Na Šumavu za nejkrásnějším vrcholem. A pak ještě dál na hranici tří států

Název vrchu pochází od uskupení skal, které eroze vymodelovala do podoby tří skalních věží s miskovitými prohlubněmi, jež připomínají královské trůny. Pověst praví, že na nich v dávné minulosti sedávali králové Čech, Rakouska a Bavor a radili se o průběhu státních hranic.

Na Třístoličník (1311 m n.m.) jsme se chtěli podívat již dlouho. Místo jsme neznali, avšak velmi nás zaujalo po zhlédnutí jednoho z dílů krimisérie Místo zločinu České Budějovice. Okouzlily nás záběry kontrastů krásné horské přírody s dramatickými skalisky. Teď se nám konečně naskytla příležitost tuto oblast blíže prozkoumat.

Auto necháme na rozlehlém placeném parkovišti Parkplatz Dreisessel. Odtud se vydáme do kopce necelý kilometr po zelené a následně červené turistické značce k Třístoličníku, kde začínají první skvělé výhledy na Bavorsko.

Pro ještě lepší panoramata je zde k dispozici dalekohled na drobné mince. Zaručujeme však, že se dá obejít i bez něj. Najdeme tu i restauraci Berggasthof, která je zde na vrcholu jediným občerstvením a náleží německé straně. Proto jde platit pouze v eurech. V létě má otevřeno od 9 do 19 hodin a v zimě zkráceně do 17 hodin.

Pokračujeme dalšího půl kilometru na vyhlídku Hochstein (1332 m n.m.). Pokud před ní odbočíme doleva, dojdeme k romantické kapli ukryté za skálou. Tento svatostánek byl postaven k poctě prachatického rodáka, biskupa Šumavy Jana Nepomuka Neumana. Je to kouzelné místo, kde nechybí dřevěné posezení z klád s výhledem na Alpy.

Po dostatečném prozkoumání Třístoličníku nás čeká výšlap na Trojmezí (1321 m n.m.), kde se prolínají hranice tří států - České republiky, Spolkové republiky Německa a Rakouska. Od Třístoličníku jsou to přibližně tři kilometry a trasa je velmi dobře značena. Čeká nás rozmanitá cesta po červené turistické značce plná dřevěných chodníčků, kamenitého terénu se střídavým stoupáním a klesáním a obcházením kolem skal. Odměnou je nádherná příroda.

Na cestě k cíli vidíme i několik sběračů borůvek, kterých je tu opravdu mnoho. Před námi se na písku vyhřívá slepýš a zahlédneme i jednu zmiji. Oblast je kromě toho také domovem tetřevů. Toho jsme ale bohužel nezahlédli. Díky všudypřítomným polomům nám krajina tak trochu připomíná holou měsíční krajinu.

Že se ocitáme na Trojmezí, nám potvrzuje trojboký žulový sloupek se státními znaky a názvy států v mateřských jazycích. Od roku 1756 zde stával hraniční mezník, který byl v roce 1993 nahrazen právě tímto modernějším žulovým kouskem. Je to úžasný pocit stát ve třech zemích zároveň. Než budeme pokračovat dále, můžeme si odpočinout a posilnit se na lavičkách.

Rozhodneme se dojít i na nejvyšší horu české Šumavy Plechý (1378 m), která je zdobená křížem. Najdeme tu krabičku se zápisníkem, kam můžeme napsat na památku svou zdravici. Turistická stezka dále klesá k Plešnému jezeru.

Na vyhlídce se tyčí Stifterův památník ze žuly, vysoký 14,5 metru, jenž je vzpomínkou na významného básníka Šumavy Adalberta Stiftera, rodáka z nedaleké Horní Plané. Památník byl postaven Adolfem Paleczkem a jeho čtyřmi pomocníky v letech 1876-1877.

Od něj lze obdivovat Plešné jezero rozkládající se na svahu hory Plechý v nadmořské výšce 1089 metrů. Je ledovcového původu, jeho rozloha činí 7,5 hektaru a hloubka je okolo 18 metrů. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Vltavy. V minulosti byl z jezera napájen dokonce Schwarzenberský plavební kanál, k němuž pokračuje stezka dále až do Nové Pece. V dálce se též rýsuje Lipno.

Na hřebenech se před sluncem neschováme, a proto je nezbytná pokrývka hlavy a UV ochrana. Ačkoli je výšlap poměrně časově i fyzicky náročný, krásná česko-německo-rakouská krajina se skvostnými výhledy za to stojí.