Nádherná oáza bez signálu. Kladské rašeliny jsou tichým útočištěm

Do Kladské se vydáme necelých devět kilometrů severně od Mariánských Lázní. Vede k ní příjemná silniční cesta a není problém zde zaparkovat. U bývalé osady nacházíme neplacené parkoviště. A co nás na tomto místě vlastně nejvíce láká? Projít se po stezce z prken povalového chodníku v krásné přírodě, která je tu čistá a téměř neporušená. Okouzlí nás hluboké lesy plné dechberoucích zákoutí a jehličnaté stromy s bohatým větvením až k zemi.

Okolí Kladského rybníka zůstávalo uprostřed lesů a močálů dlouho neobydleno. Zvrat přišel na konci 19. století, kdy přijel do nedalekých Lázní Kynžvart kníže Otta Friedrich Schönburg-Waldenburg, aby se ve zdejších lesích účastnil lovu.

Kníže byl vášnivým milovníkem přírody a chovu zvěře. Kladská krajina ho zaujala natolik, že si zde v letech 1875–1876 nechal postavit lovecký zámeček a pilu. Tím byla založena tradice a věhlas Kladské, která byla za života knížete druhým největším revírem v Čechách. Ještě dnes je jednou z mála uznaných státních honiteb.

Po smrti byl kníže pochován do hrobky na úpatí vrchu Lysina, aby tak byl stále v blízkosti své milované osady. Na přelomu 19. a 20. století pokračoval v jeho vášni syn, jenž na Kladské vybudoval dalších pět srubů švýcarsko-tyrolského typu. Zajímavé je, že dřevěné části zámečku byly dovezeny ve více než dvaceti vagonech až ze Švýcarska. Celý zámeček pak na Kladské zkompletovali švýcarští řemeslníci. V roce 1896 byl vytištěn první místní turistický průvodce.

V osadě je možné se zastavit i na občerstvení. Jižně od zámku stojí výletní restaurace U Tetřeva. Tento objekt díky řadě původních řemeslných prvků, jako jsou okenní výplně s kruhovými tabulkami, vyřezávané sloupky, rámování oken nebo dřevěné šupiny pokrývající fasádu, patří k nejautentičtější dochované stavbě celé osady.

Zdejší parkové úpravy jsou řešeny v duchu romantismu. Jejich výjimečnost spočívá nejen ve vysoké nadmořské výšce (820 m n.m.), ale i v používání cizokrajných dřevin. Na Kladské byl poprvé v bývalém Československu použit kultivar jedle stříbrné – šedé – a svou velikostí jsou unikátní smrky obecné – zlaté.

Ačkoli jsou lovecké domky velmi působivé, nás zaujala především unikátnost zdejší fauny a flóry. Rašeliniště poskytují útočiště řadě významných druhů. Mezi rostliny můžeme zařadit například masožravku rosnatku okrouhlolistou, borovici blatku, suchopýr či klivku.

Ze zástupců živočišné říše tu žije třeba tetřev hlušec, jelen, čáp černý nebo rys ostrovid. My jsme bohužel zahlédli jen pár kachen v rybníce. Tak třeba budeme mít štěstí při naší další návštěvě. Celá oblast je tvořena pěti chráněnými rašeliništi s názvy Lysina, Paterák, Tajga, Malé rašeliniště a Husí les s celkovou rozlohou 269,59 ha.

Vydáme se prozkoumat naučnou stezku Kladská, která byla veřejnosti poprvé zpřístupněna 14. září 1977 a dnes patří k nejstarším naučným stezkám na území České republiky. Její výhodou je, že byla již od svého počátku konstruována tak, aby se na ni mohli vypravit i méně zdatní turisté. Začínáme u parkoviště nedaleko loveckého zámku.

Stezka s dřevěným povalovým chodníkem je dlouhá asi dva kilometry a je obohacena 14 informačními tabulemi a mluvicím panelem. Nechybí ani několik laviček k odpočinku. Zajímavé jsou zde i dětské sluneční hodiny. Za dobrého počasí je cesta vhodná také pro kočárky.

Při naší návštěvě ležela na Kladské pěkná vrstva sněhu, a tak jsme našlapovali raději opatrně. Cesta vede kolem rybníku Kladská a Horního Bahňáku, kde je krásný altánek, z něhož pozorujeme dění na hladině. V kovové krabičce je tu ukryta návštěvní kniha pro uchování dojmů návštěvníků.

Krásy Kladské dokázaly již v minulosti ocenit různé známé osobnosti. Mezi ty nejvýznamnější patřil anglický král Eduard VII., arcivévoda František Ferdinand d’Este či prezident Tomáš Garrigue Masaryk.