestnáct zastavení a necelých osm kilometrů.