Naučná stezka představuje nejzajímavější objekty dobrošovského pevnostního valu

Obrana průsmyků, jimiž se nepřítel mohl dostat do republiky, byla prioritní, v těch místech byla koncentrace pevností největší. Nejinak tomu bylo na Náchodsku, útočný směr od Kladska otevíral cestu do nitra republiky. Strategický význam průsmyku zvaného Branka se ukázal již při vpádu pruských vojsk v roce 1866.

Abychom se mohli silnějšímu nepříteli postavit, byl vypracován plán výstavby souvislého opevnění podél hranic, vzorem se stala francouzská Maginotova linie. Vojenští odborníci zahraniční zkušenosti vylepšili jak po technické, tak i po konstrukční části.

Dělostřeleckou tvrz Dobrošov, která měla palbou přehradit běloveské údolí, budovali rok - od září 1937 do září 1938. Nejmohutnějším objektem je dělostřelecký srub Zelený, jeho betonáž se uskutečnila v září 1938.

Zelený (N-S-75) se využívá jako vchodový objekt do podzemí, nyní je kvůli rekonstrukci uzavřen. Již měl být zpřístupněn, ale to je odloženo až na příští rok. Jeho hlavní výzbrojí měla být trojice poloautomatických houfnic ráže 100 mm. K vyzbrojení ale nedošlo kvůli podpisu mnichovské dohody.

Po zabrání našeho území Němci vytrhali hlavní střílny, bunkry přišly o ocelové zvony a některé se staly i zkušebními cíli pro německé zbraně. Přes uzavření Zeleného (přijdete mj. o průchod podzemím v délce asi kilometr) stojí za to se vydat se na návštěvu dalších, zpřístupněných objektů.

Naučná stezka vás provede nejzajímavějšími objekty. Tvrz sestávala z dělostřeleckých a pěchotních srubů, doplněných lehkým opevněním, řopíky, což jsou v podstatě kulometná hnízda vzor 36 a 37. K zesílení obrany sloužily izolované pěchotní sruby.

Dobrošovská tvrz měla mít sedm objektů, dokončeny byly tři, jeden dělostřelecký a dva pěchotní. Plán byl dva pěchotní, dva dělostřelecké, jedna dělostřelecká a jedna minometná otočná věž. Dostřel zbraní byl za Hronov, kde se palba měla překrývat s nerealizovanou tvrzí Jírova hora, z druhé strany prostor palebně pokrývala tvrz Skutina.

Stezka po bunkrech vychází od údolního objektu Voda v Bělovsi. Objekt budovali jako samostatný oboustranný, posádku měl mít 35 mužů. Je využit jako muzejní expozice s vybavením československé armády z let 1918 až 1945. Uvidíte množství uniforem i zbraní.

Odtud stezka míří kolem bývalých lázní Běloves k pěchotním srubům N-S-82 Březinka a N-S 81 Lom.

Březinka je velmi známá aktivitou dobrovolníků z Klubu vojenské historie Náchod. Patří k nejlépe zrekonstruovaným prvorepublikovým pevnostním objektům, v minulosti se tu odehrávaly různé akce s ukázkami vojenské techniky. Samostatný dvoustranný srub postavili v roce 1937, osazen byl dvěma kulometnými zvony, na místě jsou repliky, zvony odvezli Němci.

Je zrekonstruován do podoby, jakou měl v roce 1938. Unikátem je původní protitankový kanon vzor 36 ráže 47 mm, který se podařilo dovézt z Norska, kam ho nacisté odvezli. Horní patro srubu bylo bojové, spodní týlové. Bunkr je vybaven jako za dnů mobilizace.

O něco výše ve svahu narazíte na N-S 81 Lom. Stojí v hustém lese, v roce 1938 bylo vše holé, palebná čára byla dokonale odkryta. V Lomu najdete expozici o výstavbě a vybavení opevnění. Doplněním je mnoho dobových fotek a krátký videoprogram. Venku je posezení, nabízejí chlazené nápoje, koupit lze vojenskou literaturu a upomínkové předměty.

Odtud se šlape k dělostřelecké tvrzi, okolo izolovaných srubů N-S76 Hrobka (tady Němci odstřelili betonovou podlahu) a N-S79 Polsko, minete N-S 80 Jirásek a vystoupáte k velitelskému objektu N-S 72 Můstek. Nedávno ho osadili replikou ocelového zvonu. Zde se vychází z podzemí od srubu Zelený.

Němci Můstek postřelovali ze vzdálenosti asi 300 metrů, zkoušeli zde tzv. tajnou zbraň střelu Röchling. Její zbytky je možné vidět ve stěně objektu, podobné zkoušky probíhaly i na Králicku. Srub vedl koordináty palby děl, střelba nebyla přímá.

Srub Zelený se dlouhodobě rekonstruuje, prohlídkový okruh zahrnuje dva sruby a podzemí.

Nové jsou prostory návštěvnického centra s úvodní expozicí o opevnění a řadou interaktivních prvků. Je tu připravena i největší kolekce miniatur vojáčků. Novinkou je dotykový stůl, který umožňuje si „osahat“ výzbroj tehdejší armády.

Od Zeleného je příjemná procházka k Jiráskově turistické chatě, dobře tu vaří, ke kávě nabízejí výborný štrůdl. Chata má vyhlídkovou věž, je odtud vynikající pohled nejen na Náchod, ale i na přehradu Rozkoš, polskou Hejšovinu, pohraniční hory, Krkonoše a další přitažlivá místa.

Chatu využívalo vojsko, bylo tu umístěno značné množství zbraní. Ostrahu stavby zajišťoval strážní prapor V. o síle 3 rot se sídlem v Náchodě.

Odtud se můžete vydat přes lesopark Montace k poslednímu srubu N-S 85 Montace, je nepřístupný, ale rovněž zrekonstruovaný.

Mezi sruby Březinka a Lom uvidíte ukázky protitankových a protipěchotních překážek, jejich pásmo bylo vysunuto před všechny typy opevnění včetně řopíků.

Pro činnost srubů za války byla nutná voda, většinou měly sruby vrtané studny až do hloubky 60 metrů. Při budování opevnění se každé ráno museli obyvatelé Dobrošova odebrat pryč ze svých domovů, návrat byl možný až večer.

Bohužel přišlo 30. září 1938, kdy v „zájmu zachování míru v Evropě“ podepsaly mocnosti v Mnichově dohodu o postoupení pohraničí obývané většinou sudetskými Němci. Pevnosti, většinou nedokončené, padly do rukou Německa. Po pevnostech i zbytek země.

Pokud nechcete šplhat do kopce, nabízí se opačný směr. Vyjet busem z Náchoda do stanice Dobrošov, navštívit Jiráskovu chatu a přes Zelený to vzít do Bělovse.