Na šumavský Kůstrý za dávnými záhadami

Na Šumavě je krásné to, že nám neustále umožňuje objevovat nová místa. Asi jen málokdo může s čistým svědomím prohlásit, že v tomto úžasném pohoří prochodil a navštívil úplně vše.

Jednou ze zapomenutých a neprávem opomíjených lokalit může být i Kůstrý, na jehož dva vrcholy nevede žádná turistická značka.

Svahy Kůstrého, na nichž se střídá les s pastvinami a loukami, vždy probouzely fantazii lidí. Není tedy divu, že se dochovaly i pověsti, dokreslující tajemnost této části Šumavy.

Jeden zdejší chalupník například uviděl dudy, které hrály, avšak bez dudáka. U kamenné kovadliny v údolí Růžďského potoka se prý každý podzim konalo shromáždění divoženek a hastrmanek, netopýrů, sýčků, výrů a dalších bytostí. A špatně by se vedlo smrtelníkovi, který by je vyrušil.

„Hospodský na Parýzku, zvaný ´Starý Parýzek´ nebo také ´Herr von Parýz´, kdysi dávno vyprávěl, že na jižní straně Lhoty pod Kůstrým stával zámek. Vedle něho prý byla sklárna a myslivna. Příkop v tom lese dokazuje, že by snad pověst mohla být pravdivá… Starý Parýzek také tvrdil, že na podzim, když padne mlha, v tom lese straší a dějí se věci podivné,“ dočteme se v publikaci Z podhůří Šumavy autorek Jaroslavy Sucháčové a Ludmily Hromádkové.

Jedna z cest může vést z již zmiňované Lhoty pod Kůstrým. Po necelém kilometru příjemné lesní cesty odbočíte vpravo a budete postupně stoupat vzhůru.

Pod samotným vrcholem vás po levé straně zaujme vyšší skála s nenápadným křížkem. Je jak vystřižená pro pohádku o čertech a dobrý pozorovatel si jistě všimne i „vstupu“ do pekla.

Druhou variantou je trasa od rozcestí U Benedy. Vydáte se po zelené značce západním směrem (na Strašín) a při vstupu do lesa „zelenou“ opustíte, odbočíte vpravo a po dalších zhruba 200 metrech opět vpravo. Tato cesta je méně náročná.

Pokud zvolíte druhou cestu, dorazíte k prvnímu vrcholu, odkud je překrásný výhled do vnitrozemí. Zdejší kameny vám za příznivého počasí poslouží jako lavička k odpočinku a relaxaci. A není problém zde strávit i delší dobu, protože budete mít neustále co zkoumat v dálkách, které se před vámi rozprostírají.

O několik desítek metrů dále je pak další vyvýšené místo. Při troše pozornosti objevíte i relativně bezpečnou stezku v podobě jakýchsi kamenných schodů, po nichž můžete vystoupat na plošinu. Výhled ale není kvůli vzrostlým stromům příliš dobrý a s předchozím se nedá vůbec srovnat. 

Zajímavý pohled na Kůstrý přinesl v knize Tajemná místa od Blaníku k Sušici psychotronik Pavel Kozák, který uvedl, že je to příjemné a velmi zvláštní místo. K jihozápadnímu vrcholu pak upřesnil:

„Ten tvoří malá skalka a na jejím severozápadním úpatí je energetický bod Kůstrého. Jeho síla je sice již nízká, nicméně tu kdysi byla pravděpodobně svatyně zvláštního určení. Dnes bychom ji nejspíš přirovnali k telefonní centrále. Informace ovšem nešly po kabelu, ale po energetických spojnicích, které tvoří pravidelnou hvězdici. Na jejich koncích můžeme nalézt Dlouhé hory u Střelských Hoštic, Mladotický vrch, Ostrý u Volyně, kapli v Nezamyslicích, Vůstrou u Libětic, kostel P. Marie Sněžné v Kašperských Horách, menhir Sluneční kámen, peckovský menhir a Dobršskou zvonici.“