Natáčecí místa známých českých pohádek: kde se točily a kam se podíváte i dnes

Pohádka se točila převážně na zámku Průhonice, který představoval zámek prince Radovana. Objevují se zde záběry zámeckého nádvoří, zámecké brány či zámku samotného. Využito bylo ale také hradu Kokořín, který se vyjímá v dálce během scény, kdy princezna Lada hovoří se svou starou chůvou. Záběr je natočen z Kokořínského dolu. Kokořín se pak objevuje i ve scéně, kdy vojáci předvolávají kuchaře před prince.

Zámek Průhonice se nachází v okresu Praha-západ. Společně s Průhonickým parkem je součástí světového dědictví UNESCO. Zámek nabízí celkem tři výletní okruhy. Základní okruh vede od zámku kolem Podzámeckého rybníka až na Hlavní vyhlídku a lučními partiemi zpět k zámku a je dlouhý 2,5 km. Hlavní okruh je dlouhý 5 km a vede nejzajímavějšími partiemi I. části parku a pokračuje do II. části parku, bývalé obory. Třetí okruh je vyhlídkový a dlouhý 10 km, vede od zámku až do nejvzdálenějších míst v bývalé oboře a vede na všechny vyhlídky v parku. Hrad Kokořín leží východně od Mělníka a nabízí prohlídku starého paláce, ochozů a vyhlídky z věže.

>> Co jste nevěděli o Princezně se zlatou hvězdou? Těhotná Lada, Zíma s kocovinou, téměř vypíchnuté oko a málem i incest << 

Také oblíbená pohádka S čerty nejsou žerty, která je poslední roky spjatá především s vánočními svátky, se z velké části natáčela na zámku Průhonice. Kromě záběrů na průhonický zámek, nádvoří, zámecký park i jezírko, kde princezny skotačí, filmaři natáčeli i na dalších místech. Hrad Kost byl využit v záběrech okna vězeňské cely, kde Adélka zpívá Petrovi, a prostory zámecké kuchyně. Mlýn Máchalových je ve skutečnosti mlýn Střehom ležící nedaleko hradu Kost. Dům Petrovy babičky leží ve Vesci u Sobotky, čp. 17, rovněž nedaleko hradu. Dům ve Vesci čp. 18 byl využit jako hostinec. Prostory kasáren se natáčely v Praze-Košířích.

Proslulé peklo s Luciferem Karlem Heřmánkem je pak vytvořeno hned z několika reálných lokalit. První je skalní hrad Sloup, kde filmaři použili jeho prostory pro záběry pekelné ředitelny a využili zde schody, které v pohádce vedou do pekla. Pekelné záběry doplnily jeskyně Pusté kostely u Cvikova, bývalý podzemní náhon k Velenické zrcadlárně nebo zřícenina hradu Rotštejn v Klokočských skalách, odkud pochází známý záběr vchodu do pekla.

>> Co jste nevěděli o pohádce S čerty nejsou žerty? Hořící čert, láska na place i páchnoucí peklo <<

Kdo by neznal jednu z nejklasičtějších českých pohádek s nezapomenutelnou Libuškou Šafránkovou v hlavní roli. Statek, na kterém Popelka žila společně s macechou a nevlastní sestrou, je ve skutečnosti hrad Švihov. Ten představoval jak statek samotný, tak i pavlač nebo stáj s koněm Juráškem. Hrad Švihov leží ve stejnojmenném městě v okrese Klatovy. Návštěvníkům nabízí několik prohlídkových okruhů včetně jednoho speciálního, přímo věnovaného právě Popelce, kde se navíc dozvíte i spoustu dalších informací. Část výstavy je věnována dětem.

Nedaleko Švihova se nachází obec Mezihoří, kde rovněž natáčel filmový štáb. Odtud pocházejí záběry s Juráškem (sad, stodola) i scéna, kdy Popelka utíká lesem princovi na koni. V Javorné se pak Popelka princi ukrývala na stromě a kousek od Javorné spolu Popelka s princem ujíždějí na zasněžené pláni. Zámek, kam Popelka tajně vyrazí, kde s princem prožije svůj první tanec a posléze přijde o svůj střevíček, ale v Česku nenajdete. Pohádka byla točena v koprodukci s Němci, a právě zámek se natáčel v prostorách německého zámku Moritzburg.

 >> Znáte pikantnosti ze Tří oříšků? Popelku neměla hrát Šafránková, macecha všechny vypekla a Doře ošklivka nevadila <<

Pohádka z roku 1952 s Alenou Vránovou a Vladimírem Rážem se natáčela na mnoha místech v severních a v jižních Čechách. Půlnočnímu království propůjčil svůj vzhled zámek Hluboká nad Vltavou u Českých Budějovic. Tady například u brány princezna Krasomila drze hází míč Miroslavovi a poroučí mu, aby jí jej hodil zpátky. V Českých Budějovicích se natáčelo také tržiště v Miroslavově království i nádvoří hradu, a to na Piaristickém náměstí. Naopak Miroslavův zámek je ve skutečnosti zámek Telč. Pár scén se natáčelo také v Třeboni.

Severní Čechy pak v podstatě tvoří zbytek scén mimo prostředí zámků. Hranice mezi dvěma královstvími se točila na louce v obci Huntířov, v dalším záběru je pak hranice natočena na Křížovém vrchu u Rynartic. Stavení u uhlíře ve Vysoké Lípě, chalupa ševce ve Všemilech a mouku u mlynářů mleli v Dolském mlýnu nedaleko Kamenické Stráně a Jetřichovic. Známá scéna, kde princezna s princem jedou na kládě a následně padají do vody, se natáčela v Jetřichovicích.

>> Co nevíte o slavné Pyšné princezně? Proč král Miroslav v zahradě „močil“ a komu přebral Krasomilu? <<

Pohádka o čarodějce Saxaně, která touží utéct do světa lidí, je stejně známá jako písnička z filmu, kterou nazpívala Petra Černocká. Ta rovněž ztvárnila hlavní postavu – Dívku na koštěti. Oproti jiným pohádkám, kde filmaři stěhovali štáb z jednoho konce republiky na druhou, se tato pohádka kromě ateliérů prakticky celá natočila v Pardubicích. Jediné scény, které v městě perníku a koní natočené nebyly, jsou ty, kdy trojice chlapců v čele s Janem Krausem alias Mikym ujíždějí s ukradeným Lexikonem kouzel. Ty byly natočeny na různých místech, převážně okresních silnicích.

V Pardubicích pak můžete porovnávat scény s dnešní podobou Staňkovy ulice, kde bylo natočeno nejvíce scén, nebo ulice Zelenobranské, třídy Míru či Zborovského náměstí. Studna, kudy Saxana přechází mezi dvěma světy, byla natočena na Pernštýnském náměstí. Ve skutečnosti zde však nestojí, jednalo se pouze o dekoraci z Barrandovských ateliérů.

>> Osudová role Petry Černocké: Kudy létala Saxana a proč byl zničen vstup do pohádkového světa? <<

Oblíbená pohádka Jiřího Stracha Anděl páně se váže k celé řadě českých hradů. Ačkoliv se v pohádce objevuje jen jeden, natáčen byl celkem na třech: Kašperku, Křivoklátu a Českém Šternberku. Hrad Kašperk je zachycen ve scénách, kdy se k hradu přichází, dále je vidět jeho hradní brána, podhradí i nádvoří. Pohled na hrad i do okolí je pak zachycen ze zříceniny Pustý hrádek, která je nedaleko Kašperka. Hrad Křivoklát posloužil vězením, kde byl držen princ Maxmilián i Petronel, a tržištěm. Hrad Český Šternberk poté doplnil pohádkový hrad o prostory hradní kuchyně, Maxmiliánovy komnaty, chodby s pavlačí a komnatami Dorotky a klíčnice Francky.

Mezi zbylé lokality využité pro natáčení patří například krajina v okolí vesničky Žlíbek, části města Kašperské Hory – tudy putuje Pertonel s Uriášem, zatímco hledají hříšníky. Černé jezero u Železné Rudy na Šumavě hostilo scénu, kdy Pankrác, Servác a Bonifác jezero nechají zamrznout, aby po něm anděl s čertem mohli bezpečně projít. Svatba Dorotky a správce se natáčela v kostele sv. Mořice v Anníně na Klatovsku.

>> V čem tkví divácký úspěch pohádky Anděl Páně oproti jiným novým českým pohádkám? <<

Pohádka Václava Vorlíčka s Libuškou Šafránkovou coby Večernicí baví malé i velké diváky už od 70. let. Na zámku Ploskovice a v přilehlém zámeckém parku se natáčely první záběry pohádky, kdy Velen provdává své sestry za bratry Večernice, do které se zamiluje. S vdavkami svých dcer ale nesouhlasí Velenův otec, princ se tak vydává do světa, aby našel své sestry a Večernici. Po cestě Velena potkává jedna šlamastyka za druhou. Princ putuje drsným terénem skal, což se natáčelo převážně v Adršpašských skalách.

Nakonec Večernici nachází na jejím zámku. Tyto scény se natáčely v prostorách zámku Hrádek u Nechanic. Naneštěstí ale Mrakomor v podání Radoslava Brzobohatého Večernici unese na svůj temný hrad – ve skutečnosti hrad Krakovec v okrese Rakovník. Navštívit dnes můžete všechny zmíněné lokality. Zámecké interiéry i zámeckou zahradu v zámku Ploskovice, zámek Nechanice má na výběr hned několika typů prohlídek, vedle základního okruhu se například můžete dozvědět i něco o osobním životě šlechty. Také hrad Krakovec je veřejnosti přístupný.

V Adršpašsko-teplických skalách se natáčela další klasická pohádka s Libuší Šafránkovou v hlavní roli, kde jí po Popelce hrál prince opět Pavel Trávníček – pohádka Třetí princ. V této pohádce se pak natáčelo ještě v zámeckém parku Průhonice a na hradě Křivoklát.

 >> Zápach bahna i zkaženého masa: Natáčení pohádky Princ a Večernice nebylo voňavé <<

Pohádka o princezně Růžence, které je přislíben princ Jiří (Jan Kraus), její srdce si však získá jeho bratr princ Jaroslav (Jan Hrušínský). Růžové království štáb režiséra Václava Vorlíčka natáčel na více místech. Záběry na hrad zvenčí – ochozy se stráží, nádvoří, kamennou bránu, hradby a hradní balkon, odkud na konci pohádky mává lidu princezna s princem – byly natočeny na hradě Křivoklát. Chodby uvnitř hradu, druhý balkon a druhé nádvoří, sál a komnata pak na zámku Telč. Na hradě Pernštejn filmaři využili vstupní bránu a natáčela se zde i scéna, kdy princové s králem a královnou přijíždějí do Růžového království.

Komnata prince Jaroslava a jídelna se natáčely na hradě Roštejn. Zřícenina hradu Orlík nad Humpolcem v pohádce představovala domov zlé a závistivé Růženčiny tety Melánie. Venkovní záběry v přírodě byly pořízeny rovněž na několika místech. Scéna, kdy se princ Jiří utkává s medvědem, se natáčela na zámku Konopiště. Scény, kde se spolu princové utkávají v závodu na koni, pak na louce a u rybníka u obce Řídelov na Vysočině.

>> Trable u pohádky Jak se budí princezny: Švormová šla ke dnu, Zázvorková skončila v poli, Hrušínský spadl z okna <<

Přílišné stěhování se při natáčení této pohádky nekonalo, což bylo jistě dobré vzhledem k tomu, že značný část hereckého štábu tvořily děti. V podstatě šlo kromě ateliérů o tři natáčecí místa. Tím nejstěžejnějším je hrad Krakovec, který v pohádce představuje hrad Brtník, na němž straší rytíř Vilém z Brtníku s jeho dcerou Leontýnkou.

Veškeré venkovní městské záběry pak byly natočeny ve městě Nový Knín na Příbramsku – až na samoobsluhu a schody před ní, kde děti zpívají známou písničku Pramen zdraví z Posázaví. Ta se natáčela v Mníšku pod Brdy na náměstí F. X. Svobody. Dnes ji zde však již nenajdete. Hájovna, kde děti radostně oslavují hajného slib, že jim dá dřevo na krovy pro opravu hradu, je nedaleko Prahy v Malém Chlumci. Zajímavostí je, jak se natáčely scény s trpaslíky a dětskými postavami. Šlo o optický klam - trpaslíci se pohybovali daleko od ostatních herců.

>> Perličky z natáčení Ať žijí duchové!: Opravdová láska Leontýnky k Jendovi i válka mezi Jiřím Sovákem a dětmi <<

Helena Vondráčková a Václav Neckář společně zazářili v hudební pohádce Šíleně smutná princezna. Ta začíná příjezdem prince Václava s králem Jindřichem do sousedního království na domluvenou svatbu mezi princem a princeznou. Princ ale o ženění nestojí a z kočáru uteče. Tyto scény se natáčely u Mačkova na Strakonicku. Většina pohádky se nicméně odehrává na zámku krále Dobromysla. Interiéry byly točeny v ateliérech, exteriéry se natáčely na zámku Bojnice a na zámku Blatná. Blatná byla využita v záběrech ochozu věže, nádvoří, popraviště a vnitřního nádvoří, kde je později princ přinesen v nosítkách. Zámek Bojnice pak posloužil zbytku venkovních záběrů zámku.

Odtud pochází i scéna ze zámecké zahrady s vrbou, ze které princ spadne do jezírka a „málem“ se utopí. Avšak scéna, kdy se princ poprvé setkává s princeznou u malé branky, se točila u Závišínského potoka v Chlumu a romantická scéna, kdy se Václav plaví s Helenou na loďce, se natáčela v zámeckém parku Blatná. Rádcové X a Y se poté koupali v rybníku Závist ve Skaličanech.

>> Normalizační čističi se v Šíleně smutné princezně činili. Jméno autora hudby odstranili z titulků a zamázli i slavnou píseň - Zajímavosti z natáčení <<

Atmosféru českých pohádek můžete čerpat i v podcastu rádia Classic Praha, kde najdete nejen zajímavé informace ke konkrétním místům, ale i související hudbu a oblíbené písničky. Další tipy na pohádková natáčecí místa najdete také zde.