Nádherný zvenčí i zevnitř. Lahůdkou českého kláštera je oslnivá knihovna

Rozsáhlý komplex skrývá tolik barokní nádhery, že při jejím prohlížení budete místy stát a koukat v němém úžasu. Tady je prezentována „doba temna“, jak ji nazval Alois Jirásek, v opravdu monumentální podobě, a to jsme za více než tříhodinovou, historií a fakty nabitou prohlídku zdaleka neviděli vše.

Ze zahrady strahovského kláštera se otevírá asi nejkrásnější pohled na Prahu, ten může trumfnout pouze kruhový výhled z rozhledny na Petříně. Mimochodem, Petřín sloužil ve středověku jako popravčí vrch, kdy tu v roce 1108 Přemyslovci povraždili Vršovce.

Přešlo pár desítek let a asi v roce 1140 tu za podpory pražských biskupů a českých panovníků Soběslava II. a po jeho smrti Vladislava II. založil olomoucký biskup Jindřich Zdík klášter řeholních kanovníků. Po dohodě s papežem a se svolením panovníka byl určen pozemek, kde se mělo stavět, a také řeholníci. První premonstráti přišli z porýnského Steinfeldu.

Po klášteře nás prováděl jmenovec biskupa, bratr Zdík, v civilu vojenský kaplan a účastník několika zahraničních misí. Pokud vejdete do strahovského klášterního areálu z Pohořelce, budete mít po levé straně kostel svatého Rocha, což je světec, který měl ochraňovat proti moru. Kostel se využívá jako výstavní síň.

Proti němu stojí bazilika Nanebevzetí Panny Marie, tady jsou uloženy ostatky zakladatele premonstrátského řádu svatého Norberta, který zemřel v německém protestantském Magdeburku.

Za velké slávy byly na Strahov v roce 1627 přepraveny biskupovy ostatky, když císař vydal rozkaz vévodovi Albrechtu z Valdštejna, aby s vojskem dopravil Norbertovo tělo do Prahy. Byla to velkolepá slavnost s množstvím vojáků a církevních hodnostářů, která povýšila klášter na nejvýznamnější evropské premonstrátské sídlo.

Ze Strahova vše řídil opat Kašpar z Questenberka. Při triumfálních oslavách nechyběly oživlé obrazy, slavobrány, hudba, prapory, Questenberk nechal přestavět pro světcovo tělo kapli svaté Voršily a od kovotepců zhotovit stříbrný sarkofág.

Oslavy světce byly na Strahově vždy velkolepé, jeho život byl vyobrazen na deseti velkých plátnech, která objednal opat u malířské dílny Jana Jiřího Heringa. Jsou součástí prohlídky, zrovna tak jako figurálně znázorněné procesí, kdy premonstráti nesou na ramenou nosítka s ostatky.

Světcova připomínka byla i na stříbrné medaili, kterou rozhazovali mezi lidi přihlížející průvodu. Protože s ostatky světců se velmi výnosně kšeftovalo - velkým sběratelem a uctívačem byl císař Karel IV -, vymínil si opat u papeže, že Norbertovo tělo se nesmí žádným odběrem relikvií poškodit. To se dodržovalo až do 19. století.

Románská bazilika vznikla někdy ve druhé polovině 12. století, ale byla jako celý areál několikrát přestavěna až do dnešní barokní podoby. V základech uchovává jeden z nejstarších románských stavebních celků v Evropě. I to je součástí prohlídky.

Lahůdkou je druhá nejstarší knihovna v Evropě, obsahuje kolem 280 tisíc svazků, z toho tři tisíce rukopisů a 15 tisíc prvotisků. Tvoří ji teologický a filozofický sál, který ohromí stropní freskou Duchovní vývoj lidstva od Starého po Nový zákon. Tady se nám dostalo k jednotlivým výjevům opravdu zasvěceného výkladu.

Sál, který sahá přes dvě patra budovy, má rozměry 10 x 32 m, původně tu byla sýpka. V roce 1778 sem po úpravách převezli knihovní mobiliář ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma.

Klášterní sbírka obrazů založená opatem J. J. Zeidlerem v roce 1835 se po staletí rozšiřovala. Základem byla Dürerova Růžencová slavnost a dalších 400 pláten. Byla přístupná, ale jen omezeně. Po akci K v roce 1950 byl klášter, který zachoval i Josef II., zrušen. Zabavené sbírky byly rozvezeny po památkových objektech, část jich spolu s Růžencovou slavností skončila v Národní galerii.

Když se na Strahov v roce 1992 vrátili řeholníci, byla sbírka z velké části opět scelena. Nyní je v ní na 1500 obrazů. Ale Dürer se přes veškerou snahu premonstrátů nevrátil.

Před filozofickým sálem se nachází kabinet kuriozit, jehož základ položila sbírka barona Ebena. Lákadlem je i strahovská klenotnice. V areálu sídlil i Památník národního písemnictví, jeho prostory se nyní rekonstruují. Klášter jinak nabízí čtyři prohlídkové okruhy – baziliku, knihovnu, galerii a zahrady.